Současné podmínky pro fotovoltaiku a její budoucí rozvoj v České republice

Právě tyto malé systémy však prokazatelně snižují ztráty v rozvodech a zatížení elektrizační soustavy. Zároveň zaměstnávají na jednotku instalovaného výkonu nejméně třikrát více lidí než velké parky na zemědělské půdě, o jejichž ekologičnosti lze často polemizovat.

Spekulativní rezervace
?V případě, že zafouká a zasvítí, otočí se tok na přenosových transformátorech a pára na Temelíně se začne vracet do chladicích věží,? upozorňoval na možný problém spojený s rozsahem spekulativních rezervací Martin Němeček ze společnosti ČEZ Distribuce a.s. Výrok zazněl na 3. ročníku České fotovoltaické konference a výstavy, která probíhala ve dnech 3. až 5. listopadu 2008 na výstavišti v Brně. V diskuzi zazněly i návrhy omezit časovou platnost rezervací a zavést poplatek za rezervovanou kapacitu ve výši 1000 Kč/kWp, který by byl investorovi vrácen při realizaci projektu.
Přesto ČEPS a distribuční společnosti ještě rok poté vydávaly kladná stanoviska k připojení fotovoltaických elektráren; k 31. 1. 2010 dosáhl rozsah těchto rezervací 5277 MWp. Pak se najednou probudily a zjistily, že takový výkon by mohl ohrožovat stabilitu elektrizační soustavy. Vina je házena na investory, kteří ovšem o rozsahu rezervací neměli seriozní informace. Všeobecně se totiž vědělo, že většina rezervací byla spekulativních, jejich držitelé blokované kapacity nabízeli k prodeji, koncem loňského roku za ceny kolem 1 000 000 Kč/MWp. Přitom samotné rezervace byly distribučními společnostmi poskytovány zdarma.
Následovala série legislativních změn, jejímž cílem je zřejmě úplné zastavení rozvoje fotovoltaiky v České republice. Navrhovaná opatření mohou vést k likvidaci většiny firem v oboru. Nedotknou se však těch, kdo na fotovoltaice v letošním roce nejvíce vydělají - domácích i zahraničních investorů, kteří budou pobírat výhodné výkupní ceny po celých příštích 20 let. Těch by se dotklo jedině včasné snížení výkupních cen. Největším investorem v letošním roce bude pravděpodobně ČEZ, který oznámil, že do fotovoltaiky hodlá investovat až 20 mld. Kč, což při současných cenách představuje výkon minimálně 250 MWp.
Mediální hysterie vyvolaná aktivitami energetických společností pouze přitáhla pozornost zahraničních investorů. Rychlé snížení výkupních cen by většinu z nich odradilo. Vysoké výkupní ceny a nemožnost získat rezervaci připojovací kapacity naopak několikanásobně zvýšily ceny, které jsou investoři ochotni zaplatit za rezervaci spekulantům. Stejně tak vzrostly ceny projektů ve stadiu před výstavbou: z 10 mil. Kč/MWp na konci roku 2009 na 15 mil. Kč/MWp i více v současnosti. Přitom současný poplatek za rezervací je 150 tis. Kč/MWp, resp. 640 tis. Kč/MWp, v závislosti na napěťové hladině připojení.

Výkupní ceny v Evropě
Česká republika do loňského roku nijak výrazně nevyčnívala ani z hlediska instalovaného výkonu ani z hlediska výkupní ceny. Výkupní cena je sice nominálně nejvyšší v Evropě a výnosy z jednotky instalovaného výkonu jsou až o 50 % vyšší než v sousedním Německu, zdaleka však nepatří v Evropě k nejvyšším. Vzhledem k lepším klimatickým podmínkám jsou výnosy vyšší zejména na jihu Francie, na většině území Itálie a Španělska a v celém Řecku. V absolutních číslech se z hlediska instalovaného výkonu Česká republika zařadila do první světové desítky. Bylo to poměrně snadné, protože kromě Evropy se fotovoltaika výrazněji rozvíjí pouze v USA a Japonsku. V přepočtu na jednoho obyvatele je dosud instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v České republice výrazně nižší než v Německu nebo ve Španělsku a jen nepatrně vyšší než v Belgii.
K výrazné změně může dojít letos. Pokud se naplní nejodvážnější odhady, může instalovaný výkon na jednoho obyvatele přesáhnout úroveň nejvyspělejšího trhu v Německu. Tento stav však bude jen dočasný, již v následujícím roce opět bude dominovat Německo. Podobná situace nastala v roce 2008 ve Španělsku.

