K problematice pasivních domů
Z hlediska nízkoenergetických programů existují v České republice velké rezervy zejména v oblasti umisťování staveb. Je třeba dávat častěji podnět ke koordinované výstavbě urbánně celistvých skupin domů, dvojdomů a řadových domů. Využívat pro stavbu jižně orientovaných, svažitých pozemků s nízkou bonitou půdy. Stavět domy na základových konstrukcích zvednutých nad terén a provětrávaných.
Povolovat stavby na co nejmenších pozemcích s minimální cílovou hustotou zástavby 100 m2 na obyvatele. Koordinovat dopravu, parkování a povolit minimální dostupnost parcel soukromými automobily.
V zemích, kde byla v oblasti bydlení tradičně zavedena výstavba nízkopodlažních staveb, bylo také umožněno snadné používání dřevěných a jiných lehkých konstrukcí. Tyto země mohly také přistoupit snadněji ke zkvalitnění a přeměně této výstavby na nízkoenergetický standard. Pro Českou republiku je kulturně, ideově, urbanisticky, architektonicky, stavebně technicky a dopravně inspirativní například nově vybudované satelitní městečko SolarCity poblíž rakouského města Linz.
Pro výstavbu nízkoenergetických staveb se velice dobře hodí stavby s dřevěnou nosnou konstrukcí. Jejich výhody jsou zejména ve využití dutých stěn pro umístění objemné tepelné izolace a malá tepelná setrvačnost neboli tepelná akumulace hmoty, minimální potřebné nosné konstrukce budovy. Takovéto stavby přijímají snadněji moderní technická zařízení potřebná k jejich úspornému energetickému provozu.
¤ Dřevěná rámová konstrukce nízkoenergetického rodinného domu ve Vysokém Mýtě
Využívání dřeva jako stavebního materiálu však zůstává i nyní, po změně politického režimu v ČR, jakýmsi tabu. Co je příčinou této situace? Předlistopadový režim rád využíval vytěžené dřevo jako ?cash crop? a vyvážel tento materiál za valuty na západ. Realizoval po celé zemi výstavbu sídlišť spojenou s vysokou ekologickou a energetickou zátěží, těžko recyklovatelnou zabudovanou energií při výstavbě a primitivně vysokou spotřebou energie při používání staveb. Bylo běžné topit a mít zároveň pootevřená okna.
Největší škoda však byla spáchána na obyvatelích těchto staveb. Generace dětí vyrostlých na sídlištích mohou jen těžko získat vztah k živé přírodě. Následně je pro ně složité pochopit smysl kompostování organického odpadu z jejich vlastní domácnosti. Stromy a keře vypěstované mezi mnohopodlažními domy se nestanou nikdy soukromým rekreačním prostorem. Za takové situace výstavby se nemohla rozvíjet dovednost a řemesla, ale hlavně schopnosti a motivace lidí se o svoje bydlení starat. Chápat principy tepelné izolace, úsporného větrání, topení v souvislostech centrálně plánované a realizované výstavby nebylo možné. Mít vliv na uplatnění takovýchto zařízení ve vlastních bytech již teprve ne. Stavební typologie byly jednotné pro celou zemi. Jeřábová dráha formovala heroické budovatelské činy. Ještě i dnes je možné slyšet názory, že bez sídlišť by se bydlení ?roztáhlo po celé České kotlině?, anebo že i ?ve Francii mají také sídliště?.
Od počátku sedmdesátých let až do začátku let devadesátých jsem žil a pracoval v australském Melbourne. Tam jsem také detailně poznal tradici stavění domů s lehkou dřevěnou rámovou konstrukci a měl možnost pochopit rozdíly společenského dopadu takového stavění. Austrálie se po druhé světové válce potýkala s katastrofálním nedostatkem domů a bytů. Do země v té době přijíždělo velké množství imigrantů z různých kultur. Ministerští úředníci odpovědní za stavební rozvoj se při řešení tohoto problému nenechali ovlivnit nespočetnými moderními stavebními metodami a prosadili v Austrálii již v 19. století vyzkoušené stavění ze dřeva. Pro podporu rozvoje tohoto programu byly zapojeny všechny relevantní obory jako lesnictví, těžba dřeva, pilařství, prodej dřeva, a podobně. Vláda začala finančně podporovat výzkum a publikační činnost v oblasti využívání dřeva pro stavby. Byla ustavena organizace Timber Promotion Council, která dlouhodobě investuje do výzkumu konstrukčních možností a vlastností dřeva a návrhu optimálních technických parametrů. Výsledkem je používání optimální velikosti profilů dřeva, základů domů, detailů konstrukcí staveb. Stavební normy jsou v rámci ekonomických úspor zaměřeny na celkovou minimalizaci spořeby dřeva a dalších stavebních materiálů. Například na betonové patkové základy dřevěného domu o ploše 100 m2 je spotřeba betonu pouze 1 m3. Výsledkem je nejen úspora materiálu, ale i práce. Prefabrikované betonové základové sloupky armované jedním ocelovým drátem jsou po osazení na vlhký beton patky laterárně stabilizovány pouze vykopanou anebo vyvrtanou zeminou.
Výsledky znalostí o správných metodách stavění pasivních domů jsou distribuovány mezi všemi účastníky stavebního procesu, tedy mezi stavebními designéry, řemeslníky, učedníky, stavebními specialisty, statiky a podobně. Publikace jsou za výhodné ceny nabízeny studentům oborných škol. Jen v takovéto úplnosti může být uvedený přístup účinný.