Materiály zdravotně technických instalací

Materiály potrubí vnitřní kanalizace
Materiálem nových odpadních, připojovacích a zavěšených svodných potrubí jsou v současnosti nejčastěji plasty. Z neplastových materiálů se používá litinové, ocelové a kameninové potrubí. Použití betonového potrubí je u vnitřní kanalizace spíše ojedinělé (pouze pro svodná potrubí dešťových vod vně budovy).

Trouby a tvarovky z plastů
K plastovým materiálům trub a tvarovek používaných dnes pro vnitřní kanalizaci patří polyvinylchloridy (PVC), polyetyleny (PE), polypropyleny (PP) a terpolymer akrylonytril-butadien-styren (ABS).
Výhodou potrubí z plastů je odolnost proti korozi a inkrustaci, snadná montáž a nízká hmotnost. Proto jsou plasty nejčastějším materiálem používaným u nových staveb a při renovacích. Nevýhodou je malá odolnost proti požáru a oproti neplastovým materiálům velká délková teplotní roztažnost.
Trouby a tvarovky z PVC
Pro vnitřní kanalizaci se v současné době používají trubky z neměkčeného PVC-U. Novějším materiálem je potrubí ze směsi kopolymerů styrenu s polyvinylchloridem označované SAN+PVC používané pro kanalizaci v budovách.
Potrubí pro gravitační kanalizaci se spojuje pomocí hrdel, která se lepí nebo jsou opatřena těsnicím kroužkem. Kanalizační potrubí pro uložení do země se vyrábí v barvě červenohnědé a má označení KG. Kanalizační potrubí, které není určeno k ukládání do země, má barvu šedou a musí mít, pokud je jeho materiálem jen PVC, takovou tloušťku stěny, aby odolalo splaškové vodě o vysoké teplotě (potrubí označené PVC-HT).
Trouby a tvarovky z PE
Veškerá potrubí vnitřní kanalizace mohou být prováděna z kanalizačních trub a tvarovek z vysokohustotního polyetylenu (PE-HD), dříve nazývaného též lineární polyetylen (lPE). Spojování potrubí se provádí svařováním na tupo, elektrospojkami, možné je i použití mechanických spojek a hrdel s těsnicím kroužkem.
Trouby a tvarovky z PP
Pro vnitřní kanalizaci se používá potrubí z blokového kopolymeru polypropylenu (PP-C nebo PP typ 2). Trouby a tvarovky z tohoto materiálu odolávají vyšším teplotám (do 95 °C). Zelené kanalizační potrubí KG 2000 se používá pro uložení do země, šedé kanalizační potrubí označené PP-HT není určeno pro uložení do země a používá se pro odpadní, větrací, připojovací a zavěšená svodná potrubí. Polypropylenové kanalizační potrubí se spojuje pomocí hrdel s těsnicími kroužky.
Trouby a tvarovky z ABS
Potrubí z terpolymer akrylonitril-butadien-styrenu (ABS) se používá pro kanalizaci v budovách, kde jsou požadavky na bezhlučný provoz. Částice styren-butadienového kaučuku obsažené v materiálu potrubí mají dobrý vliv na útlum hluku. Spojování potrubí se provádí pomocí hrdel s těsnicím kroužkem.

¤ Kanalizační potrubí z PVC pro uložení do země se vyrábí v barvě červenohnědé a má označení KG

