Jak se projevuje krize ve stavebnictví

Od roku 2000 objem stavební výroby rostl meziročně o 5-10 % (měřeno ve stálých cenách). Rok 2008 se v prvních třech čtvrtletích vyvíjel bezproblémově, v posledním čtvrtletí se růst výrazně zpomalil, což mělo dopad do celkového výsledku, meziroční vzrůst byl pouhých 0,6 %, nejmenší od roku 2000. Byl to neklamný signál, že ekonomická krize zasáhla i stavebnictví. V loňském roce výrazně propadlo pozemní stavitelství, bylo o 6,6 % pod předloňskou úrovní. Výrazný nárůst inženýrského stavitelství, především výstavba dopravní infrastruktury, tento výpadek eliminoval. Znepokojivé je, že v oblasti pozemního stavitelství pracuje převážná většina stavebních firem a úbytek dopadá především na ně. Zatímco rok 2007 byl rekordní v počtu dokončených bytů (41 650), v roce 2008 to bylo 38 471 bytů.
Nebývalý průběh letošní zimy zkomplikoval práci stavbařů. V lednu byla průměrná teplota nižší o 5 °C a v únoru o 3,3 °C oproti roku 2007. Tím samozřejmě nelze odůvodnit meziroční pokles, který činí součtově za leden a únor 12,8 %.

Jaký bude rok 2009?
V makroekonomickém měřítku, které bude určující i pro stavebnictví, očekáváme propad HDP o 2-3 %, snížení inflace na 2,0-2,5%, deficit státního rozpočtu až 130 mld. Kč a růst nezaměstnanosti, možná i přes 9 %. K tomu se přidá i nestabilita kurzu koruny a bezpochyby i přetrvávající vysoké ceny energií. Z toho pro stavebnictví jednoznačně rezultuje výhled na letošní rok. Bude znamenat utlumení poptávky jak ze strany veřejných zadavatelů, tak i investorů privátních. Mělo by to samozřejmě dopad do ekonomiky, protože by to roztočilo do protisměru spirálu: finance - investice - tvorba pracovních příležitostí - zaměstnanost - výdělky - poptávka - odbyt - příjmy podnikatelů i státního rozpočtu - daně - příjmy státního rozpočtu - finance atd.
Prozatím se nejeví v dobrém světle ani státem proklamativně preferovaná výstavba dopravní infrastruktury. Pro letošní rok nebyla dosud vypsána žádná nová soutěž na stavby, na financování rozestavěných chybí pokrytí ve výši 11,2 mld. Kč. Navíc stát dluží dodavatelům více než miliardu korun po splatnosti.
Významnější privátní projekty budou dokončeny vesměs do pololetí. Pokles 40 % i více lze očekávat u investorů větších investičních celků - průmyslových areálů, logistických areálů, nákupních center, administrativních budov. Budou stavět jen takové, kde budou mít dopředu uzavřené smlouvy. Řada připravených projektů byla pozastavena, některé byly prodány včetně pozemků. Developerské společnosti mají problémy s jejich profinancováním. Lze očekávat, že některé z nich opustí trh.

Dopad na stavební firmy
Pokud by došlo k masivnějším projevům omezování stavebních investic, pak by se tento propad projevil u všech velikostních kategorií firem. Ty velké jsou dodavateli především rozsáhlých veřejných zakázek. Střední a menší bývají jejich poddodavateli, ale také dodavateli menších zakázek, a to jak veřejných, tak i pro privátní investory. U většiny z nich je působnost především lokální. Stejný dopad by to byl i z pohledu specializací jednotlivých firem (zemní nebo tesařské práce, montované konstrukce atd.) a to až po živnostníky, pracující v jednotlivých řemeslech.

Návrhy SPS v ČR
Představenstvo Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR na svém prosincovém zasedání projednalo současnou situaci ve stavebnictví a předpoklad jeho budoucího vývoje s ohledem na ekonomickou krizi. Po diskuzi přijalo návrhy na zmírnění dopadu ekonomické krize na stavebnictví, na udržení investiční výstavby a zaměstnanosti v tomto odvětví. Zaslalo je vládě a představitelé svazu je uplatnili při jednáních s premiérem, některými ministry, se členy Národní ekonomické rady vlády, s poslanci v tripartitě a při mediální kampani v tisku, rozhlase i televizi. S uspokojením lze konstatovat, že některé z nich se dostaly do Národního protikrizového plánu vlády, například podpora veřejným zakázkám, priorita v budování dopravní infrastruktury, posílení programu zateplování budov, zvýšení přídělu do Státního fondu rozvoje bydlení. Prozatím je to pro svaz pouze deklarativní, teprve finanční prostředky tyto naděje promění v realitu. Z těch, které nebyly dosud akceptované, usiluje svaz především o jednoznačně definované podmínky pro zlepšení úvěrových podmínek podnikatelům, přechodné snížení sazby DPH u bytové výstavby na 5 % nebo i níže pro povzbuzení poptávky v tomto sektoru. Velmi důležité je i vytvoření legislativních záruk úhrad faktur veřejnými investory do 30 dnů, což by napomohlo k výraznému zlepšení cash flow nejen u dodavatelů staveb, ale v celém návazném řetězci.

Nárůst v opravách
Zatímco investiční výstavba prakticky ve všech segmentech, prozatím kromě dopravní infrastruktury, významně klesá, příznivý je vývoj v opravách, především domovního fondu. Jedná se o opravy a úpravy interiérů budov, instalací, fasád včetně zateplení. Důsledkem je odstraňování léta zanedbávané údržby, zabránění postupné devastaci objektů, snižování energetické náročnosti budov, a tím i zlepšování životního prostředí. Dalším velmi významným přínosem je vytvoření nebo udržení pracovních míst, především u malých a středních firem, které jsou nejčastějšími dodavateli těchto prací. Potenciální roční zakázka je 100 000 panelových bytů a 50 000 nepanelových bytů. Velmi pozitivně proto vnímáme všechny podpory, které jsou vytvářeny pro oživení v této oblasti, ať jsou součástí programu PANEL, nebo jsou to prostředky ze Strukturálních fondů EU v operačním programu Životní prostředí. Nejnověji je to program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách z prostředků prodeje emisních kreditů Zelená úsporám (Green Investment Scheme ). V současné době činí podíl oprav a údržby necelých 13 % z objemu stavebních prací. Do budoucna musí být minimálně 25 %, raději více.

Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR