Stanice metra jako společenský prostor

Interiér stanice Střížkov
Interiér stanice Střížkov

Interiér stanice Střížkov
Interiér stanice Střížkov

Ze tří uvedených stanic je Střížkov specifická tím, že do lokality přináší motiv povrchové stanice, přestože navazující traťové úseky jsou podzemní. Nástupiště této stanice je proto logicky rovněž zahloubeno níže oproti okolnímu terénu. Díky skutečnosti, že se trasa C v tomto místě nejvíce přibližuje k povrchu, byla architektonická a urbanistická koncepce stanice založena na principu co největšího možného otevření staničního prostoru do okolí.

Architektonické řešení

Na volném prostranství v areálu sídliště Prosek vznikl halový objekt, který je částečně hloubený a částečně vystupuje nad povrch. Díky takto koncipované stanici vznikl prostor, který přináší do metra denní světlo a naopak večer a v noci září do svého okolí. Stanice není rozdělena tradičním způsobem na nástupiště a vestibul, její vertikální komunikace nejsou sevřeny do chodeb. Naopak nástupiště, schodiště, eskalátory, prosklené výtahy a vstupní část jsou soustředěny do jedné haly, založené na principu městského společenského prostoru, ve kterém se neodehrává jen samotná dopravní funkce nástupu a výstupu cestujících. Tento prostor poskytuje šanci na posezení ve vinárně, snack-baru a cukrárně. Halový prostor stanice je z jedné strany otevřen skrz prosklenou stěnu do navazujícího atria, které nabízí cestujícím kromě komfortního pěšího přístupu na nástupiště rovněž klidné posezení a zeleň zde prostupuje z exteriéru atria až přímo do inte- riéru stanice. Takto koncipovaná hala je zastřešena prosklenou ocelovou konstrukcí, jež vytváří vizuální kontakt interiéru stanice s okolím díky prosklení bočních stěn i podstatné části střešního pláště. Interiér stanice není od vnějšího prostředí tepelně oddělen, to znamená, že vzniká prostor, ve kterém proudí vzduch, podobně jako například u nádražních hal zastřešujících kolejiště. Nosná ocelová konstrukce je založena na dvou podélně se křižujících nosných obloucích, ze kterých je zavěšen střední páteřní nosný prvek a horizontální oblouky střechy vymezující půdorysně obvod halového prostoru stanice. Do prostoru nástupiště proto nezasahuje jediný sloup střešní konstrukce. Motiv podélných oblouků vystupujících nad okolní terén nabízí zapamatovatelný orientační bod, má však zároveň evokovat představu prostoru vystupujícího z podzemí nad terén, což může být chápáno jako prostorové vyjádření symboliky metra.

Komunikační trasy stanice

Po vystoupení ze soupravy metra na jednom ze dvou bočních nástupišť má cestující možnost vystoupat o jednu úroveň výše po pevném schodišti na střední příčnou lávku, která překlenuje kolejiště a navazuje na podchod pod ulicí Vysočanskou. Další možností je vyjet po eskalátoru o dvě úrovně výše na horní lávku, která navazuje na okolní terén. Tato lávka v podobě dvou můstků obkročuje spodní lávku a příčně propojuje stanici s vnějším prostorem. Cestující také může využít při cestě z každého z nástupišť panoramatický prosklený výtah ve tvaru kruhového tubusu, což je v systému pražského metra zcela nový prvek. K nástupišti, odkud cestující mohou odjíždět směrem do centra Prahy, přiléhá vnější atrium, které je díky prosklené stěně vizuálně bezprostředně propojeno s interiérem stanice. Atrium nabízí možnost posezení, zeleně a také občerstvení v baru. Z atria je umožněn pomocí schodišť přímý výstup do okolního území. Atrium rovněž nabízí zcela jiný efekt - z vnějšího prostoru okolo stanice lze pozorovat přijíždějící a odjíždějící vlaky. Metro se tak stává vizuální součástí živé scény městského prostředí, přestává být sevřeno do podzemí a do tunelu.

