Šťastná sedmička Holešovických mlýnů

Svou funkci plnil mlýnský areál po řadě přestaveb až do prvních let 21. století, kdy bylo rozhodnuto o jeho konverzi. Za šťastnou záchranu industriální architektury a její proměnu v ojedinělý soubor budov byl stavbě, nazvané Classic 7 Business Park (I. etapa) udělen titul Stavba roku 2009.
Holešovické mlýny, neboli Automatizované mlýny, jak byly původně nazývány, pocházejí z roku 1910 a byly prvním automatizovaným zařízením na mletí mouky v Praze. Ačkoliv se tento areál dokončil více než deset let po Pražských jatkách, Holešovickém pivovaru a Holešovickém přístavu, byl součástí kontinuity důležitých průmyslových areálů, jež vznikly na holešovickém poloostrově. Krásná a dynamická cihlová budova hlavního mlýna s výhledem na Vltavu je dosud považována za jednu z nejpozoruhodněji zachovaných průmyslových staveb Prahy.
Její konstrukce je velmi promyšlená. Sestává se z nosných cihlových zdí, litinových sloupů a dřevěných trámů. Původně tato budova měla silo, které tvořilo dominantní přístavbu. Na počátku nové výstavby však bylo silo strženo, protože již nemělo žádné vhodné funkční využití.
Brzy po hlavním automatizovaném mlýně byla dokončena druhá ze dvou největších budov tohoto mlýnského areálu, jež plnila funkci skladovacích prostor. Spočívala na železobetonové nosné konstrukci a byla postavena na základě jednoduššího utilitárního plánu. Během let do areálu přibyly další budovy, z nichž většina byla na počátku nové výstavby rovněž stržena, aby uvolnila areál modernějším a účelnějším budovám.

Urbanizmus
Tak jako byly v historii Holešovické mlýny součástí průmyslových areálů Prahy 7, nový urbanistický koncept Classic 7 se stal rovněž součástí série projektů, které v současnosti daly čtvrti nový život. Vznikl areál, rovněž s velkorysým veřejným prostorem, který využívá blízkosti řeky Vltavy a osciluje mezi pravoúhlou urbanistickou koncepcí této čtvrti a svou povahou otevřeného areálu.
Urbanistická morfologie projektu vychází z působivosti a ducha dvou dominantních budov, které vyžadují přiměřený okolní prostor, jakož i z urbanistického záměru spočívajícího v celistvosti vizuálního propojení, jež obyvatelům této čtvrti umožňuje využívat řeku. Část prostor areálu vyplnily nové objekty, které byly navrženy s ohledem na propojení s řekou - výhled na břeh a ze břehu Vltavy.

¤ Situace arealu Classic 7 Business Park: Etapa I. - budovy C, E, F, N; Etapa II. - budovy L, M; Etapa III. - budova G

Architektura
Téměř každý architekt sní o poměření svých sil a schopností se zadáním rekonstrukce a revitalizace tak zajímavých průmyslových objektů.
Rekonstrukce těchto budov a dokonalé umístění všech nových prvků tak, aby plnily požadované funkce, nebyla jednoduchá. Při řešení náročného úkolu ochrany versus invence projektant považoval za určující faktor ducha těchto budov, včetně jejich zvláštností. Projekt by nebylo možné realizovat tak úspěšně bez velké podpory a spolupráce ze strany organizací památkové péče.
Projekt Holešovické mlýny neboli Classic 7 prošel různými vlnami stavební strategie a výkyvů trhu, než byl nakonec postaven jako kancelářský komplex. Jeho volný plán a velké a účelné konstrukce původních mlýnských budov byly vhodné pro moderní kancelářské využití. Stavební strategie dále spočívala v poskytnutí originality a kvality jinému typu uživatelů kancelářských prostor kategorie A, jež nemají vyhraněný zájem o zcela nové komplexy moderních kancelářských budov s rozsáhlými zelenými plochami parků.
Etapy I a II projektu Classic 7 vycházejí téměř výlučně z plánu kancelářských prostor s obchody, restauracemi a kavárnami v parteru. Finální Etapa III bude zahrnovat kanceláře a luxusní byty v elegantním štíhlém věžovém domě s výhledem na Vltavu.

Etapa I
Rekonstrukce a konverze památkově chráněného komplexu, připomínajícího univerzitní kampus, se sestává ze dvou historických budov C a E, propojených pětipatrovým přemostěním s prosklenou fasádou (budova N, dříve N2). Jižní fasáda budovy E byla po zbourání tehdejšího sila dostavěna proskleným objektem F. Půvab stavby podtrhuje kombinace cihlového obložení zdiva a prosklených částí. Dominantu tvoří věžovitá nástavba, která představuje nejvyšší bod stavby. Součástí stavby je i zachovaný a zrekonstruovaný kryt civilní obrany pod budovou E. Osobitost celého areálu dokresluje velkoryse navržené venkovní prostranství se zelení, lavičkami a vodní fontánou. Celková plocha staveb Etapy I je 29 230 m².

Funkční určení

• Budova C (původní sklad mouky) má sedm nadzemních podlaží kancelářských prostor a jedno podzemní podlaží s archivy, technickým zázemím a skladovými prostorami.
• Budova E (původní mlýn) má pět nadzemních podlaží kancelářských prostor a jedno podzemní podlaží s technickým zázemím, skladovými prostorami a omezeným počtem parkovacích stání.
• Budova F je pětipodlažní novostavba se suterénem, která pouze uzavírá stávající budovu E po ubourání sila.
• Budova N, která je situována nad jednopodlažní částí podzemních garáží, má také pět nadzemních podlaží.

