Restaurování památkově chráněné kaple Pálenů v Térvete, Lotyšsko

Stavba byla dlouhodobě zatěžována ­extrémní vlhkostí, způsobenou zatékáním do poškozené střechy. Zejména z tohoto důvodu, ale i za přispění dlouhodobé přítomnosti vzrostlých stromů v její bezprostřední blízkosti došlo k rozsáhlému výskytu mikro- a makrovegetace a destruktivních vodorozpustných solí, které dlouhodobě podporovaly erozivní proces kamenného pláště. Kumulace těchto negativních jevů způsobila rozsáhlé rozvolnění a vyplavení malty ve spárách zdiva, ale i mechanické poškození profilací dekorativních prvků, praskliny a odlamování části kvádrového zdiva.

K negativním vlivům na stav jednotlivých konstrukcí a prvků v interiéru přispělo i dlouhodobé uzavření stavby s odlišným mikroklimatem oproti exteriéru. Na bočních stěnách byly patrné hloubkové eroze horniny, včetně uvolněných kvádrů v důsledku vyplavených spár. Závažné poškození se nevyhnulo ani oltáři, nebo spíše jeho fragmentu, který byl zhotoven ze vzácného italského mramoru. Jeho kotvicí železné prvky vzhledem k rozsáhlé korozi už dávno ztratily svou funkci, a proto některé části již byly na hranici zřícení. Patrná byla i četná mechanická poškození způsobená lidmi.

Na kovářsky zpracovaných výplních otvo­rů s dožilými povrchovými úpravami se vytvořila rozsáhlá povrchová i hloubková koroze a místně i tvarové deformace. Závěsy a ovládací mechanismy již zcela ztratily funkci a u některých částí chyběla i dekorativní výzdoba.

Po zajištění střešního pláště, včetně položení zcela nové krytiny z břidlicových šablon, bylo možné přistoupit k vlastnímu restaurování jak fasád, tak interiéru jako celku.

Restaurování exteriéru

Po citlivém mechanickém sejmutí silných vrstev mikro- a makrovegetace a sedimentů z kamenného pláště došlo k uvolnění erodovaných spár, a to bez jakéhokoli poškození kamenné hmoty. Následovalo celkové čištění s lokálním využitím čisticích past. Pro snížení přítomnosti vodorozpustných solí byl využit odsolovací systém bandážování buničinou.

Následovala plošná konsolidace plochy podle stupně eroze a hloubková injektáž prasklin erodované horniny s vyplněním spár vápenným tmelem. Umělým kamenem na bázi hydraulického vápna byly zhotoveny hmotové doplňky poškozených kamenů ve shodném povrchovém opracování s originálem. Plochy ve finále opticky zcelila lokální lazurní barevná retuš.

Pro snížení ataku nové mikrovegetace se přistoupilo k aplikaci biocidní konzervace a pro ochranu proti vlhkosti k cílené hydrofobizaci, tj. na nejvíce namáhané vodorovné plochy.

Restaurování interiéru

Primárním krokem prací v interiéru byla záchrana a restaurování mramorového oltáře. V tomto případě bylo nezbytné konstrukci demontovat, odstrojit veškeré zkorodované železné spojky a trny, vše očistit, odsolit a prvky plošně konsolidovat. Následovalo provedení hmotových doplňků umělým mramorem a zpětná montáž s lokální lazurní barevnou retuší.

Ostatní práce na stěnách interiéru probíhaly ve shodném rozsahu jako v exteriéru, pouze s tím rozdílem, že nebyla použita finální hydrofobizace.

Restaurování kovových prvků (mříže, okna)

Prvotním úkolem bylo pečlivé mechanické odstranění koroze. Následovalo řemeslné doplnění všech chybějících detailů, ovládacích prvků a zasklení (včetně zámku). Práce byly převážně prováděny bez demontáže, na místě.

Při odstraňování dožilých povrchových úprav kovových prvků byla zjišťována primární barevná úprava. Potvrdil se předpoklad o použití grafitu. Z toho důvodu byl na finální plochu, na základ, použit opět grafitový nátěr se zaleštěním.