Trouby a tvarovky z neplastových materiálů
K neplastovým materiálům používaným dnes pro potrubí vnitřní kanalizace patří kovové a nekovové materiály. Kovovými materiály jsou ocel a litina. Nekovovými materiály lze nazvat kameninu a vláknocement.
Trouby a tvarovky litinové
Litinové trouby a tvarovky se v současnosti pro vnitřní kanalizaci užívají méně. Důvodem je vyšší cena než u plastových potrubí a u hrdlových trub také velká pracnost při spojování. Pro vnitřní gravitační kanalizaci jsou určeny trouby a tvarovky ze šedé litiny tuzemské výroby spojované hrdly těsněnými provazcem a zálivkou nebo dovážené ze zahraničí spojované objímkami s těsněním (bezhrdlový systém). Výhodou litinových trub je oproti plastovým materiálům především malá teplotní roztažnost, odolnost proti požáru, velká pevnost a mechanická odolnost. Nevýhodou je především velká hmotnost a u hrdlových spojů těsněných provazcem velká pracnost při spojování.
Ocelové potrubí
Ocelové potrubí se v České republice pro vnitřní kanalizaci téměř neuplatňuje. Důvodem je vysoká cena zahraničního materiálu a obava z krátké životnosti. Ze zahraničí se dovážejí hrdlové trouby, které jsou z korozivzdorné oceli nebo pozinkovány a uvnitř ještě chráněny speciálním nátěrem. Výhodou ocelových trubek je oproti plastovým materiálům především malá teplotní roztažnost, odolnost proti požáru, velká pevnost a mechanická odolnost. Nevýhodou je (kromě trub z korozivzdorné oceli) především menší odolnost proti korozi.
Trouby a tvarovky vláknocementové
Vláknocement je materiál podobný dříve instalovanámu azbestocementu. Kromě cementu obsahuje syntetická vlákna, která nahrazují vlákna azbestová, a proto není zdraví škodlivý. Vláknocementové potrubí se v zahraničí používá pro kanalizaci uvnitř budov. Není příliš vhodné pro ukládání do země. Spojování trub a tvarovek se provádí pomocí objímek s těsněním. Výhodou vláknocementových trub je nehořlavost, nevýhodou je především malá odolnost vůči nárazu. V České republice se vláknocementové potrubí téměř nepoužívá.
Kameninové trouby a tvarovky
Kameninové trouby a tvarovky se používají pro gravitační kanalizační potrubí uložené v zemi především vně budov. Spojování kameninových trub se provádí hrdly, existují však také kameninové trouby bez hrdel spojované spojkami a určené pro protlaky. Výhodou kameninového potrubí je oproti jiným materiálům velká chemická odolnost. Nevýhodou je větší hmotnost. Pro vnitřní kanalizaci se kameninové potrubí používá méně, protože jeho montáž je oproti plastovým potrubím pracnější.

¤ Potrubí vnitřní kanalizace z vysokohustotního polyetylenu (PE-HD)

Materiály potrubí vnitřního vodovodu
Materiálem nového potrubí vnitřního vodovodu bývají v současnosti plasty, měď, ocel nebo u větších průměrů litina. Používají se rovněž vícevrstvé trubky skládající se z několika materiálů. Tam, kde není možné řešit kompenzace délkových změn plastového potrubí způsobených u rozvodů teplé vody a cirkulace velkou tepelnou roztažností (např. v úzkých drážkách nebo instalačních šachtách malého půdorysu), se může použít třívrstvé potrubí STABI (PPR-AL-PPR), které je při správném upevňování možné montovat tuhým způsobem.

Trubky a tvarovky z plastů
Pro vnitřní vodovody se uplatňují potrubí z polyvinylchloridu (PVC), polyetylenu (PE), polypropylenu (PP) a polybutenu (PB).
Výhodou potrubí z plastů je odolnost proti korozi a inkrustaci, snadná montáž a malá hmotnost. Proto je při regeneracích nejčastěji používaným materiálem. Nevýhodou je malá odolnost proti požáru a oproti neplastovým materiálům velká délková teplotní roztažnost. Potrubí z PVC je obtížně recyklovatelné (při recyklaci se uvolňuje chlor).
Trubky a tvarovky z PVC
Pro vnitřní vodovody je možné použít potrubí z chlorovaného polyvinylchloridu (PVC-C) vhodného pro teplou i studenou vodu. Trubky se spojují pomocí tvarovek s hrdly lepením (tzv. svařováním za studena). Pro přechod na jiný materiál se vyrábějí závitové přechodky.
Potrubí z PE
Pro vnitřní vodovody v budovách se aplikuje pouze potrubí ze síťovaného polyetylénu (PE-X). Ostatní polyetylénová potrubí se v současné době používají převážně pro vodovodní přípojky a potrubí uložená v zemi. Potrubí ze síťovaného polyetylenu (PE-X nebo VPE) se používá pro rozvody studené a teplé vody uvnitř budov. Spojování potrubí se provádí pomocí mechanických spojek. Potrubí z nízkohustotního polyetylenu (PE-LD) zvaného též rozvětvený (rPE) se v České republice používalo především pro vodovodní přípojky studené pitné vody menších průměrů a části potrubí vnitřních vodovodů vedené v zemi. Nyní je nahrazeno potrubím z PE-HD.
Potrubí z vysokohustotního polyetylenu (PE-HD) zvaného též lineární polyetylén (lPE) je modernějším materiálem používaným pro vodovodní potrubí studené vody uložená v zemi (např. přípojky). Spojování potrubí se provádí svařováním na tupo, elektrospojkami, možné je i použití spojek mechanických.
Trouby a tvarovky z PP
Polypropyleny dělíme na homopolymer (PP-H), blokový kopolymer (PP-C) a statistický (random) kopolymer (PP-R).
Potrubí z homopolymeru polypropylenu (PP-H nebo PP typ 1) je vhodný pro rozvody studené pitné vody. Spoje se provádějí nejčastěji pomocí tvarovek polyfúzním svařováním, ale postupně dochází k útlumu jeho výroby.
Potrubí z blokového kopolymeru polypropylenu (PP-C nebo PP typ 2) se pro vnitřní vodovody nepoužívá.
Potrubí ze statistického (random) kopolymeru polypropylenu (PP-R nebo PP typ 3) se používá pro rozvody studené a teplé vody uvnitř budov. Spojování potrubí se nejčastěji provádí pomocí tvarovek polyfúzním svařováním.
Potrubí z PB
Potrubí z polybutenu (PB) se uplatňuje pro rozvody studené a teplé vody. Další uplatnění (velké průměry) nachází v oblasti dálkových rozvodů topné a teplé vody. Potrubí se spojuje pomocí tvarovek polyfúzním svařováním nebo mechanickými spojkami.

