Obnova funkcionalistické vily v Olomouci

Zadání

Zadáním stavebníka (investora) bylo kromě požadavku odstranění průběžných úprav a rekonstrukcí, které podléhaly vkusu předchozích majitelů, rovněž rozšíření kapacity bytových prostor, které byly řešeny dispozičními změnami jednotlivých podlaží domu, nástavbou ustoupeného podlaží a nepodsklepenou přístavbou s wellness, zapuštěnou do terénu.

Architektonické řešení

Dům je nepravidelného tvaru, s hlavními vstupy v úrovni 1.PP a 1.NP. Budova má jedno podzemní podlaží, které je jen částečně pod úrovni terénu, a dvě nadzemní podlaží. Architektonické řešení původní části budovy, které se projevuje zejména otevřeným půdorysem hlavního podlaží, jednoduchou nečleněnou fasádou s výrazným nárožním a severním schodišťovým oknem a zastřešením s plochou střechou, předpokládalo v zásadě návrat do původního stavu, kdy dům postavený v roce 1933 patřil rodině stavitele Hublíka, jenž jej pro sebe vystavěl a pravděpodobně se podílel i na návrhu. (Existují teorie, že autorem vily může být architekt Bohuslav Fuchs, se kterým Hublík spolupracoval, přímé důkazy pro to však nejsou.) U této části budovy byla rehabilitována původní barevnost, struktura omítky, členění i materiál výplní a zámečnických prvků.

Nově bylo nastavěno jedno ustoupené podlaží, které je kontrastní provedením architektonického detailu a symbiotické použitým stavebním materiálem i jednoduchým kubickým tvarem. Architektonické ztvárnění řeší lehkost napojení nástavby prostřednictvím souvislého skleněného pásu oken o výšce 2 m nad podlahu 3.NP a její ukončení nečleněnou plochou broušené bílé omítky nad prosklením. Od starší části domu se odlišuje subtilnějším pojetím architektonického detailu i strukturou omítky. Uvnitř budovy se udržela stávající prostorová logika. Provozní schéma domu zůstalo také zachováno. 1.NP s návazností na venkovní terasu slouží jako společenský obytný prostor, ve 2. a 3.NP je umístěno celkem pět ložnic. V úrovni 1.PP byla obnovena garáž, jejíž pozice byla zasunuta do hloubi parcely tak, aby lícovala s domem. Na garáž navazuje prostor wellness. Hmoty prostor za garáží byly postupně terasovitě snižovány.

Technické a konstrukční řešení

Obnova vily byla vedena studiem původních plánů a navržené odchylky vycházely zejména z funkčně-provozních potřeb majitelů. U přístavby a nástavby bylo nutné vstoupit do rizika hledání nové formy s cílem neublížit domu a citlivě přistupovat k okolí. Celá stávající část domu je vyzděna z plných keramických cihel. Pro nahrazované a doplňované konstrukce bylo opětovně použito plných cihel. Stropy, nástavba i přístavba jsou železobetonové. Stropy nad 1. a 2.NP byly doplněny o ocelové nosníky. Polozapuštěné přízemí domu bylo původně využito pro rozsáhlé technické zázemí, kotelnu, sklad uhlí, sušárnu a byt domovníka. Nově se nachází na tomto podlaží mimo technického zázemí malá tělocvična, letní kuchyně a pokoj pro hosty. Zbudován byl nový vstup ve vstřícnější poloze vůči vjezdu z Kašparovy ulice. Návrh v zásadě respektuje původní konstrukční systém. Požadavek na zbudování částečného podsklepení pod polozapuštěným patrem vyvolal nutnost částečného podchycení stěn mikropilotami. Ty byly rovněž využity při potřebě zachycení terénu na hranici pozemku. Celý stávající objem domu byl osazen novými dřevěnými špaletovými okny. Ty bylo nutné částečně vysunout mimo zdivo tak, aby výsledná pozice co nejvíce odpovídala původnímu řešení. V horní části špalet jsou umístěny stínicí rolety.