¤ Horní a spodní lávka příčně propojují stanici s vnějším prostorem

¤ Vnější atrium stanice

Barevné řešení

V kontextu ostatních stanic na trase C v oblasti Severního Města nepřináší záměrně stanice Střížkov výraznou kombinaci barev, nýbrž nabízí oproti okolním barevným podzemním stanicím bílo-stříbrnou konstrukci na pozadí denního světla. Ocelová konstrukce se tak stává hlavním nositelem výtvarného působení stanice. Plošné obklady stěn přestávají být dominantní, naopak lehká žebra bílé ocelové konstrukce jsou hlavním zapamatovatelným symbolem stanice. Hlavní prvky nosné ocelové konstrukce jsou bílé, čímž vytvářejí zřetelnou jednotu interiéru a exteriéru stanice. Doplňkové konstrukce, táhla a držáky bezrámového zasklení obvodového pláště, jsou v odstínech stříbrné barvy ve vzájemném kontrastu leštěných a broušených prvků z nerez oceli. Jediný barevný akcent vytváří červené rampové nosiče osvětlení nad oběma hranami nástupišť a tenká červená linka pod hlavním páteřním nosníkem ocelové konstrukce nad nástupištěm. Tyto červeně svítící prvky odkazují ke skutečnosti, že stanice Střížkov je součástí trasy C, která je symbolizovaná červenou barvou.

Zeleň v interiéru

V interiéru halového prostoru nástupiště nad stropem obou stanovišť dozorčích jsou napnuty dva jehlanovité trychtýře, které jsou tvořeny zavěšenou subtilní nerezovou mříží. Celá tato konstrukce bude postupně porůstána popínavou zelení. Zeleň v interiéru a v navazujícím atriu se tak postupně stane dalším z charakteristických symbolů této stanice.

¤ Stanice metra Střížkov: pohled severní

¤ Stanice metra Střížkov: pohled západní

¤ Stanice metra Střížkov: půdorys. Ke stažení ve formátu PDF.

Stanice v kontextu historie trasy C

Když v roce 1974 byl uveden do provozu první úsek pražského metra, shodou okolností právě na trase C, stala se jednoznačně nejoblíbenějším místem povrchová stanice Vyšehrad. Nabízela tehdy jako jediná denní světlo a nádherný výhled na panoráma Hradčan. Koncepce stanice Střížkov na opačném konci trasy C záměrně přináší opět motiv denního světla jako příjemný prvek přerušující dlouhou jízdu tunelem. O čtyřiatřicet let později však představuje zcela jiný koncept stanice metra blížící se svým pojetím mnohem více městské nádražní hale.

Nejzajímavějším konstrukčním prvkem stanice metra Střížkov je bezpochyby její zastřešení. Článek, detailně popisující tuto konstrukci, naleznete zde.

Základní údaje o stavbě
Místo stavby: sídliště Prosek, Praha 8
Účel stavby: stanice metra na nově budovaném úseku trasy C
Investor: Dopravní podnik hl. m. Prahy
Autor: doc. Ing. arch. Patrik Kotas
Spolupráce: Ing. arch. Marek Prchal
Projektant: METROPROJEKT Praha a.s.
Stavební řešení: Ing. Jaroslav Sedmidubský, METROPROJEKT Praha a.s.
Statické řešení železobetonových konstrukcí: Ing. Jan Kelíšek
Statické řešení ocelových konstrukcí: Ing. Jaroslav Vácha, EXCON, a.s.
Konstrukční řešení proskleného pláště: Ing. Miroslav Špaček, HABENA, s.r.o.
Inženýrská činnost: Inženýring dopravních staveb a.s.
Generální dodavatel stavby: Sdružení metro IV.C2 (Metrostav a.s., Skanska CZ a.s., Subterra a.s.)
Stavbyvedoucí: Ing. Pavel Bečvář, Metrostav a.s.
Subdodavatel stavby: Sdružení metro IV.C2 Prosek 1 (HOCHTIEF VSB a.s., OHL ŽS, a.s.)
Doba výstavby: 2004-2008