Kyvadlo v akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora

Kyvadlová soustava zpřítomní čas, rytmus a trvání, ale zdůrazní také nutnost razantního počátečního impulsu, po kterém následuje pomalé doznívání. Západovýchodní pohyb svislé  i  vodorovné  části,  která  se „zázračně“ nevychýlí ze své roviny, na sebe v sakrálním kontextu váže překvapivě velké množství subjektivních asociací. Kyvadlo se uvádí do pohybu podle přání autora při liturgii, a to ve chvíli recitace Creda. Kyvadlo je kinetický objekt, tvořený svislým dřevěným čtvercovým hranolem o délce  10  m  a  příčlí z hranolu obdélníkového průřezu délky 12 m. Obě části jsou spojeny ve vrcholu vertikálního prvku kloubově  přes  čep a  dvě  boční kuličková ložiska umístěná nad těžištěm horizontálního hranolu. Celá soustava je zavěšena na příčném čepu umístěném 1,75 m od vrcholového čepu opět prostřednictvím bočních kuličkových ložisek.

Stabilita celé soustavy, která na první pohled vypadá nevěrohodně, je dána  fyzikálním  zákonem o rovnováze na páce a podmínkou umístění vrchního kloubu nad těžištěm příčle. Aby se horní příčel pohybovala vodorovně, musí být dokonale vyvážena  vzhledem k čepu, na kterém je zavěšena. Vlastní frekvence, a tedy doba kyvu kinetické soustavy se ladí polohou čepu na svislém hranolu a hmotností závaží umístěného na jeho spodní části podle vztahu pro fyzické kyvadlo. Teoretická i změřená frekvence kmitání je 0,14 Hz, doba jednoho kmitu (tam a zpět) tedy cca 7 s. Díky nízkému tření v ložiscích soustava dokmitává téměř 3 minuty. Kyvadlo je zavěšeno přes čep a dvě boční kuličková ložiska na vertikálním prvku uprostřed dvojice U profilů. Ty jsou vedeny napříč kostelem a podepřeny na dřevěných kozách, které jsou situovány na obou protějších galeriích. Do pohybu se kyvadlo uvádí vychýlením ze svislépolohy do boční úvratě břevnem opřeným do kapsy umístěné na spodní části vertikálního trámu. Obsluha potřebuje vyvodit sílu odpovídající hmotnosti 40 kg.

 Autor článku:Ing. Vladimír Janata, CSc.EXCON, a.s.