Ocelová konstrukce montážní haly M13 v závodě Škoda Auto a.s.
Příspěvek představuje návrh ocelové konstrukce stavby Montážní haly M13, která byla postavena v závodě Škoda Auto Mladá Boleslav v letech 1995-1996. Objekt slouží ke kompletaci a montáži osobních vozů Škoda, v současné době typu Škoda Octavia.
Konstrukční řešení stavby
Stavbu haly o rozměrech 219,6 x 188,6 m tvoří dva základní typy nosných konstrukcí.
Pro centrální část o půdorysných rozměrech 219,6 x 41 m (informační zónu) byla zvolena tzv. stromová konstrukce, inspirovaná přírodními prvky (obr. 2). V areálu závodu vzniklo následně několik konstrukcí s podobným konceptem řešení [2].
Pro přilehlé části pomocných provozů (fraktály) byla užita konstrukce prostorového předpínaného vzpínadla. Střední část objektu (informační zóna) je o 3,5 m vyšší než část fraktálová a tvoří tak výraznou dominantu celého objektu.
Centrální část haly
Hlavní nosný prvek střední části představuje dvojice ?stromů? ve vzájemné vzdálenosti 9 m ve směru příčném a 18 m ve směru podélném. Celková výška stromů činí 14,5 m. Tyto stromy se postupně větví - nejprve se kmen stromu rozvětví ve čtveřici hlavních větví, které se pak opět rozvětví ve čtveřici sekundárních větví, podporujících již klasickou střešní konstrukci s podélným modulem 4,5 m.
Celý půdorys obsahuje třináct dvojic takových stromů, krajní dvojice se nacházejí již ve štítové stěně budovy (obr. 1).
Hlavní kmen stromu tvoří do základů vetknutá trubka, vetknutí zajišťuje i stabilitu stavby. Trubka kmene se větví prostřednictvím odlitku (obr. 3) na čtveřici hlavních trubkových větví, dále se postupně rozdělujících opět prostřednictvím odlitků na čtveřici sekundárních větví. Na stromovou konstrukci se připojuje střešní konstrukce. Vzhledem k deformacím stromové struktury a nerovnoměrnosti zatížení je střešní konstrukce připojena kloubově, s užitím všesměrných kloubů (obr. 6).
Hlavním nosným prvkem střešní konstrukce jsou plnostěnné vazníky z profilu HEA 340. Vazníky jsou podporovány sekundárními větvemi stromu. Vazníky podporují plnostěnné spojité vaznice z profilu IPE, HEA s rozpětím 4,5 m a vzájemnou vzdáleností cca 3,3 m, střešní plášť je pak podporován trapézovým plechem. Střešní konstrukce je v podélném směru dilatována. Dilatace je řešena posuvným uložením v konstrukci.
V podélné stěně střední části, navazující na konstrukci fraktálů, je mohutný příhradový nosník o rozpětí 18 m (obr. 7), využívající výškový rozdíl 3,5 m mezi střechou střední části a střechou tzv. fraktálové části (obr. 8). Tyto příhradové nosníky v příčném směru působí jako kyvné pruty a umožňují tak příčnou dilataci objektu.
Obr. 1. Štítová stěna s procházejícími ?větvemi?
Obr. 2. Stromová konstrukce centrální části haly