Protihlukový systém pro železniční vysokorychlostní tratě
Článek si klade za cíl seznámit odbornou veřejnost s možností použití betonových protihlukových stěn s pohltivou vrstvou z lehkého mezerovitého betonu systému Liadur pro železniční vysokorychlostní tratě. Systém Liadur získal oprávnění pro toto použití od Německého spolkového drážního úřadu (Eisenbahn-Bundesamt EBA) [1] v Německu jako zatím jediný betonový systém v Evropě, a to do traťové rychlosti až 300 km/hod. Článek obsahuje aktuální předpisy, metodiku a druhy zkoušek provedených za účelem získání oprávnění.
Úvod
Na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve vnějším prostředí musí všechny členské státy Evropské unie vypracovat strategické hlukové mapy a tzv. akční plány snižování hlukové zátěže [2]. V ČR vstoupil v roce 2001 v platnost zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a návazné nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (poslední novelizace NV č. 272/2011 Sb.).
V České republice je značná část obyvatel zatížena hlukem z pozemní dopravy, a to zejména ve velkých městech, v okolí dálnic a hlavních komunikací. Hluk ze železniční dopravy má nižší obtěžující účinek než hluk ze silniční dopravy nebo leteckého provozu. Přesto byla na české železniční síti vytipována řada míst, kde může docházet k překračování hygienických limitů hluku. V noční době může vyvolat jednotlivý průjezd vlaku u člověka nepříznivou interakci, kdy rozdíl mezi ustálenou hladinou hluku pozadí a hladinou vyvolanou průjezdem vlaku může být až 40 dB [5]. Na železnici se vytváří hluk zejména kvůli valivému pohybu kola po kolejnici, ale také kvůli hluku z přenosových systémů a pomocných zařízení u rychlostí do 50 km/hod. (např. převody, kompresory, ventilační vybavení atd.) a u rychlostí nad 200 km/hod. kvůli aerodynamickému hluku [5]. Podle nařízení vlády č. 272/2011 se u hluku ze železniční dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru rozlišuje několik situací hygienických limitů hluku, z nichž ten základní, vyjádřený LAeq16/8h, je ve výši 40/30 dB (u obytných staveb v ochranném pásmu navýšený o 5 dB). Opatření si za posledních šest let vyžádalo nárůst výstavby protihlukových opatření, především ve formě protihlukových stěn [5].
V Evropské unii je v současnosti cca 10 000 km vysokorychlostních tratí. Do roku 2030 jich má být přibližně třikrát více. Jejich primárním úkolem je propojit sídelní aglomerace s milionem a více obyvatel. Jedním z nových návrhů je například trať Berlín - Praha - Brno - Vídeň - Budapešť pro rychlost 200 km/hod. [7].
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 10/2012).