Zpět na materiály, výrobky, technologie

Průmyslová architektura napříč kontinenty i profesemi

8. srpna 2007
Silvie Marková

Stavební inženýři, architekti a urbanisté, památkáři, odborní pracovníci, promotéři kulturních akcí, studenti… 4. bienále Industriální stopy se obrací již tradičně k pestrému spektru návštěvníků. Týká se výstav, exkurzí a dalších doprovodných programů, stejně jako hlavního pilíře akce - dvoudenní mezinárodní odborné konference s názvem ?Průmyslové dědictví kulturním potenciálem udržitelného rozvoje?, která proběhne 19. a 20. září v Ekotechnickém muzeu v Praze - Bubenči.


Pořadatelé Bienále v čele s Českým svazem stavebních inženýrů (ČSSI), Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a Výzkumným centrem průmyslového dědictví (VCPD) při ČVUT už nyní registrují odborníky ze tří kontinentů: Evropy, Severní a Střední Ameriky a Asie. Nejvíce expertů přicestuje do Prahy tradičně z evropských států. Nejen z těch, jejichž přístup k průmyslovému dědictví je vnímán jako ukázkový (Velká Británie, Německo či Francie), ale rovněž ze zemí, o jejichž industriálních stavbách a přístupu k nim máme v Česku jen mlhavé představy (Srbsko, Černá Hora, Turecko atd.)

Anglické dědictví

K prominentním hostům konference patří dva vysocí představitelé organizace English Heritage - sir Neil Cossons a Keith Falconer. Fenomén památkové péče na britských ostrovech, a zejména vztah Britů k průmyslovému dědictví, byl a je dostatečně medializován. Jako vzorové je vnímáno jak komerční nakládání s industriální architekturou, tak konzervace či jiné způsoby oživování bývalých průmyslových staveb a areálů. Právě v druhém případě sehrává English Heritage nezastupitelnou úlohu: stranou zájmu této organizace, či agentury - chcete-li, nezůstává ani oblast územního plánování, výkup nemovitostí či zakládání podniků na bázi obecně prospěšných společností s veřejnou sférou i privátními subjekty.
Podle Cossonse má Velká Británie vynikající systém pro ochranu toho nejlepšího z její historie - databázi historických budov, včetně průmyslových, archivní plány památek a na základě dlouhodobých výzkumů systém vyhodnocení a následného vyznačení stupňů ochrany jak jednotlivých objektů, tak území. Dlouhodobé zkušenosti a dobře prováděná údržba a obnova staveb, které se většinou nedostaly až k pokraji zániku, podpora veřejného mínění, ale také zapojení britské veřejnosti do zájmových aktivit podporujících zachování kulturního dědictví, to vše jsou přednosti English Heritage.
Na konferenci vystoupí i další představitel English Heritage - Keith Falconer. Jeho přednáška se jmenuje ?From Grain to Glass: English Heritage´s Role in Conserving the Industrial Heritage of Beer?. Významná památka, která je úzce spjata s pivovarnictvím a zároveň je pod správou organizace English Heritage, se nachází ve Shrewsbury. Jedná se o bývalou továrnu na zpracování lnu, která byla upravena na sladovnu. Po zhruba dvousetletém sladovnickém provozu byla uzavřena v osmdesátých letech minulého století.
Dnes se budova připravuje ke konzervaci, probíhají výzkumy unikátní vnitřní litinové konstrukce z konce 18. století. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná pravděpodobně o první využití litiny ve stavebnictví - v konstrukci patrového objektu, bývá tato továrna nazývána ?Matkou mrakodrapů?.

Dolní oblast Vítkovic
¤ Dolní oblast Vítkovic

České dědictví

České prostředí budou popisovat taktéž renomovaní odborníci. Benjamin Fragner z VCPD ČVUT v Praze vystoupí s přednáškou ?Zpřetrhaný vývoj a posuny hodnot - vykročení z industriálního skanzenu České republiky?, Josef Štulc z Českého národního komitétu ICOMOS připravil příspěvek ?Zápas o autentické hodnoty industriálního dědictví Prahy - případ Masarykova nádraží?, Tomáš Šenberger z VCPD ČVUT bude přednášet na téma ?České země - součást evropského industriálního prostoru (co je zmapováno a co lze použít pro napojení na evropské trasy)?.
Marie Hesková a Blažena Gehinová přijedou z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, aby publikum seznámily s přednáškou ?Využití technických památek a unikátních místních technických atraktivit v nabídce cestovního ruchu?. Barvy Technické univerzity v Liberci pak budou hájit Petra Rydvalová a Radka Pittnerová, jež přiblíží ekonomický potenciál průmyslového dědictví ČR a cíle alternativní turistiky. Oprávněnou pozornost pak na sebe jistě strhnou Jan Světlík, předseda představenstva Vítkovice, a.s., který bude hovořit na téma ?Kotevní místo průmyslového dědictví i rozvoje?, nebo Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu s přednáškou ?Průmyslové dědictví a institucionální limity v České republice? a další.
Bienále Industriální stopy pořádají v rámci oslav 300 let založení ČVUT Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT a Kolegium pro technické památky ČKAIT a ČSSI ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS, Akademií múzických umění v Praze, Národním památkovým ústavem, agenturou CzechInvest a Národním technickým muzeem. Jednotlivé akce jsou pořádány ve spolupráci s hlavním městem Praha a statutárními městy Kladno, Liberec a Ostrava. Akci podpořil Visegradský fond. Záštitu nad 4. bienále převzali předseda Senátu České republiky a prezident Hospodářské komory České republiky. Generálním partnerem je a. s. Vítkovice. Podrobný program a přihlášky na www.industrialnistopy.cz.