Obnova památky v malém městě Luže
Luže je historické městečko s 2500 obyvateli. Městská památková zóna (MPZ) vyhlášená v roce 1998 zahrnuje více než polovinu jeho rozlohy a zbytek podléhá památkové ochraně alespoň v rámci ochranného pásma hradu Košumberku. MPZ byla vyhlášena především pro autenticky dochovaný půdorys středověké zástavby se dvěma náměstími, nezměněnou uliční sítí i několika barokními domy na renesančních a starších základech.
Ve městě je také původně gotický kostel sv. Bartoloměje a významný poutní kostel Panny Marie na Chlumku s přilehlou rozsáhlou jezuitskou rezidencí a částečně dochovanou židovskou čtvrtí, včetně již zrekonstruované synagogy.
Dům č. p. 87
¤ Měšťanský dům č. p. 87 před rekonstrukcí v roce 2004.
Na křižovatce u kostela sv. Bartoloměje, asi 100 m od náměstí, stojí dům č. p. 87, který tvořil spolu se sousedním domem uzavřený dvorec zemědělsko-řemeslného využití. Jako jednotný celek se však tyto budovy nedochovaly. Majetkově došlo k rozdělení na dva samostatné měšťanské domy již asi před sto lety. Druhá budova byla navíc znehodnocena necitlivou přestavbou v 80. letech 20. století. Samotný dům č. p. 87 si uchoval svou autentickou podobu, danou dobou vzniku a skutečností, že poslední větší rekonstrukce proběhla v 19. století a za dalších více než sto let nedošlo, kromě postupného chátrání, k výrazným změnám.
Když byl dům roku 2002 i s přilehlými pozemky městem od tehdejšího majitele vykoupen, velká část členů zastupitelstva, ale i obyvatel města, byla přesvědčena o nevyhnutelnosti jeho demolice. Nejdůležitější v této fázi tedy bylo obhájit záchranu této budovy.
Obnova památky na malém městě je zpravidla limitována nedostatkem financí a složitějším hledáním nové náplně - jak dům využít a přitom nezničit jeho historickou hodnotu. Přestavba na penzion by znamenala výrazný zásah do dispozice domu a také ekonomika takového návrhu by byla těžko obhajitelná. Navíc tomuto využití příliš nenahrávala blízkost poměrně frekventované komunikace. Po rozvaze bylo rozhodnuto, že dům bude využíván základní uměleckou školou a knihovnou s informačním centrem.
Ve výběrovém řízení bylo osloveno pět architektonických ateliérů, jejichž výběr byl konzultován s památkáři. Požadována byla jednostupňová projektová dokumentace s častým autorským dozorem v průběhu stavby. Poté již rozhodovala pouze cena.
Bylo zřejmé, že rekonstrukce bude probíhat na etapy po několik let, vždy podle toho, jakou částku rozpočet města dovolí a kolik prostředků se podaří získat z grantů a Programu Regenerace MPZ Ministerstva kultury ČR. V prvním roce byla nákladem dva miliony korun zrekonstruována střecha, která již byla v havarijním stavu. V dalším roce proběhlo výběrové řízení na dodavatele, s podmínkou rozdělení stavby do etap dle finančních možností města. Kombinací všech tří finančních zdrojů se také podařilo, aby započala rekonstrukce v přední části domu, včetně hlavní jižní fasády. V letošním roce byla vyslyšena i naše žádost o dotaci adresovaná poslancům Parlamentu ČR. Zdá se, že se již v tomto roce podaří stavbu s celkovými náklady kolem 15 milionů dokončit.
Dispoziční řešení
Bylo navrženo dispoziční řešení vycházející ze samostatného komunikačního systému předního a zadního domu, umožňující oddělený provoz všech funkčních jednotek, ale i vzájemné propojení personálními vstupy.
Obnova domu
¤ Rekonstrukce jížní fasády v roce 2004.
Dům je dobře založen, na svazích v Luži jsou běžné výchozy kvalitní opuky. Stavba neměla trhliny, které by svědčily o závadách v založení. Zdivo je velmi kvalitní, pečlivě vázané z pevné opuky, která v chráněném prostředí nevětrá. Malta má dostatečné množství vápna, pouze v suterénu byla pro zdění užita malta hliněná. V režném zdivu nechráněném proti působení povětrnosti však některé cihly intenzívně zvětrávaly, místy byly narušeny vlhkostí, a narušené zdivo si vyžádalo přezdění a zpevnění hloubkovým spárováním, případně injektáží. Zvětralé stavivo bylo vyměněno. U kamenných kleneb postačilo k obnovení jejich funkce hloubkové vyspárování trhlin, v cihelných klenbách byly, kromě zajištění trhlin, vyměněny zvětralé cihly a nejvíce deformované části byly lokálně přezděny.
Všechna táhla zajištující tuhost domu byla prověřena, opravena a v některých případech znova vypnuta a konzervována. Tuhost domu nepříznivě ovlivňovaly spáry mezi jednotlivými částmi stavby, které byly nedostatečně provázané. Účinným prostředkem pro zvýšení tuhostí bylo osazení ocelových tyčí, zainjektovaných v křížení hlavních nosných zdí.
Další poruchy zdiva vznikly působením vodorovných sil od krovu, který byl na mnoha místech narušen v uložení hnilobou. Dobře dimenzované dřevěné stropy byly na několika místech silně narušeny hnilobou a byla nutná jejich radikální oprava. Velkou péči bylo třeba věnovat sanaci napadení dřeva a jeho konstrukční ochraně.
Návrh odvlhčení stavby
¤ Nová fasáda domu.
Vlhkostní poměry jsou dány propustným podložím i spádem okolního terénu. Příčinou zvýšené vlhkosti opukového i cihelného zdiva bylo také dlouhodobé zanedbání stavby, neregulovaný růst vegetace, hromadění sutí a odpadu v okolí domu i uvnitř a zatékání do konstrukcí. Ke zvýšení vlhkostí přispělo i pronikání kanalizační vody do zdiva a do podloží a zvýšená salinita zdiva v místech, která byla využívána jako chlévy.
Pro snížení vlhkosti bylo navrženo zřízení větraných podlah v přízemí, v nejvíce exponovaných prostorách pak celoplošná dutina a v ostatních místnostech kanálky vedené podél zdiva. Větrané podlahy budou navzájem propojeny, proudění vzduchu zajistí nasávací a výdechové otvory a napojení na komíny. Dutina pod podlahou bude tepelně izolována, aby nedocházelo k ochlazování podlah.
V suterénu není možno zajistit přirozené nasávání vzduchu, proto bude účinnost odvlhčení zdiva nižší. Vrstva štěrku pod podlahou a vzduchové kanálky podél zdí sníží vzlínavou vlhkost ve zdech. Podlahové vrstvy v kontaktu s opukovým zdivem sklepa by měly být prodyšné, proto je navržena dlažba uložená do suché malty, která nemá uzavřené spáry. Je nutno počítat s vyšší vzdušnou vlhkostí, které bude nutno přizpůsobit provoz výtvarných dílen, které zde budou umístěny. Vyšší vlhkost je nezbytná pro zajištění vhodného klimatu pro opukové zdivo v suterénu zděné na hlínu, pro jehož dobrý stav je nezbytná relativní vlhkost vzduchu minimálně 60 %. Přetápění prostoru nebo jeho intenzívní větrání by vedlo k vysychání hliněné malty, k jejímu vypadávání, a tím k uvolňování kamene. Intenzívní vysychání opuky vyvolává objemové deformace kamene a vznik napětí, která mohou způsobit i vznik trhlin. Opukové zdivo bude proti vysychání chráněno vápenným nátěrem. S ohledem na charakter stavby nebude nutné zřizovat vodotěsné izolace podlah a zdiva. Na zdivu se zvýšenou vlhkostí budou aplikovány sanační omítky do výše cca 1,5 m od úrovně terénu.