Rodinný dům jako archetyp i originál

2. srpna 2019

MgA. Michal Kunc

Stavby pro bydlení Vyšlo v čísle 08/2019

V nevelké obci na dohled od středočeského Neveklova, několik kilometrů od vodní nádrže Slapy, vyrostl před dvěma lety originální rodinný dům. Stavba vycházející z tradičního tvarosloví zaujme zejména neobvyklým materiálovým řešením i citlivým zasazením do zeleně, což jí přineslo řadu ocenění – od titulu v soutěžích Iconic Awards 2018, Stavba roku 2018 či Dřevěná stavba roku 2018 až po zařazení mezi nominované projekty v rámci České ceny za architekturu v témže roce.

Autor:

MgA. Michal Kunc

Urbanistické řešení

Novostavba rodinného domu se nachází na poměrně velkém, podlouhlém pozemku, který je doslova obklopen zelení. Umístění stavby v severním rohu pozemku je logickou reakcí na jeho tvar i sklon. Budova je situována na vyvýšeném místě rovnoběžně s hranicí parcely a využívá tak přirozenou morfologii terénu, svažující se směrem k potoku na jihovýchodě. Na veřejnou komunikaci je budova napojena bočním sjezdem v západním koutu, příjezdová cesta vede až k objektu, kde se nachází garáž.

Samotný pozemek má vzhledem ke své poloze v intravilánu obce poměrně jedinečnou podobu – jelikož jde o bývalý ovocný sad, který dlouho odolával jakýmkoliv stavebním zásahům, roste při jeho okrajích množství vzrostlých stromů. Ty vytvářejí jakousi zelenou hranici, přirozeně oddělující soukromé od veřejného, což na několika místech domu umožnilo realizaci velkoformátového prosklení bez pocitu ztráty intimity.

Architektonické řešení

Koncept návrhu vychází ze základního, archetypálního tvarosloví rodinného domu se sedlovou střechou, typického pro českou kulturní krajinu, a sebevědomou kontrastní vizualitou. Základní kompozici domu tvoří dvě budovy se stejným sklonem střechy (s ohledem na rozdílné rozpony jsou jejich hřebeny v odlišné výšce, mezi sebou mají 435 mm), které jsou vůči sobě vzájemně lehce „uskočené“. Jejich propojení zajišťuje prosklený krček s plochou střechou.

Jednoduchá, geometricky čistá figura je z exteriéru znásobena černočerným dřevěným obkladem v podobě hloubkově opalovaných modřínových prken, jenž je z důvodu sjednocení architektonického výrazu důsledně použit jako pohledová vrstva jak na fasádě, tak na střeše. Takové pravidlo nicméně neplatí všude – v místech, kde uskočením obvodových stěn vzniká překrytí terasy, je tmavý obklad nahrazen světlým obkladem v totožném odstínu, jaký má dřevo v interiéru. Tento princip obecně sjednocuje všechny pobytové prostory a spolu s bohatým prosklením (které je v celém objektu zásadně realizováno ve formě francouzských oken, tedy od podlahy ke stropu) cíleně pomáhá opticky stírat hranici mezi interiérem a exteriérem. Tomu odpovídá také fakt, že dům téměř ze všech stran obklopuje velká dřevěná terasa.

Přízemní stavba je koncipována jako bungalov s uspořádáním 4+kk a funkčním rozčleněním do třech zón – servisní (garáž, sklad, technická místnost), pobytové (obývací pokoj a kuchyň, jídelna), a soukromé (ložnice s šatnou i vlastní koupelnou, dva pokoje, společná koupelna). Ty jsou vzájemně propojeny rovnými chodbami, nabízejícími atraktivní osové průhledy.

Minimalistický přístup, inspirovaný Skandinávií a nordickými vzory, se projevuje také v barevnosti interiéru, kde převládá bílá a světlé dřevité tóny. Celek vhodně doplňují černé, kontrastní detaily (krbová kamna, nástěnná otopná tělesa, veškeré vodovodní baterie apod.), ale i nábytek v přírodních odstínech. Výsledkem je vzdušný prostor plný světla, který se na dvou místech (v obývacím pokoji a v ložnici) otvírá až do krovu, což dojem lehkosti ještě umocňuje. Velmi názorný je v tomto smyslu zejména výhled z druhé jmeno- vané místnosti – stěnu v ní od podlahy až ke hřebenu střechy tvoří prosklená stěna.

K celému projektu návrh přistupoval s ohledem na princip japonské filozofie wabi-sabi, tedy krásy v pomíjivosti a nedokonalosti. Stavba tak bude přirozeně stárnout, současná výrazná barevnost vybledne a časem se místo černé začne objevovat šedá. Dům, jak jej vidíme v současnosti, za pár (desítek) let změní svou podobu.

