Novostavba výrobny v opatství Nový Dvůr
Klášter řádu cisterciáků přísné observance, krátce zvaných trapisté, v Novém Dvoře nedaleko Teplé v Karlovarském kraji, je jistě neobvyklá a výjimečná stavba na českém území. Klášter využívá historický hospodářský dvůr, který do roku 1946 patřil klášteru v Teplé. Od roku 1999 se obnovuje areál, včetně částí, které komplex nově doplňují. Takovou stavbou je i moderní novostavba výrobny, nominovaná v soutěži Stavba Karlovarského kraje, která získala Cenu časopisu Stavebnictví.
Historie Nového Dvora
Nový Dvůr byl postaven v roce 1750 na čtyřkřídlém půdorysu, v jehož čele stojí tzv. rezidence, obytná budova pro mnichy, kteří vedli práci ve dvoře. Má formu barokního zámečku a vnitřní uspořádání a výzdoba nástropními malbami a štukovými rámy je na vysoké umělecké úrovni. Ostatní křídla tvořily hospodářské budovy, chlévy, stáje, stodola a kolny. Koncepce areálu zřejmě pochází od architekta Kiliana Ignáce Dienzenhofera, provádějícím stavitelem byl Wolfgang Braunbock. V roce 1973, kdy byl vlastníkem Státní statek Teplá, část dvoru vyhořela a posléze opuštěný areál pomalu zanikal.
Obnova areálu
K obnově dvoru přispěla skutečnost, že se naplnil francouzský trapistický klášter v Sept-Fons spolubratry ze střední Evropy, a proto se jeho opat Dom Patrick Olive rozhodl postavit pro ně nový klášter v Čechách. Během deseti let dvůr trapisté přestavěli na klášter. Jeho jádro tvoří čtyřkřídlá stavba o vnějších rozměrech 75 x 75 m, která byla v době příchodu trapistů v roce 1999 ruinou. V relativně nejlepším stavu se nacházelo západní křídlo, které bylo při obnově restaurováno, ostatní tři křídla jsou nově postavená.
Protože trapisté jsou reformovanou odnoží řádu cisterciáků, vycházela tvorba nového kláštera z cisterciácké architektonické tradice, která je hluboce zakotvena v evropské středověké architektuře a také v současnosti, po devíti stech letech, se staly její myšlenky inspiračním zdrojem nového díla. Svou skladebností se konventní budovy drží tradičního schématu cisterciáckého kláštera. Tvarování prostorů je podřízeno optickým kvalitám působení světla a stínu. Bílé stěny vnitřních prostor kláštera i kostela odrážejí proměnlivost denního světla a od něj je odvozena hmotnost (či nehmotnost) všech konstrukčních prvků. Tyto zásady se staly inspirací i pro stavbu vedlejších budov, jako klášterního hospice, realizovaného v bývalém ovčíně severně od konventu (2011) a nové stavby výrobny, postavené v návaznosti na klášter východně od něj.
Koncepce a kvalita řešení přestavby
Pro pochopení velkorysosti koncepce a kvality řešení je dobré si uvědomit, že klášter je pro trapistické mnichy celým životním prostorem, je jejich domem, školou, místem pro práci i modlitbu, nemocnicí i hřbitovem. Je proto důležité, aby se v něm cítili vyrovnaní a spokojení, protože jejich poslání jim neumožňuje odejít a odreagovat se jako běžní lidé na kulturní akci či dovolené. Minimalistická architektura podtrhuje prostý mnišský život, zároveň je však zapotřebí podnětů, aby nebyla sterilní, a ty jsou vytvořeny mnoha způsoby, jako např. průhledy do měnících se obrazů krásné okolní krajiny.
Novostavba výrobny
Budova výrobny byla postavena pro ekonomické aktivity kláštera. Mniši se živí svou prací v zemědělství. Mottem trapistických mnichů je Ora et labora (Modli se a pracuj). Kromě pravidelné modlitby v kostele tak mniši chovají ovce, hospodaří v lese, vyrábějí několik druhů hořčice podle vlastních originálních receptur a věnují se i výrobě přírodní kosmetiky. S rostoucí poptávkou po mnišských produktech vznikla potřeba samostatné budovy pro výrobu. Projekt byl zahájen v roce 2010 a rok poté byla dokončena prováděcí dokumentace. Z důvodu přípravy nového územního plánu se přes veškeré snahy místní samosprávy další tři roky čekalo na vydání stavebního povolení.
Architektonické řešení
Pro návrh výrobny byli osloveni opět, tak jako v předchozích etapách budování kláštera, architekti John Pawson a Jan Soukup. Požadavkem mnichů na umístění dílen a jejich vzhled byla především malá vzdálenost výrobní budovy od kláštera a požadavek na přirozené začlenění budovy do okolního prostředí. Návrh využil terénní uspořádání pozemku pod východním křídlem a zahradou kláštera, svažujícího se daleko do údolí. Do tohoto místa je situována budova výrobny jako jednoduchá kvádrová hmota, navazující na horizontální průběh kamenných ohradních zdí. V místě rovněž dochází k vizuálnímu kontaktu budovy s hladinou vodní plochy rybníka.