1.NP

Hlavnímu obytnému podlaží 1.NP byla víceméně navrácena původní dispozice. Velká pozornost je zaměřena na detaily, podlahy a truhlářské prvky, jako jsou prosklená stěna a dýhový obklad. Velká péče byla věnována schodišti do 2.NP. Původní poetické detaily jemných oblin byly postupnými rekonstrukcemi znehodnoceny. Prosklené schodišťové stěně byl ve výsledku navrácen původní tvar podle dochovaných plánů o rozměrech 2 500 × 6 750 mm. Obdélníkové luxfery nahradilo zasklení do subtilních ocelových profilů s přerušeným tepelným mostem Janisol Arte. Nové členění proporčně vychází z původní luxferové stěny. Ocelové profily jsou osazeny trojskly s vloženou PDLC (stmívací) fólií. Tekuté krystaly umožňují prostřednictvím elektrického impulsu regulovat její průhlednost. Na podlahu bylo v zádveří, hale a na schodišti použito broušené teraco. Podlaha hlavního obytného prostoru je provedena z dřevěných dubových vlysů. Původní hlavní venkovní vstupní schodiště z teracovými schody i sloupy a oblé trubkové zábradlí, které zůstaly jediným hodnotným dochovaným detailem z doby vzniku domu, byly obnoveny.

2.NP

Podlaží dispozičně nabízí čtyři částečně sdílené dětské pokoje se dvěma koupelnami. Úpravy v úrovni tohoto podlaží byly náročné z důvodu umístění schodiště do nastavovaného horního podlaží. Pozice pro nové schodiště byla nalezena v mezeře po ustoupené stěně mezi halou a pokoji, a je tak umožněn výstup z prostoru původního objemu domu do nové nástavby, v níž se od počátku počítalo s umístěním ložnice rodičů. Podlahy z litého teraca ze spodních podlažích se ve 2.NP a výše mění na vylehčenější formu litého polyuretanu.

Nástavba 3.NP

Původním přáním investora byl radikální, např. organický tvar nástavby v kontrastu se spodní částí budovy. Architektonickým záměrem bylo vtisknout do domu odlišný prostorový zážitek, volnější a velkorysejší, než nabízí přísná dispozice spodních podlaží, a rovněž pracovat se současným detailem – skleněný pás z přesných hliníkových oken je osazen v líci s broušenou omítkou. Celková vnější forma je však přesto geometricky jednoduchá a ctí původní část domu. Nečekaně převýšený prostor v ložnicové části se ukázal být dostatečně radikálním přínosem. Horní nástavba je ustoupená. Jedná se o monolitický betonový kvádr, pohledově oddělený od spodní „podstavy“ pásovým oknem po celém svém obvodu. Konstrukčně je vynesen centrálním betonovým jádrem, které je vystavěno na místě původního komína. Jádro ukrývá výtah a instalační páteř a svrchu jej kryje monolitická železobetonová konstrukce. Po obvodu jsou v částech nosných zdí uloženy ocelové sloupy.

Převýšený prostor ložnice pracuje s dramatickým efektem, který upoutá zejména v kontrastu přechodu z prostoru s atypicky sníženou výškou. Horní hmota záměrně opouští atmosféru třicátých let 20. století a pracuje jasněji se soudobým detailem. Okenní sestava je osazena ve vnějším líci. Technicky je řešena hliníkovým okenním systémem s obrácenou montáží z exteriéru. Materiálem je leštěný elox. Zasklení je provedeno z trojskla s protislunečním pokovením CL Xtreme 70/33 II, protislunečního skla nové generace s velmi účinným funkčním povlakem, s hodnotou Ug = 1,0 W/m²K. V záloze jsou zatím ponechány venkovní posuvné okenice ze subtilních hliníkových rámů se screenem. Spára mezi omítkou a hliníkovou sestavou je ukončena hliníkovými profily a vyplněna komprimační páskou s třístupňovou těsnicí funkcí. Horní hmota je opatřena kontaktní izolací s hladkou omítkou. Barevně je nástavba sjednocena s domem, oproti hladkému štuku spodních podlaží jde však o pomyslný stupeň kultivace, je totiž aplikována broušená omítka. Jemnému rozdílu mezi materiály spodní části a nástavby dává vyniknout pouze sluneční světlo. Náhradou za monumentální terasu byla v návaznosti na obytný prostor navržena nová terasa z monolitického mírně vyspádovaného prefabrikátu. Dešťovou vodu odvádí podélný kanálek a betonový sloup pod terén.

