Průchod valem Prašného mostu
Propojení Horního a Dolního Jeleního příkopu bylo součástí širšího záměru na zřízení alternativní přístupové cesty vedoucí z Klárova do areálu Pražského hradu, realizované v letech 1999-2002. Hlavním iniciátorem této myšlenky byl tehdejší prezident Václav Havel, který se v rámci nadace VIZE 97 na projektu rovněž investorsky podílel. Cílem projektu je umožnit pohyb chodců po celé délce jedinečného přírodního útvaru Jeleního příkopu a obohatit tak prohlídku areálu Hradčan zcela netradiční soustavou cest.
První etapa projektu byla dokončena na jaře roku 1999. Trasa umožnila příchod návštěvníků z Klárova přes kamenné zdi Opyše podél Chotkovy silnice do Dolního Jeleního příkopu a dále směrem podél potoka Brusnice po stávajícím chodníku k průchodu pod valem Prašného mostu. Druhou etapou projektu se stala stavba průchodu, která umožnila dojít do samého konce Horního Jeleního příkopu, (tzv. Bažantnice), nebo až k severní bráně Pražského hradu.
Realizace projektu
Průchod, který byl základním předpokladem nové cesty, byl dokončen na podzim roku 2002. Je trasován identicky s průběhem bývalé Tereziánské štoly, která vedla vodu z Brusnice pod náspem Prašného mostu (původně skutečného mostu, vedoucího přes Jelení příkop). Vlastní průřez průchodu je navržen v poměrně úzké dimenzi - je však hodně převýšený, takže působí dojmem vzdušnosti. Nejdelší část má vejčitý tvar. Celý průchod je dlouhý 84 m, přičemž třímetrové úseky z každé strany byly provedeny z otevřeného výkopu. Zbývajících 78 m je provedeno podzemní ražbou. Rozevřená předpolí průchodů mají délku 17 a 26 m. Portály jsou hranaté ve formě převýšených mírně se rozšiřujících obdélníků. Oba okrajové třímetrové úseky průchodu slouží jako přechodové články mezi hranatými profily portálů a vejčitým profilem tunelu. Rozrážka (výklenek) u pilíře původního Prašného mostu umožňuje přístup k zajímavému reliktu a nabízí na cestě jisté oživení.
Půdorys průchodu valem Prašného mostu
Podélný řez průchodu valem Prašného mostu
Materiály, povrch
Převažujícím pohledovým materiálem uvnitř průchodu je ostře pálená režná tmavě červená cihla, ze které je provedena obezdívka stěn a klenby tunelu. Cihelná obezdívka je samonosná.
Chodník v tunelu je tvořen z jedné poloviny betonovými prefabrikáty, které mají reliéfní povrchovou úpravu (kanelury) a z druhé poloviny ocelovými rošty z tyčoviny s protiskluznými návarky. Rošty přikrývají koryto Brusnice. Portálové úseky jsou z neupravovaného betonu odlitého do tesařsky stavěného bednění. Výklenek u odhaleného původního pilíře Prašného mostu má cementovou omítku s povrchem hlazeným ocelovým hladítkem. Obnažený pilíř byl restaurátorsky vyspraven a zakonzervován, podlahu výklenku pokrývají říční oblázky, naznačující dno potoka. V předpolích průchodu byl pro vytvarování koryta Brusnice a chodníků použit lomový kámen podobný tomu, ze kterého je vystavěno koryto Brusnice. Opěrné stěny v předpolích jsou z litého betonu s probarvovací příměsí kovových pilin. Poréznost jejich povrchu byla docílena pomocí vkládání jutových provázků. Stěny mají reliéfní schodové ústupky. Dodatečně do nich byly vyvrtány díry pro vegetaci (porůstání zelení) a pro odvodnění zásypů. Cesta v Horním Jelením příkopu a přechodové plato mezi asfaltovou cestou a kamennou rampou v Dolním Jelením příkopu mají mlatový povrch (minerální beton).
Hodnocení v roce 2007
Průchod pod valem Prašného mostu se stal v současnosti jednou z pozoruhodností Pražského hradu, klidným místem, stranou od hlavního proudu turistů. Místem, jehož čisté linie provokují k zamyšlení v souladu se záměry tvůrců.
Základní údaje o stavbě
Projektant: Josef Pleskot (AP Atelier, Křístek, Trčka a spol.)
Realizace: srpen 2002
Investor: Nadace Dagmar a Václava Havlových; Správa Pražského hradu.
|
|
|
