Zpět na stavby

Nové sídlo Metrostavu v pražské Libni

Přibližně sto metrů od stanice metra Palmovka, na nároží ulic Voctářova a Koželužská, vyrostla novostavba moderního centra Palmovka Park II, která vhodně zapadá do okolní zástavby. Akciová společnost Metrostav v místě získala nové sídlo firmy, do kterého soustředí své hlavní administrativní pracoviště. Nezvykle řešená budova je dílem návrhu Ing. arch. Josefa Pleskota.

Autor:



Urbanistické a architektonické řešení

Území staré Libně v místech původní židovské osady si vyžaduje pro zachování ducha místa speciální urbanistický přístup. Jde o přiznání určité nahodilosti zástavby, která charakterizuje Koželužskou ulici a její okolí. Podobně je nutné přistupovat i k uchování organičnosti parteru a jeho zelených ploch. Koncept parteru nové budovy a jejího okolí proto připomíná svou ?průtočností? původní průchody do dvorů zmizelých židovských usedlostí. Počítá i se zachováním dvou sousedících starých domů a předpokládá jejich zapojení do obrazu místa.

Podnož administrativní budovy tvoří soustava tří celků (domů), spojených společnou pasáží (dvorem). Pasáž je ve skutečnosti vstupní halou administrativní budovy.

Vstupní hala má tři vstupy umístěné v logice pohybu lidí. Celé 1.NP je společným prostorem pro administrativní činnost, technické a provozní zázemí, školicí středisko a jídelnu, 2.NP až 7.NP se člení na věže A, B, C pro administrativní účely. Dvě podzemní podlaží slouží pro provoz garáží a technické a provozní zázemí budovy.

Obě úrovně podzemních garáží jsou přístupné otevřenou rampou, vedenou paralelně se směrem Koželužské ulice.

Členitý půdorys budovy je proložen střešními zahradami osázenými intenzivní zelení, která vyrůstá z vegetačního podloží o mocnosti až 0,8 m. Na 2.NP a 6.NP se nacházejí terasy s vegetační úpravou, přičemž pochozí terasa v 6.NP nabízí krásný pohled na okolí. Tři ?hnízda? administrativních podlaží jsou obsloužena trojicí vertikálních jader s funkcí únikových cest (dvě chráněné a jedna nechráněná úniková cesta). Dispozice po obvodu kancelářských pater je dělena na individuální kanceláře, jejich vnitřní části slouží veškerým sdíleným funkcím (včetně hygienických buněk). Kanceláře prosvětlují pásová okna s možností otevírání. Světlá výška kancelářských podlaží 3 m je jednotná. Na budově zaujme provedení obvodového pláště, všechny tři věže jsou provedeny v obloucích se sklocementovou fasádou bílé barvy. Poslední podlaží je vyvýšené a obvodový plášť tvoří bondová fasáda tmavé barvy s logem firmy.

Konstrukční a stavební řešení

Palmovka Park II je navržena jako monolitický skelet se sloupovým systémem, ztužení budovy zajišťují schodišťová jádra. Stavba je založena na hlinitopísčitém štěrku, na základové desce, která je v místech sloupů zesílena a založena na slabě zvětralých břidlicích. Spodní stavba - 2.PP a 1.PP - je provedena jako tzv. bílá vana, splňující požadavky na vodotěsnost. Veškeré pracovní spáry, dilatační spáry, prostupy apod. jsou opatřeny těsnicími prvky. Vertikální konstrukce suterénu jsou tvořeny obvodovými vodonepropustnými stěnami, stěnami komunikačních jader a lokálními podporami - sloupy oválného, kruhového či čtvercového průřezu v upravených základních osových roztečích 8,1 x 8,1 m. Stropní deska nad suterénem je navržena jako konstrukce působící ve dvou směrech, lokálně podepřená sloupy a vetknutá po obvodu do stěn komunikačních jader.