Části prostor v přízemí budov jsou výhledově uvažovány pro služby (restaurace, kavárny, obchod). Celý areál je řešen bezbariérově.

¤ Řez historickymi budovami C a E, propojenymi novou budovou N s prosklenou fasadou

Konstrukční řešení
Obvodový plášť obou původních budov C a E byl opraven, výplně otvorů repasovány, respektive nahrazeny. V interiérech došlo, z konstrukčního hlediska, k minimu intervencí - vzhledem k navrhované náplni šlo pouze k vložení technických provozů a komunikačních jader do stávajících velkoplošných dispozic. Zpevněné plochy areálu jsou převážně vydlážděny kamennou dlažbou (s výjimkou dočasné parkovací plochy v místě části budoucího objektu L). Prostor mezi budovami je osazen urbanizovanou zelení, drobnou architekturou a taktéž je zatravněn.
Z technologických postupů byly nejnáročnější ruční bourací práce, především na původních betonových silech. Menší silo se nacházelo v budově C, kde došlo také k vybourání původního tříramenného schodiště. Ještě složitější situace byla v budově E. Bourání sila se zde rozdělilo na dvě etapy, aby nedošlo k narušení stability budovy. V průběhu bourání musela být dočasně podepřena střecha budovy a na dvou úrovních rovněž zajištěna stabilita vnějších stěn. V první etapě byla zbourána jedna třetina sila v celé výšce a do tohoto prostoru byla vestavěna nová nosná ocelová konstrukce, která zajišťovala stabilitu budovy v průběhu druhé etapy bouracích prací. Mezi náročnější bourací práce patřila změna vjezdových otvorů do garáží objektu E, otvory pro dveře výtahu v místě původního sila a zajištění nadpraží vykonzolovaného fasádního proskleného prvku zasahujícího do dvou podlaží, tzv. ?akvária?. Nejsložitější rekonstrukční práce znamenala zesilování betonových sloupů v budově C a sanace betonové markýzy.
V obou původních budovách jsou v kancelářských prostorách většinou technologické rozvody umístěny pod stropem (kabelové trasy, VZT, sprinklery) a instalovány viditelně. Tento požadavek, vycházející z architektonického záměru, kladl důraz na zvýšenou kvalitu montáží. Pro malou konstrukční výšku v budově C je přívod vzduchu VZT veden skrze zdvojenou podlahu. Vytápění a chlazení je zajišťováno pomocí nástěnných a stropních FCU jednotek. K dispozici je též diesel agregát pro případ výpadku dodávky elektrické energie.

¤ Komorni piazetta dotvaři atmosferu arealu Classic 7

Materiály a výrobky
V celém areálu dominují původní materiály, tj. cihla, dřevo, ocel a beton, které jsou v interiéru i v exteriéru doplněny sklem. Výrazným fasádním materiálem na dostavbách je také alucobond (sendvičová deska, skládající se ze dvou krycích hliníkových plechů).
Veškerá okna jsou hliníková, stejně jako konstrukce lehkého obvodového pláště na budovách F a N. V budově E na místě původních dřevěných trámových stropů tvoří nosnou vrstvu a zároveň pohledovou plochu cetris desky. Ve všech společných prostorách a na chodbách jsou hliníkové kazetové podhledy. Tyto prostory jsou vydlážděny dlaždicemi formátu 600x300 mm z umělého kamene, stejně jako všechna schodiště a podlahy výtahů. V interiéru se uplatnily SDK příčky a zdvojené rozebíratelné podlahy. Nové zámečnické prvky v exteriéru (zábradlí, pochozí rošty) jsou pozinkované. Některé původní zámečnické prvky, které měly být zachovány, byly nahrazeny kopiemi. Dominantou exteriéru je rovněž pochozí molo ze dřeva massaranduba.

Základní údaje o stavbě
Název stavby: Classic 7 Business Park
Generální projektant: CMC architects, a.s.
Autoři: David R. Chisholm, Vít A. Máslo
Spoluautoři: Martina Trejtnarová, Evžen Dub
Spolupráce: Jan Mužík, Dana Šilhartová, Stella Boechat, Marek Jesenský, Martin Lukáč, Frederic Gallio
Investor: AFI - Europe/ředitel projektu: Ronen Goldberg
HIP: Zdeněk Brancuzký
Statika: Němec - Polák (projekt)/Pavel Němeček (realizace)
Dopravní řešení: Projektový atelier DUA, s.r.o., Václav Malina, Jiří Paleček
Projektový management: E. C. Harris, Jiří Vlasák
Generální dodavatel: Porr (Česko), a.s.
Stavbyvedoucí: Joseph Neubauer
Interiéry: CMC architects (společné prostory), Bulb (Bulb showroom), Šimon Caban (HBO)
Náklady: 450 mil. Kč
Realizace: I. etapa 2006-2008

¤ Průčeli historicke budovy parniho mlyna před rekonstrukci

¤ Tataž fasada z neomitaneho zdiva po rekonstrukci, kdy vynika barevnost a plastičnost jednoduchych geometrickych vzorů