Cílem návrhu architektonického řešení budovy bylo:
- neporušit výhledy do krajiny z kláštera;
- vzhledem k požadované velikosti výrobny nekonkurovat vlastní budově kláštera;
- nenarušit dálkové pohledy na klášter;
- navázat použitými materiály na stávající stavby;
- použít materiály s dlouhou životností.
Charakteristika stavby
Zastavěná plocha činí 1473 m2, obestavěný prostor 12 230 m3. Budova výrobny je částečně podsklepená, s jedním nadzemním podlažím. Půdorys je obdélníkový o rozměru 60,4 x 24,4 m, výška nadzemní části směrem ke klášteru je 4,6 m a směrem do údolí 5,7 m. V přízemí se nacházejí tři vstupy, navazující na zásobovací rampu. Osou budovy jsou na sebe kolmé příčné chodby, které dělí dispozici na čtyři části - výrobu hořčice, výrobu kosmetiky, expedici internetového obchodu a administrativu se zázemím. Centrálním bodem dispozice je hala uprostřed budovy, v níž je situováno schodiště a nákladní výtah do suterénu. Hala navazuje na zásobovací rampu a vstup ve směru od budovy směrem od kláštera, jenž se nachází v ose výroben.
V suterénu budovy je umístěn sklad produktů a strojovny vzduchotechniky. Vstoupit do jednotlivých místností lze z chodby ve tvaru U, která navazuje na dva vstupy z exteriérové rampy situované podél východní fasády.
Konstrukce budovy
Z konstrukčního hlediska je budova navržena jako čtyřtrakt. Obvodové a vnitřní zdivo je z děrovaných cihelných bloků, sloupy jsou železobetonové, obojí založené na železobetonových pasech (z důvodu nestejnoměrných geologických poměrů). Stropní desky jsou bezprůvlakové železobetonové monolitické. Fasáda budovy je zateplena kontaktním systémem s izolantem z minerální vlny, který proti povětrnosti chrání samonosná stěna z místního kamene, která vytváří architektonický výraz stavby. Ostění oken, dveří a atiková římsa jsou z mrákotínské žuly. Vstupní dveřní stěny jsou atypické, z masivního dubu, okna hliníková, s izolačním trojsklem. Okenní otvory a vnitřní dveře jsou za sebou řazeny v osách, což umožňuje průhledy napříč budovou. Budovou proniká přes prosklené dveře dostatek světla do chodeb a zároveň je při průchodu výhled do exteriéru. Rozlehlé vnitřní prostory tak působí vzdušným dojmem. Plochá střecha je navržena jako přírodní zelená střecha s rozmanitou vegetací bylin, trav a rozchodníků. Při pohledu z oken kláštera splývá s okolní krajinou.
Interiéry budovy
Interiéry jednotlivých výroben jsou navrženy v duchu minimalistické architektury. Zádveří tří vstupů jsou obložena tmavě mořeným dřevem, navazující chodby mají bíle omítnuté stěny a podhled, podlahu z šedé stěrky.
Střední hala a schodiště do suterénu má obklady z betonových šedých cihel, které tomuto centrálnímu prostoru dávají soustředěný a kultivovaný charakter.
Administrativní část je opticky identifikovatelná podlahovou krytinou z dřevěných dubových lamel a je také jediná, která je vytápěna podlahovým vytápěním. V ostatních prostorech jsou instalovány radiátory (ve výrobě doplněné vzduchotechnikou).
Tři zbývající sekce (výroby a expedice) mají podlahu z vysoce odolné polyuretanové stěrky béžové barvy a hygienické kazetové podhledy ukrývající rozvody všech instalací pro připojení výrobních linek.
Centrální hala se schodištěm do suterénu je obložena betonovými cihlami, dveře do výroben z haly jsou atypické dřevěné a mají shodnou tmavou barvu jako obklad zádveří. Ostatní vnitřní dveře jsou typové, mají bílou barvu a ocelové zárubně se stínovou drážkou.
Hliníková okna v šedém odstínu doplňují v interiéru masivní dubové parapety přírodní barvy. Suterénní prostory jsou prosté, s podlahou z hlazeného betonu opatřenou uzavíracím nátěrem.
Výrobny jsou dopravně napojeny na novou komunikaci, vedoucí od veřejného parkoviště na severní straně areálu tak, aby nenarušovala vnitřní provoz a klid kláštera. Ve svažitém terénu východně od kláštera není výrobna z klášterních budov příliš vnímatelná.
Základní údaje o stavbě
Název stavby: Opatství Nový Dvůr, Teplá u Toužimi
Autor: John Pawson, Londýn, Velká Británie
Spoluautor: Ing. arch. Jan Soukup, ATELIER SOUKUP s.r.o., Plzeň
Architektonická spolupráce: arch. Stefan Dold, arch. Vishwa Kaushal
Generální projektant: ATELIER SOUKUP s.r.o., Plzeň, Ing. Antonín Švehla (hlavní inženýr projektu), Ing. Drahomíra Cígler Žofková (stavební část), dipl. tech. David Cígler (koordinace projektu)
Stavebník: Opatství Nový Dvůr
Hlavní dodavatel stavebních prací: BOLID M s.r.o., Praha
Stavbyvedoucí: Petr Stránský
Rok zpracování projektu: 2011
Doba výstavby: 02/2014-12/2015