Rekonstrukce paláce YMCA v Praze

Pražský palác YMCA prošel v letech 1995 až 1997 po dlouhém období nevhodného užívání, jež budovu poznamenalo mnoha necitlivými stavebními zásahy, nutnou rekonstrukcí. Stavební úpravy byly zaměřeny na sanaci narušených stavebních konstrukcí a na úpravy dispozice některých částí paláce, například provozu bazénu včetně příslušenství tak, aby rekonstruované prostory odpovídaly současným provozním potřebám, splňovaly požadavky příslušných technických norem a vyhověly hygienickým předpisům. Vzhledem ke značné architektonické hodnotě paláce YMCA byly během jeho rekonstrukce v plném rozsahu respektovány požadavky vyplývající ze statusu nemovité kulturní památky.

Stručná historie stavby

Slavnostní otevření paláce YMCA se uskutečnilo 28. dubna 1928. Jedná se o významnou stavbu v centru Prahy, zajímavě situovanou v blízkosti Masarykova nádraží, v bezprostředním dosahu tramvajové dopravy a v současnosti i v blízkosti stanice metra Náměstí Republiky. Původní provozně dispoziční koncept budovy YMCA podle návrhu architekta Hniličky velmi dobře korespondoval s hodnotami celosvětového hnutí YMCA. Jeho dispoziční řešení beze zbytku splňovalo specifické požadavky všech činností provozovaných v YMCA, jejichž smyslem bylo a stále je pečovat o tělesný a duševní rozvoj mládeže. Hnutí YMCA mělo v tuzemsku v době vzniku pražského paláce YMCA značnou společenskou podporu. Tomu odpovídá i význam umístění stavby a její architektonické pojetí ve stylu moderního klasicizmu. V tomto případě je návrh budovy ovlivněn také zkušeností z amerického studijního pobytu architekta Hniličky v době před zpracováním návrhu paláce. Od roku 1991 je palác YMCA v Praze zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek.

Provozně dispoziční řešení

Palác YMCA je pozoruhodný jak z hlediska architektonického a provozního, tak z hlediska konstrukčního a rovněž svou progresivní technickou a technologickou vybaveností. Vyspělý urbanistický koncept a promyšlené hmotové a architektonické řešení budovy umožnilo, že se palác YMCA stal význačnou městotvornou součástí zástavby dané lokality, jež je obohacena mnoha dalšími významnými stavbami, například obchodním domem Bílá labuť, budovou Banky československých legií (Legiobanky), hotelem Imperial atd. Hlavní průčelí paláce YMCA je situováno do ulice Na Poříčí. Vnitřní obchodní pasáž paláce komunikačně propojovala ulici Na Poříčí s ulicí V Celnici (v současnosti je však v důsledku výstavby hotelu Hilton Prague Old Town tato pasáž uzavřena).

Z hlediska provozně dispozičního řešení je palác YMCA zcela mimořádnou stavbou, která byla v době svého vzniku příkladem úspěšného řešení polyfunkční stavby na vysoké technické a technologické úrovni. Pojem polyfunkční je však třeba v tomto případě chápat odlišně, než je v současné době obvyklé. V případě paláce YMCA se nejedná o univerzální prostory umožňující přestavbu s cílem přizpůsobit se různým účelům a funkcím, kdy obvykle žádnému z plánovaných využití v potřebném rozsahu nevyhovují, ale jedná se o rozsáhlý soubor autonomních, jednoúčelových prostorů ve velmi početné účelové skladbě, obratně a promyšleně uspořádaných do smysluplné a funkční dispozice. Je pozoruhodné, kolik funkcí palác YMCA obsahoval. V suterénu je umístěn bazén s tribunou včetně technologického zázemí, prostory šaten, sprch, kabiny pro masáže. V uliční části suterénu směrem k ulici Na Poříčí byla varna s kapacitou cca 400 jídel se sklady a jídelnou, kotelna se skladem koksu a rekuperační komora pro ohřev čistého vzduchu distribuovaného vzduchotechnickými rozvody do různých částí budovy. Ve 2. suterénu byla stavebně oddělená komora, kterou procházely kouřovody od kotlů. Horké spaliny ohřívaly zděné kouřovody, které předávaly své teplo do komory přiváděnému čerstvému vzduchu. Ohřátý čerstvý vzduch byl následně rozváděn vzduchotechnickým potrubím do budovy. Tímto způsobem bylo na dobové úrovni využíváno zbytkové teplo ze spalování koksu pro ohřev čerstvého vzduchu k větrání budovy. Nad bazénem se nachází rozlehlá tělocvična s klopenou běžeckou dráhou na ochozu.

V přízemí byla zmíněná obchodní pasáž, kavárna s typickými kavárenskými okny včetně zázemí s galerií, kde byly umístěny kulečníkové stoly. Nedílnou součástí kavárny bylo i pódium pro jazzové ansámbly. Tehdejší krámy v obchodní pasáži poskytovaly většinou služby související s potřebami ubytovaných osob, například holičství, kadeřnictví nebo sportovní potřeby. V návaznosti na galerii kavárny byla v mezaninu budovy přístupná hala s křesly, knihovna, čítárna, kanceláře a další provozní prostory. Ve vyšších patrech bylo situováno cca 170 ubytovacích pokojů – ložnic s kapacitou cca 300 lůžek. V ložnicích byla umývadla s teplou a studenou vodou, toalety a umývárny byly společné na patře. V nejvyšších podlažích byly umístěny klubovny a na střešní terase hřiště pro míčové hry.

Palác YMCA (Young Men’s Christian Association) měl specifické provozní a dispoziční řešení – byl určen pouze pro muže. Sesterskou organizací YMCA byla pro ženy YWCA (Young Women’s Christian Association), rovněž se sídlem v pražské Žitné ulici – v současnosti se v místě nachází hotel. Z výše uvedené skutečnosti vyplývaly značné provozní obtíže při následné rekonstrukci paláce v závěru devadesátých let 20. století, kdy bylo požadavkem stavebníka vyřešit dispozice vyhovující provozu jak mužů, tak i žen.

Pro vertikální komunikaci je v budově navrženo několik schodišť a především slavný oběhový výtah nazývaný páternoster, který po důkladné rekonstrukci spolehlivě slouží do dnešních dnů a je velmi výkonným dopravním zařízením.

Konstrukční řešení

Erudované, dobově vyspělé konstrukční řešení paláce YMCA bylo dáno spoluprací architekta Hniličky s předním českým stavebním inženýrem a pedagogem, propagátorem železobetonových stavebních konstrukcí, Ing. Stanislavem Bechyně (1887–1973). Základním nosným systémem stavby je železobetonový rámový skelet s průvlaky s náběhy. Pro vedení rozměrného vzduchotechnického potrubí a dalších instalací technického zařízení budovy, jako například elektroinstalací, kanalizace, vodovodu a rozvodů ústředního vytápění, byly využity dilatační spáry konstrukce, které byly řešeny zdvojením sloupů a průvlaků nosné konstrukce. Uvedený systém umožňoval rovněž vedení rozvodů inženýrských sítí skrytě, bez narušení estetického pojetí vnitřních prostor. O kvalitě navrženého konstrukčního řešení svědčí i skutečnost, že po více než sedmdesáti letech provozu budovy jsou bez zjevných poruch všechny konstrukce, kromě železobetonové bazénové vany, technologického zázemí a některých částí suterénu, poškozených vlivem naskladňování koksu pásovými dopravníky.

Zakládání a vlastní výstavba paláce YMCA probíhala s minimálním stavebním záborem v rozsahu přilehlého chodníku. Stavebně geologické poměry v daném místě byly srovnatelné s podmínkami stavby paláce Lucerna, kde rovněž působil Ing. Stanislav Bechyně. Palác YMCA je založen na mohutné zalomené železobetonové desce, uložené na přirozeném štěrkopískovém podloží. Na výskyt písků a štěrků odkazuje rovněž název ulice Na Poříčí. Další použité stavební materiály pro fasádu a interiéry svědčí o pečlivém výběru autora návrhu. Z tradičních materiálů dominuje kámen na fasádě do ulice Na Poříčí, kamenná schodiště, mosazná zábradlí, masivní dřevo, teraco.

Stropy, stěny a průvlaky zdobí jednoduché štukové lišty. Specifický dobový design měla i původní svítidla v pasáži a v dalších společných prostorech budovy. V ubytovacích pokojích (ložnicích) byly použity ve své době progresivní materiály. Pro akustickou izolaci mezi ložnicemi byl do příček zabudován korek, hydroizolace bazénu a dalších konstrukcí byla řešena čistým horkým asfaltem (s lasturovým lomem), k prosvětlení suterénních prostor byly pro zastropení pasáže a rovněž anglických dvorků v úrovni chodníku použity luxfery – sklobeton. Spolu s bělninovým obkladem stěn anglických dvorků a okny suterénních místností bylo dosaženo obdivuhodně intenzivního přirozeného osvětlení vybraných suterénních prostor. Pro finální vrstvu podlah galerií kavárny se použil xylolit. Zdrojem vody bazénu byla a stále je studna na vlastním pozemku budovy YMCA.

Stavebnětechnické a stavebněhistorické průzkumy před zahájením projektových prací

Po narovnání majetkoprávních poměrů v roce 1991 palác YMCA opustil dosavadní uživatel stavby – Ústřední výbor Československého svazu tělovýchovy (ÚV ČSTV), který, navzdory evidentní kulturní hodnotě budovy, palác svými stavebními zásahy a neodbornou údržbou značně poškodil. Bylo nutné prozkoumat současný stav, provést aktuální stavební zaměření, podrobný stavebnětechnický a stavebněhistorický průzkum a postupně odstranit všechny nevhodné stavební úpravy. S ohledem na finanční možnosti staronového vlastníka budovy bylo třeba stanovit na základě určených priorit harmonogram pro postupnou revitalizaci a rekonstrukci paláce. V průběhu podrobných průzkumů byly objevovány dosud skryté konstrukční detaily, různá původní, pro budovu charakteristická dispoziční a technická řešení. Pod dozorem zástupců památkové péče byly postupně řešeny opravy, repase a nezbytné opravy jednotlivých částí stavby. Jednalo se především o zmíněná typická kavárenská okna, která je po repasi a restaurování opět možné vytahovat a spouštět díky doplněným protizávažím uloženým v ostění oken. Postupně byly rovněž opraveny a restaurovány dřevěné i lité teracové podlahy. V pasáži bylo nezbytné vybourat šedou mramorovou dlažbu dodatečně nalepenou na původní teraco a obnovit litý teracový broušený povrch.

Veškeré původní kamenné obklady a dlažby byly odborně očištěny a konzervovány. Kamenná fasáda do ulice Na Poříčí byla omyta tlakovou vodou, čímž se nejen očistily kamenné bloky fasády, ale obnovila se i původní přirozená barevnost. V průběhu stavebnětechnických průzkumů byla odkryta i některá problematická, významně poškozená místa konstrukce, převážně v suterénu, v prostoru bývalé koksové kotelny. Zrušením této původní kotelny při plynofikaci budovy zanikla i funkce komory pro ohřívání vzduchu do rozvodů vzduchotechniky. Nová plynová kotelna byla vybudována v nástavbě na střeše vnitřního křídla paláce. Závažné, konstrukční a hygienické závady, které bránily dalšímu užívání, vykazovala rovněž konstrukce bazénové vany, jejíž zázemí bylo vlivem agresivního prostředí způsobeného užíváním bazénové chemie pro úpravu vody značně zdevastováno. Technologické rozvody bazénové vody včetně vlastní technologie úpravny bylo nutné kompletně vyměnit a zdevastované železobetonové konstrukce očistit, doplnit výztuž a náročným způsobem sanovat.

Rozsah a charakter rekonstrukčních prací

Na základě závěrů podrobného stavebnětechnického a stavebněhistorického průzkumu jsme získali představu o původním provozně dispozičním řešení celé budovy. Tato předinvestiční fáze byla nezbytná pro věrohodné pochopení stylu a přístupu architekta Hniličky při koncipování návrhu paláce. Během průzkumných prací byly postupně zjišťovány a dokumentovány rozsah a úroveň znehodnocení stavebních konstrukcí a interiérového vybavení paláce YMCA během období komunistického režimu. Hlavní vstup do budovy z ulice Na Poříčí byl „vyzdoben“ ocelovou mříží uzavírající bývalou pasáž, na původní teracovou podlahu pasáže byla, jak již bylo zmíněno, položena nová dlažba ze šedého mramoru bez ohledu na navýšení úrovně podlahy, prostor kavárny se využíval jako tělocvična, kavárenská okna nebyla funkční a byla zatlučena hřebíky, vnitřní prostory byly znehodnoceny mnoha hobrovými příčkami atd. Bývalé technické zázemí – kotelna, uhelna, rekuperační komora, technologické zařízení bazénu a další servisní prostory budovy – nebyly udržovány a jejich stavebnětechnická kondice se v mnoha případech blížila havarijnímu stavu.

Na základě závěrů průzkumů a na základě konzultací se zástupkyní pražských památkářů byly identifikovány podstatné koncepční a charakteristické uměleckořemeslné detaily paláce a byly určeny významné architektonické prvky a detaily, které jsme následně v přípravě projektové dokumentace a hlavně v průběhu realizace rekonstrukce paláce důsledně chránili, popř. nechali restaurovat. Jednalo se především o specifické výtvarné prvky v interiéru a na uliční fasádě. Při restaurování nebo při výrobě chybějících prvků byly v maximální možné míře respektovány původní materiály a způsob jejich zpracování – masivní mořené dřevo, mosaz, teraco, přírodní kámen atd. Největší rozsah rekonstrukčních prací a stavebních úprav byl realizován v prostoru bazénu a jeho technologického zázemí, kde se po více než sedmdesáti letech užívání vyskytovaly závažné hygienické a konstrukční závady. Masivní rozšíření nebezpečných plísní v celém provozu bazénu bránilo jeho dalšímu užívání. Agresivita prostředí v prostoru bazénu způsobila závažné poškození železobetonových konstrukcí ochozu bazénu, nosných pilířů a vnějšího líce železobetonové bazénové vany. Po erozi krycí vrstvy betonu byla působení agresivního prostředí vystavena i výztuž železobetonových konstrukcí, což ve svém důsledku vedlo až k havarijnímu stavu některých nosných částí konstrukce.

Rovněž technologické zařízení a navazující rozvody inženýrských sítí narušila hloubková koroze. Po přerušení provozu v bazénu byly provedeny náročné sanační zásahy pro záchranu původních železobetonových konstrukcí. Po jejich očištění otryskáním tlakovou vodou s přísadou abraziv byla na poškozená místa nanesena vrstva přípravku, která vytvořila adhezní můstek. Poté byla doplněna, respektive nahrazena výztuž a jednotlivé části železobetonových konstrukcí byly reprofilovány speciální betonovou směsí. Nosné pilíře v suterénu byly erozí poškozeny do té míry, že bylo nezbytné po očištění vytvořit nový armokoš a provést torkretáž. Na závěr byly opravené povrchy železobetonových konstrukcí vystavených zvýšené úrovni agresivního vlivu prostředí ošetřeny přípravky pro zvýšení chemické odolnosti. V souladu s platnými předpisy upravujícími podmínky pro provozování veřejných bazénů a provozními podmínkami stanovenými investorem byl změněn tvar dna a hloubka bazénu. Rovněž všechny rozvody inženýrských sítí a vzduchotechniky byly nově instalovány tak, aby odpovídaly platným normám, příslušným předpisům a hygienickým požadavkům. V rámci rekonstrukčních prací byl proveden nový keramický obklad bazénové vany a nová keramická dlažba v přilehlých prostorech bazénu. Nad vodní hladinou byl navržen speciální akustický podhled.

Do nového dispozičního řešení bazénového provozu zasáhla i změna provozního režimu. Provoz, který byl dříve řešen pouze pro muže, byl změněn na provoz pro muže i ženy. Technologické zázemí bylo vybaveno zcela novým zařízením na úpravu a ohřev bazénové vody. Původní studna, vybudovaná v době výstavby paláce, byla během rekonstrukce budovy vyčištěna. Výsledky rozborů studniční vody byly určující pro nastavení režimu úpravny vody v bazénu. Při čištění studny byly objeveny a vyzdviženy bronzové busty Tomáše Garrigue Masaryka a Eduarda Beneše, které ve studni byly ukryty v době německé okupace. Jedná se zřejmě o díla Jana štursy datovaná rokem 1921. Rozlehlá tělocvična s unikátní klopenou běžeckou dráhou na galerii nad bazénem zůstala zachována téměř v původním stavu včetně samotížného systému větrání. Ve vyšších podlažích paláce probíhaly pouze dílčí stavební úpravy související především s rozvodem elektroinstalace, údržbou hygienických zařízení a s drobnými dispozičními úpravami. V souvislosti se změnou užívání budovy jsou bývalé ložnice upraveny na kancelářské prostory.

Nové posouzení požární bezpečnosti paláce vzhledem k současným normovým požadavkům na požární bezpečnost staveb vyvolalo nutnost vyřešit únikové cesty a nově zřídit další východ ze stávajícího bočního schodiště do ulice Na Poříčí. Tento nový východ z paláce a zároveň vstup do něj v současné době slouží také jako přístup do obnoveného prostoru bývalé kavárny, v současnosti restaurace v přízemí paláce. V restauraci jsou repasována původní typická kavárenská okna s vertikálně posuvnými spodními díly. Do hlavního vstupu budovy, dříve pasáže, bylo navrženo a provedeno nové zádveří vytvořené z nově vyrobených dřevěných prosklených stěn s dveřmi v duchu původního slohového pojetí, s využitím převzatých dobových detailů. Očištěním uliční fasády a opravou klempířských prvků se po mnoha letech opět prosadilo ve své úplnosti architektonické a výtvarné řešení hlavní fasády paláce YMCA, koncipované architektem Hniličkou. Obnovou zřetelné barevnosti kamenných prvků vynikla tektonika fasády a její celková kompozice. Působivost stavby příznivě doplňuje i tradiční dlažba pražské mozaiky přiléhajícího chodníku v ulici Na Poříčí. Palác YMCA je dokladem vysoké úrovně české stavební kultury dvacátých let minulého století a je příkladem tradice a vynikající úrovně řemeslné práce v Čechách.