Panikařící investoři
Investoři se celkem logicky snaží využít co nejlepších podmínek. Pokud je tedy oznámeno snížení výkupní ceny, urychlují realizaci projektů. V roce 2008 oznámil Energetický regulační úřad (ERÚ) snížení výkupních cen o 5 % na začátku listopadu, do změny zbývaly asi 2 měsíce, investoři proto stihli dokončit pouze rozpracované projekty, odhadem asi 20 MWp. V roce 2009 MPO již na konci srpna oznámilo, že prosadí snížení výkupních cen od ledna 2010 až o 30 %. Zdálo se, že se jedná o populistický předvolební tah (podrobněji viz http://www.czrea.org/news/22/102), protože do voleb zbývala jediná schůze Poslanecké sněmovny. Investoři však začali panikařit a ještě na konci září byly uzavírány smlouvy s termínem dodávky do konce roku 2009 i na elektrárny o velikosti kolem 1 až 2 MWp. Rozsah těchto instalací je odhadován až na 200 MWp.
Oznámené razantní snížení výkupních cen se však nekonalo. Realizační kapacity instalačních firem zvýšené v důsledku požadavků z konce roku 2009 umožňují instalovat minimálně 1000 MWp fotovoltaických elektráren. K tomu je nutno připočítat kapacity zahraničních firem působících na českém trhu. Pro nově instalovaný výkon proto neexistovaly na začátku roku 2010 v podstatě žádné ekonomické a technické meze.

Dopad na ceny elektřiny
V letošním roce se z každé prodané kilowatthodiny přispívá na podporu OZE částkou 16,6 haléře. Výše příspěvku však byla určena na základě podhodnoceného odhadu. Namísto předpokládaných asi 260 MWp bylo na konci roku 2009 nainstalováno 409 MWp. Výše příspěvku odpovídající realitě by se pohybovala kolem 200 Kč/MWh. Distribuční společnosti proto v letošním roce na podpoře OZE vydají dohromady o 3 až 4 mld. Kč více, než vyberou na příspěvku na podporu OZE, KVET a DZ. V příštím roce jim bude rozdíl dorovnán.
Pro příští rok odhaduje ERÚ výši příspěvku na 59,7 haléře z kilowatthodiny, definitivní výše bude stanovena až na konci roku. Příspěvek se ve srovnání s odhadem může snížit o 10 % i více, pokud se po odeznění krize zvýší spotřeba elektřiny a vzrostou její ceny. Další snížení je možné, pokud se nepotvrdí odhady instalovaného výkonu nových fotovoltaických elektráren v roce 2010, které se v současnosti pohybují nad 1600 MWp.
Výše příspěvku přitom mohla být výrazně nižší, pokud by byl politický zájem prosadit tzv. ?malou? novelu zákona č. 180/2005 Sb. s účinností od letošního roku. ERÚ by měl možnost přiměřeně reagovat na vývoj investičních nákladů. Snížení výkupní ceny o 15 až 20 % od 1. 1. 2010 by naprostou většinu rozpracovaných projektů nemohlo ohrozit. Na České fotovoltaické konferenci a výstavě (ČFVK), jejíž 4. ročník probíhal ve dnech 19. a 20. listopadu 2009 v Brně, byly názory v diskuzi jasné: snížení výkupní ceny o 15 % by sice snížilo výnosy investorů, ale projekty by nadále zůstaly ziskové. Opatření by však zřejmě omezilo příliv zahraničních firem i rozsah nových projektů v roce 2010.
S odkazem na hrozbu arbitráží byla však platnost novely odsunuta až na rok 2011. Tím dostali spekulativní investoři dostatek času realizovat i projekty o velikostech v řádu desítek MWp. Podle názoru renomovaných právníků by šance na úspěch v případné arbitráži byla minimální.

Proč rostou ceny elektřiny
Od roku 2004 do roku 2009 vzrostly ceny elektřiny pro domácnosti v průměru o 1,32 Kč/kWh, z toho 18 haléřů bylo zvýšení nákladů na distribuci. Podpora obnovitelných zdrojů se podílela pouhými 5 haléři. Hlavní podíl na zvýšení měl růst příjmů elektrárenských společností - 1,09 Kč/kWh. Do budoucna se předpokládá, že růst nákladů na distribuci bude přibližně kopírovat míru inflace a podpora fotovoltaiky poroste už jen zanedbatelně i v případě, že bude přibývat 100 MWp fotovoltaických elektráren ročně. V roce 2009 se ceny elektřiny pro dodávky v roce 2010 na burze propadly o 37 %, na cenách pro domácnosti se to však projevilo zanedbatelně. Po roce 2011 se příspěvek na podporu OZE, KVET a DZ může dočasně stát nejvýznamnější položkou, která zvyšuje cenu elektřiny pro odběratele v České republice. Přesto by mohly ceny elektřiny pro domácnosti být nižší než v roce 2009, protože ceny elektřiny na burze oproti loňsku dále klesly.
Do budoucna podíl podpory OZE v ceně elektřiny bude klesat, až posléze zcela zanikne. Po roce 2030 podpora fotovoltaiky klesne stejně rychle, jak v příštím roce vyskočí. Ostatní položky, jejichž růst je převážně dán indexem cen průmyslových výrobců, však porostou i nadále. Kromě toho ceny silové elektřiny vzrostou na úroveň v Německu. V důsledku toho dosáhne v roce 2035 cena elektřiny pro domácnosti úrovně kolem 10 Kč/kWh. Málokoho to však bude trápit, protože vzhledem k inflaci a růstu mezd v té době 25 000 Kč bude nikoli průměrná, ale spíše minimální mzda. Investiční náklady na fotovoltaiku však klesnou na takovou úroveň, že prostřednictvím výkupních cen již podporována nebude.

Autor:
Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.
Czech RE Agency, o.p.s., nezisková společnost, která propaguje úspory, obnovitelné zdroje energie a trvalou udržitelnost