Návrhy a realizace středněpodlažních dřevěných budov
Středněpodlažní budovy jsou zcela nepochybně zvláště v posledních cca deseti letech jedním z hlavních celosvětových trendů rozvoje dřevěného stavění a architektury.
V uplynulých třech letech se objevují i náměty a studie vysokých dřevěných budov. Nejprve několik slov k terminologii, kde budeme vycházet z anglických termínů ?low rise building? pro nízkopodlažní budovy do tří nadzemních podlaží, ?middle rise building? pro středněpodlažní budovy od 4. do 13. nadzemních podlaží a pro budovy nad 13 nadzemních podlaží zvolíme termín vysoké, v angličtině ?high rise building?.
Příčin k rozvoji je více a nejsou ve všech zemích, resp. kontinentech, stejné. Zvláště uvádíme:
-
environmentální parametry dřevěných budov jsou podle metodiky LCA (Life Cycle Assessment) ve srovnání se silikátovými a ocelovými variantami podstatně příznivější;
-
energie potřebná na těžbu surovin, přepravu, výstavbu, provoz a demolice je výrazně nižší, cca o 50 MWh na 100 m2 užitné plochy;
-
rozsáhlá možnost uplatnění automatických, počítačem řízených technologií CNS;
-
náklady jsou většinou o 5 až 15 % menší a doba výstavby podstatně kratší;
-
uplatnění zvláště v blízkosti center středních i velkých měst, vyžaduje m.j. budovy s větší výškou, která je v souladu s tradičním nebo současným urbanizmem.
¤ Čína - Dřevěná pagoda z roku 1056 o výšce cca 51 m ve městě Yingxian
¤ Londýn, Hackney, 2009. Devítipodlažní bytový dům z desek KLH
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 02/2011, speciál Dřevostavby).