Zámečnické prvky

Zámečnické prvky jsou navrženy podle původních zvyklostí z trubkové oceli. Zejména svařování křivky podél hlavního schodiště bylo uměleckým výkonem zkušených zámečníků z firmy MORKES KOVOSTUDIO s.r.o. Zábradlí na venkovních terasách bylo inspirováno detailem z pražského hotelu Axa z let 1930 až 1932 od architekta Pilce. V nových částech je rovněž používán kruhový profil zábradlí, avšak v subtilnější podobě.

Přístavba

Stávající dům byl doplněn o nový objem garáže s wellness zázemím. Původní garáž byla v rozporu s okolním kontextem osazena přímo v hranici oplocení a tvořila v území cizorodý prvek. Nově bylo navrženo garáž odsunout do líce s domem a posílit tím solitérní působení vily v zahradě tak, jak je to samozřejmé v jejím okolí. Garáž je sjezdem orientována severně ke Kašparově ulici. Hlavní blok je navržen jako univerzální prostor s možností zaparkování až šesti automobilů. Za hlavní hmotou určenou k parkování objekt terasovitě ustupuje směrem do zahrady tak, aby v zahradě působila co nejmenším objemem.

Střední a nejnižší část ukrývá bazén se saunou. Slepý prostor za bazénem je určen pro bazénové technologie a strojovnu vzduchotechniky. Část stropu nad bazénem klesá a v koutě za ním je prostor pro hry a relaxaci, který je přístupný pouze přes vodní plochu. S domem je garáž spojena skleněným krčkem. Ten je rovněž realizován z okenních profilů a vynesen jeklovými paždíky rozepřenými mezi dvě obvodové stěny. Napojení je kapotováno hliníkovým plechem. Posuvné sestavy umístěné naproti sobě lze v letních měsících zcela otevřít. Střecha přístavby je kompletně navržena jako intenzivní vegetační. Garážová vrata jsou sekční průmyslová, s plechovým obkladem z vlnitého plechu v líci s fasádou. Vlnitý plech je rovněž použit jako obklad celé severní fasády garáže. V návaznosti na ni byl celý prostor v místě oplocení s brankou a posuvnými vraty sjednocen obložením vlnitým plechem o výšce vlny 15 mm. Mimo původní garáž bylo obnoveno původní oplocení s kruhovými ocelovými sloupky a žebírkovým pletivem v rámech. Zahradní úpravy byly provedeny podle návrhu atelieru Flera. Zpevněné plochy odkazují na dobu vzniku použitím kamenné mozaiky v kombinaci černá žula a bílý mramor. Venkovní vodní prvek je pocitově spojen s vnitřním prostorem wellness odvážným použitím travertinu.

Vzduchotechnika

Vzhledem k náročným požadavkům na provoz přístavby a nástavby jsou v domě umístěny dvě větrací jednotky s rekuperací tepla. Jedna v bazénovém provedení s odvlhčováním ve strojovně za wellness částí je dimenzována na výměnu 3 000 m3 vzduchu/hod. Druhá je osazena v nástavbě s dimenzováním výměny 590 m³/hod. Záměr dosáhnout v části ložnice rodičů nadstandardní světlé výšky se dobře doplňuje s využitím tohoto prostoru nad koupelnou pro umístění jednotky VZT.

Vytápění

Pro potřeby vytápění a ohřev vody jsou instalovány dva sekvenčně zapojené kondenzační plynové kotle. Vytápěcí systém je navržen nízkoteplotní, s tepelným spádem pro otopná tělesa 65/50 °C, pro podlahové vytápění 40/30 °C, pro vzduchotechnické jednotky a bazénovou technologii 65/45 °C. Otopná soustava má nucený oběh vody, který zajišťují teplovodní oběhová čerpadla.