Fasáda do Voctářovy ulice

Vertikální konstrukce nadzemních podlaží jsou tvořeny stěnami komunikačních jader a opět lokálními podporami - sloupy kruhového průřezu v upravených základních osových roztečích 8,1 x 8,1 m. Celé 6.NP s 7.NP půdorysně ustupuje vůči spodním patrům, a proto sloupový systém doplňují stropní trámy a stěny. Stropní desky nadzemních podlaží jsou navrženy jako konstrukce působící ve dvou směrech. Jsou olemované vysokými parapety, lokálně podepřené sloupy a vetknuté do stěn komunikačních jader. Stropní desky mají tloušťku 220 mm, v místech sloupů se rozšiřují na 400 mm hlavicemi o rozměrech 3 x 3 m. Stěny komunikačních jader jsou z monolitického betonu, schodišťová ramena jsou rovněž železobetonová - prefabrikovaná, ukládaná na nosnou konstrukci přes tlumicí pryžovou podložku.

V budově jsou navrženy dva typy příček - vyzdívané a sádrokartonové. Pro sádrokartonové příčky (ucelený konstrukční systém) se použily nosné prvky z plechových profilů, opláštění je buď z obyčejných desek, nebo desek do vlhkého prostředí (prostory hygienických zařízení). Zděné příčky byly využity převážně v podzemních garážích jako konstrukce, oddělující prostory jednotlivých technologií. Mezi prostory pro parkování a provozem kuchyně byla vyzděna příčka s tepelně izolačními vlastnostmi, doplněná sádrokartonovou stěnou ze strany provozu kuchyně. Jednotlivé kanceláře odděluje od sdílených kancelářských prostor systémová příčka v modulech po 2,7 m. Příčka se skládá z dílu proskleného na celou světlou výšku kanceláře a integrované žaluzie ovládané mechanicky a z dílu s vloženým dveřním křídlem s nadsvětlíkem. Kovová konstrukce příčky je kotvena do podlahy a v horní části do železobetonové konstrukce.

Půdorys typického podlaží s kancelářemi

Podlahy v kancelářských prostorách pokrývá v celém rozsahu zátěžový koberec, skládaný z jednotlivých čtverců, bodově lepených k podkladu. Ve společně užívaných prostorech je použit litý podlahový systém.

Povrchy stěn a stropů jsou upraveny velmi kvalitním pohledovým betonem. Zateplení jednotlivých částí budovy (fasáda, podhledy nad exteriérem v 1.NP) zajišťují instalované desky z minerální vlny, pro zateplení podzemních prostor byl jako tepelný izolant pokládán na hydroizolační vrstvu extrudovaný polystyren.

Střechy, ve většině případů nepochozí, jednovrstvé, mají inverzní pořadí vrstev a přitěžovací vrstvu z vegetačního souvrství pro intenzivní zeleň nebo vrstvu kameniva. Fasádou v 1.NP je pevně zasklený pás ve standardním lištovém fasádním systému s přerušením tepelného mostu a s prosklenými větracími prvky. Vstupy do fasády v místech třech hlavních vstupů mají otočné turnikety, ostatní vstupy a únikové východy jsou řešeny jako jednokřídlé a dvoukřídlé dveře, osazené do fasády. Fasáda v 1.NP je kotvena do nosného železobetonového skeletu budovy prostřednictvím žárově zinkovaných ocelových kotev, umožňujících přenést všechny pohyby fasády vzniklé vlivem tepelné roztažnosti i stálého zatížení použitých materiálů. Přítlačné lišty fasády nemají viditelné spojovací prvky, jako jsou šrouby a nýty. Veškeré okraje fasády jsou parotěsně, tepelně a hydroizolačně napojeny na konstrukci stavby a na okolní konstrukce obvodového pláště. Součást fasády tvoří i alucobondový obklad nad prosklenou částí s minimem viditelných kotvicích prvků. Fasáda kancelářských prostor ve 2.NP až 6.NP se skládá z průběžných okenních pásů ze standardního rámového aluminiového systému s přerušením tepelného mostu a z neprůhledných parapetů, jejichž nosnou část tvoří skelet budovy, na který je osazen provětrávaný zateplený obvodový plášť obložený sklocementovými fasádními prvky.

Zbývající fasády v 6.NP a 7.NP včetně spojovacího krčku jsou zhotoveny ze standardního sloupko-příčkového aluminiového fasádního systému s přerušením tepelného mostu v povrchové úpravě práškovou vypalovací barvou. Fasáda neprůhledných částí v 7.NP je řešena jako provětrávaný, zateplený lehký obvodový plášť z alucobondových kazet.