Technické řešení

Dům je navržen jako jednopodlažní nepodsklepená dřevostavba se sedlovou střechou o sklonu 30°. Má zastavěnou plochu 440 m² a je založen na betonové základové desce. Konstrukci obvodových stěn tvoří lehký skelet, krov je zčásti tesařský, zčásti z příhradových vazníků. Výplně otvorů byly dodány jako dřevohliníkové rámy s izolačními trojskly o standardní výšce 2590 mm, vnitřní příčky jsou ze sádrokartonu.

Veškeré instalace v domě jsou většinově realizovány individuálně, bez napojení na inženýrské sítě. Zdrojem pitné vody je v současné době domovní studna, likvidaci splaškové vody řeší domácí čistírna odpadních vod. V budoucnu je plánováno připojení na obecní kanalizaci. Dešťová voda se používá jen na zalévání zahrady (ostatní využití dešťové vody není na stavbě řešeno). Zásobování energií zajišťuje tepelné čerpadlo, tepelnou pohodu zabezpečuje teplovodní podlahové vytápění (ve vlhkých provozech doplněné o nástěnná otopná tělesa), v jídelně se nacházejí krbová kamna na dřevo. Výměnu vzduchu zajišťuje přirozené větrání, do budoucna je nicméně v plánu instalovat klimatizaci. Vytápění lze ovládat dálkově, celkové roční náklady na energie pak dosahují 25–30 000 Kč.

Podlahu domu tvoří ve všech místnostech pohledový beton, nejsou na ní žádné dveřní prahy a směrem ven beton bezbariérově přechází v dřevěné exteriérové terasy. S ohledem na zvolený interiérový povrch musel být technologicky zvolen jiný harmonogram stavebních prací, zejména kvůli požadavku na propojení stěn a podlah bez soklů, soklových lišt či jiných nevzhledných připojovacích spár. Nejprve se proto realizovala finální nášlapná vrstva a až poté záklopy ostatních ploch.

Obvodové stěny budovy tvoří konstrukčně lehký dřevěný skelet s difuzně otevřenou skladbou. Celý dům je pod krytinou a fasádou opláštěn dřevovláknitou deskou tloušťky 180 mm, která zabezpečuje výbornou tepelnou stabilitu a pohodu i v letních mě- sících (součinitel prostupu tepla U = 0,162 W/m²K).

Dřevěná střešní krytina je čistě architektonickým prvkem, samotnou hydroizolační vrstvu střechy tvoří PVC fólie, která vlhkost odvádí do skrytých zaatikových žlabů i svodů (vše s ohledem na čistou vnější formu). Velkou konstrukční výzvou, zejména ze statického hlediska, bylo napojení rozměrných prosklených ploch na subtilní střešní podhled při zachování velkorysosti vnitřního prostoru. To se nejvíce týkalo ložnice a obývacího pokoje – v obou případech musel krov, otevřený až do hřebene, překonat velký rozpon (více než 8 m), a to bez použití kleštin. Z toho důvodu byla celá konstrukce vyztužena táhly a zejména průvlaky z ocelových nosníků UPE 200.

Poměrně netypickým prvkem, který však stavbě dává specifický charakter, je použití černého dřevěného obkladu na všech pohledových konstrukcích – tedy jak na fasádě (a to i na garážových vratech), tak na střešní krytině. V případě této realizace jde o prkna z českého modřínu povrchově upravená metodou „shou-sugi-ban“. Jde o speciální japonskou techniku povrchové úpravy dřeva s výbornými konzervačními účinky – prkno se nejprve opálí, poté se ocelovými kartáči oškrábe zuhelnatělý po- vrch, opláchne vodou a nakonec se napustí olejem. Výsledkem je esteticky zajímavý dřevěný obklad s vysokou odolností vůči povětrnostním podmínkám i dřevokaznému hmyzu.

Podél severozápadní strany domu je nízká opěrná stěna z KB tvarovek pro ztracené bednění. Příjezdová cesta k budově má povrchovou vrstvu tvořenou žulovými dlažebními kostkami.

Závěr

Rodinný dům v Neveklově nabízí současné standardy bydlení v nadčasovém vzhledu a je odpovědí na individuální požadavky konkrétního zadavatele. Stavba naplno využívá potenciál rozlehlého pozemku i několika méně obvyklých technických a materiálových řešení – od dřevěného opláštění na fasádě i na střeše přes subtilní konstrukci krovu až po velkoformátové prosklení – a teprve dohromady umožnila realizovat výsledek, jaký vidíme v současnosti. Jak už to u podobných projektů bývá, bez osvíceného investora by nic z toho nevzniklo. Jsme velmi rádi, že se projekt v Neveklově takto vydařil.