Recenze: Komentár a návrh výpočtu energetickej certifikácie budov

Autorský kolektiv: Ivan Chmurný, Dušan Petráš, Alfonz Smola, Zuzana Sternová, Marta Székyová, Jaroslav Valášek a kolektiv spolupracovníků
Vydalo: Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja SR a Slovenská komora stavebných inžinierov

Publikace přináší komentář k základním právním předpisům v oblasti energetické náročnosti budov vydaných na Slovensku, kterými jsou zákon č. 555/2005 Z. z., o energetické hospodárnosti budov, a vyhláška MVRR č. 625/2006 Z. z., kterou se vykonává zákon č. 555/2005 Z. z. Dále publikace uvádí výpočtové postupy hodnocení energetické náročnosti spolu s příklady hodnocení jednotlivých budov.
Porovnáme-li návrh postupů energetické certifikace budov uplatňovaný na Slovensku s postupem navrhovaným v ČR, musíme konstatovat, že postup navrhovaný ve Slovenské republice je mnohem vhodnější a ohleduplnější k technické veřejnosti i k majitelům budov. Toto zjištění uvádím např. na podkladě přístupu k hodnocení rodinných domů a bytových domů, což je dominantní množina budov, kdy se hodnotí pouze potřeba energie pro vytápění, větrání a ohřev TV. Je to dáno tím, že hodnocení potřeby energie na osvětlení je u těchto budov v porovnání s ostatními spotřebami energií nevýznamné. Dále za velké zjednodušení považuji ustanovení, že požadavek energetická certifikace se nevztahuje na budovy postavené před 1. lednem 1947, čímž odpadá u starších budov řada dohadů, zda budova je památkově chráněná, či nikoliv. Rovněž ve slovenské vyhlášce navrhované ?provozní hodnocení? budov na základě naměřených spotřeb energie je sice též jako operativní hodnocení v ČR v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, uváděno, ale vyhláška č. 148/2007 Sb. jej nepřipouští.
Citlivý přístup zpracovatelů slovenské vyhlášky č. 625/2006 Z. z. je rovněž ve vztahu k investorům a majitelům budov. Vyhláška uvádí ?jednorázovou obnovu? kdy se uplatňují komplexní požadavky při energetické certifikaci budovy, a ?částečnou postupnou obnovu?, kdy se uplatňují pouze požadavky na splnění normou předepsaných kritérií tepelně technických vlastností. To znamená značné zjednodušení podkladů pro stavební povolování či ohlašování staveb.
Z některých uvedených rozdílů mezi přístupem k energetickému hodnocení budov v ČR a SR vyplývá, že postup navrhovaný v SR je v detailech odlišný, i když oba postupy hodnocení vycházejí z evropských směrnic a platných evropských norem. Z porovnání obou hodnoticích postupů vyplývá, že přístup našich slovenských kolegů k plošnému energetickému hodnocení budov je odbornější a citlivější jak k projektantům staveb, tak i k investorům.
Doporučuji, aby se s obsahem publikace seznámili zejména energetičtí auditoři, ale i pracovníci centrálních orgánů. Velice bych uvítal vyhodnocení obou přístupů hodnocení energetické náročnosti budov v obou republikách po několika letech užívání národních právních předpisů; závěry a zkušenosti pak promítnout do případné revize právních norem.

Autor: Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby a ve specializaci energetické auditorství, Centrum stavebního inženýrství a.s., Praha