¤ Potrubí vnitřních vodovodů z chlorovaného polyvinylchloridu

Trubky a tvarovky z kovových materiálů
Ke kovovým materiálům používaným v současné době pro potrubí vnitřního vodovodu patří ocel, litina, měď, případně mosaz.
Ocelové potrubí
Jedním z trubních materiálů vhodným pro vnitřní vodovody jsou ocelové pozinkované trubky. Ochrana proti korozi pozinkováním má však, zejména u rozvodů teplé vody, malou trvanlivost a po čase se projevuje důlková koroze, inkrustace a proděravění trubek. Pozinkované trubky spojujeme závitovými fitinky z temperované litiny. Dalším materiálem vhodným pro vnitřní vodovody jsou trubky z korozivzdorné oceli. Tyto trubky se spojují mechanickými spojkami s těsnicími kroužky (lisované spoje). Výhodou ocelových trubek je oproti plastovým materiálům především malá teplotní roztažnost, odolnost proti požáru, velká pevnost a mechanická odolnost. Nevýhodou je (kromě trubek z korozivzdorné oceli) především menší odolnost proti korozi. Trubky z korozivzdorné oceli jsou dražší než některé jiné materiály.
Trouby a tvarovky litinové
Litinové trouby a tvarovky se využívají pro vodovody větších průměrů uložené v zemi (přípojky a některé areálové vodovody). Jejich materiálem je dnes nejčastěji tvárná litina. Litinové vodovodní potrubí má hrdlové nebo přírubové spoje těsněné dnes nejčastěji těsnicím kroužkem. Přírubových spojů má být v zemi co nejméně. Výhodou litinových trub je oproti plastovým materiálům především malá teplotní roztažnost, odolnost proti požáru, velká pevnost a mechanická odolnost. Nevýhodou je především velká hmotnost a u některých typů hrdlových spojů nutnost zabezpečení proti vysunutí trouby z hrdla, které může způsobit přetlak vody.
Trubky a tvarovky z neželezných kovů
Z neželezných kovů je pro potrubí vnitřních vodovodů volena nejčastěji měď. Vyrábějí se také opláštěné měděné trubky určené pro uložení do země. Spoje měděných trubek se provádějí především pomocí tvarovek k pájení nebo mechanickému spojování. Výhodou měděných trubek je oproti plastovým materiálům především malá teplotní roztažnost, pevnost a mechanická odolnost. Nevýhodou je určité omezení při použití pro rozvody vody dané složením vody.
Pro připojení některých výtokových armatur a zařízení se používají také mosazné trubičky připojované obvykle pomocí šroubení.

¤ Jedním z trubních materiálů pro vnitřní vodovody jsou ocelové pozinkované trubky

Trubky z kombinovaných materiálů
Kromě trubek vyráběných z jednoho materiálu existují také trubky a tvarovky kombinované z různých materiálů.
Trubky a tvarovky vícevrstvé
K vícevrstvým trubkám můžeme zařadit tlakové trubky skládající se z vnitřní (základní) PP nebo PE plastové trubky, hliníkové fólie a vnější ochranné PP nebo PE plastové vrstvy. Jednotlivé části trubky jsou mezi sebou spojeny speciálním lepidlem. Konstrukce těchto trubek zmenšuje některé nevýhody plastových trubek. Mají především malou teplotní roztažnost blížící se roztažnosti hliníku a jsou více samonosné. Tyto trubky se mohou použít pro rozvody studené a teplé vody. Spojování se provádí mechanickými spojkami. Některé typy lze po obnažení vnitřní trubky spojovat pomocí tvarovek polyfúzním svařováním a při dodržení doporučení výrobce upevňovat bez kompenzací teplotních délkových změn, což je vhodné při uložení potrubí v drážkách.
Dalším typem vícevrstvých trubek jsou polyetylenové trubky pro vodovody uložené v zemi (přípojky) opatřené extrudovanou ochrannou vrstvou z pěnového polyetylenu zabraňující mechanickému poškození trubky v zemi.

Materiály domovního plynovodu
Materiálem domovních plynovodů je ocelové závitové černé potrubí spojované převážně svařováním. Závitové spoje se v současnosti aplikují jen při připojení spotřebičů a armatur. Stále více se používá také měděné potrubí spojované tvrdým pájením nebo lisováním. Pro přípojky a části domovních plynovodů uložené v zemi se používá také potrubí z polyetylenu. V budoucnu bude možné využití vícevrstvých plastových trubek s kovovou vložkou také uvnitř budov. Využití těchto trubek bude vyžadovat různé zabezpečovací prvky a protipožární armatury.

Trouby a tvarovky z PE
Pro plynovody a přípojky uložené v zemi se uplatňuje potrubí z vysokohustotního polyetylenu (PE-HD) a středněhustotního polyetylenu (MDPE). Spojování potrubí se provádí svařováním na tupo, elektrospojkami, možné je i použití mechanických spojek. Používají se také polyetylenové trubky pro plynovody uložené v zemi (přípojky) opatřené extrudovanou ochrannou vrstvou z pěnového polyetylenu zabraňující mechanickému poškození trubky v zemi.

¤ Ocelové černé trubky spojované svařováním jsou nejrozšířenějším materiálem pro domovní plynovody

Ocelové potrubí
Nejrozšířenějším materiálem pro domovní plynovody v budovách jsou ocelové černé trubky spojované svařováním. Jak bylo uvedeno výše, závitové spoje se využívají jen pro připojení armatur, spotřebičů, plynoměrů apod. Ocelové černé trubky nejsou odolné proti korozi, a proto se v běžném prostředí chrání nátěrem. Vně budov se ocelové potrubí musí chránit proti korozi alespoň třívrstvým nátěrem. Uložení černých ocelových trubek do země je možné, jen jsou-li chráněny proti korozi např. plastovou izolací. Výhodou je oproti plastovým materiálům především malá teplotní roztažnost, odolnost proti požáru, velká pevnost a mechanická odolnost. Nevýhodou je především menší odolnost proti korozi.

¤ Pro plynovody a přípojky uložené v zemi se používá potrubí ze středně hustotního polyetylenu (MDPE) a vysokohustotního polyetylenu (PE-HD)

Měděné trubky a tvarovky
Pro domovní plynovody je možné použít také trubky a tvarovky z mědi. Pro uložení do země se vyrábějí opláštěné měděné trubky. Spoje musejí být odolné proti požáru a provádějí se především pomocí tvarovek k tvrdému pájení nebo mechanickému spojování. Lisované spoje musejí být vybaveny požárně odolným těsněním určeným pro plyn a jsou vhodné při instalaci potrubí v instalačních šachtách bytových jader z hořlavých materiálů (není nutné pájení plamenem). U potrubí vedených pod omítkou je nutné použití trubek s tlustší stěnou a opatření potrubí ochranným krytem. Výhodou měděných trubek je oproti plastovým materiálům především malá teplotní roztažnost, při použití odolných spojů odolnost proti požáru, pevnost a mechanická odolnost.