TZB

Zdrojem tepla v budově je horkovodní rozvod. Dva kompaktní vzduchem chlazené chladiče umístěné na střeše budovy pak slouží jako zdroj chladicí vody. Oba chladiče mají ochranu proti zamrznutí a zařízení pro automatické volné chlazení při dostatečně nízké venkovní teplotě.

Prakticky celá budova je větrána nuceným způsobem. Větrací zařízení se člení podle provozní náplně větraných prostorů. Strojní části vzduchotechniky se nacházejí ve strojovnách v nejvyšším podlaží a ve strojovně ve 2.PP. Zařízení pro větrání garáží, technických prostorů a hygienických zařízení jsou umístěna poblíž větraných prostorů či na střeše. Čerstvý vzduch je nasáván z fasád strojoven (fasády domu), odpadní vzduch je vyfukován nad střechu budovy.

Architektonická situace - studie

Systém měření a regulace monitoruje vybrané provozní a havarijní stavy. Jednotlivé sledované havarijní stavy iniciují odezvu řídicího systému s následnou korekcí na požadovanou hodnotu. Regulátory zajišťují řídicí a monitorovací funkce a potřebné informace se přenášejí mezi jednotlivými řídicími stanicemi. Dále také zpracovávají vstupní digitální a analogové signály, prostřednictvím výstupních analogových a digitálních signálů zajišťují bezpečný plně automatický chod technologických zařízení a v souladu s požadavkem na minimalizaci energetické náročnosti provozu optimalizují pomocí automatů chod těchto zařízení.

Budovu odvodňuje oddělená kanalizace - dešťové a splaškové vody jsou vedeny vlastním potrubím. Administrativní budovu zásobuje voda z nové vodovodní přípojky profilu DN 100 mm. Za vodoměrnou soustavou je rozvod veden k místům spotřeby. Teplá voda se připravuje lokálně v zásobníkových elektrických ohřívačích umístěných v podhledech nebo v kuchyňských linkách. Pro kuchyň se teplá voda připravuje centrálně v zásobníkovém ohřívači. Vnitřní požární bezpečnost budovy zajišťuje skrápěcí hasicí zařízení, napojené na sprinklerovou nádrž. Budova má rovněž pro účely gastroprovozu napojení na plynovod. Před vstupem do kuchyně je osazen hlavní uzávěr a automatický uzávěr.

Dodávku elektrické energie ze stávající distribuční sítě řeší nově vybudovaná velkoodběratelská trafostanice 2 x 1000 kVA. Budova je vybavena rozvody EPS - elektrické požární signalizace a rozvody ER - evakuačního rozhlasu.

Vstup do budovy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace je bezbariérový.

Interiér vstupní haly

Ekologický certifikát

Jako první z administrativních budov získala Palmovka Park II národní ekologický certifikát SBToolCZ, když dosáhla na jeho bronzový stupeň. Splnila tak kritéria pro vyjádření kvality budov v souladu s principy udržitelné výstavby, jako jsou např. zelené stěny, které zlepšují kvalitu prostředí, dále kvalitní zateplení budovy, volné chlazení, hospodaření s vodou, zelené střechy a vstřícnost k uživatelům, jako je například možnost osprchovat se na pracovišti po příjezdu do budovy na kole.

Základní údaje o stavbě

Název: Palmovka Park II
Investor: Metrostav Nemovitostní uzavřený investiční fond, a.s.
Autor: Ing. arch. Josef Pleskot
Architektonická kancelář: AP ATELIER, Ing. arch. Pleskot
Spolupráce: Ing. arch. Jan Albrecht, Ing. arch. David Ambros, Ing. arch. Daniel Kříž, Ing. arch. Jiří Trčka, Ing. arch. Jiří Vlach, Zdeněk Rudolf
Projekt interiérů: A69 - architekti s.r.o.
Dodavatel, rozhodující kooperanti: Metrostav a.s., divize 6 - železobetonové konstrukce
Stavbyvedoucí: Ing. Přemysl Dušek
Vzduchotechnika, SHZ: Subterra a.s.
Obvodový plášť, okna: SIPRAL a.s.
Investiční náklady stavby: 530 000 000 Kč
Zahájení stavby: 12/2011
Zahájení zkušebního provozu: 10/2013
Dokončení stavby: 02/2014