Jak řešit odhlučnění příček a stropů?
Pro zajištění klidného a komfortního bydlení je nutné, aby zvuky šířící se vzduchem nebo formou kročejového hluku neprocházely konstrukcemi stropů a stěn do sousedních bytů.
Vhodný způsob odhlučnění je potřeba zvolit podle toho, jak hluk vzniká a jak se šíří. Na základě toho můžeme vybrat vhodné řešení, které zlepší akustiku místnosti - sníží přenos kročejového hluku nebo minimalizuje hluk šířený vzduchem. Hovoříme o neprůzvučnosti kročejové nebo vzduchové. Kročejový hluk vzniká tam, kde je stavební konstrukce v přímém kontaktu se zdrojem hluku, např. při chůzi po podlaze nebo nárazem předmětu na podlahu. Hlasitá řeč nebo hlučná hudba zase patří mezi hluky, které se šíří vzduchem. Zvuk se v tomto případě přenáší z jedné místnosti do druhé.
Provedením akustické plovoucí podlahy lze snížit kročejový hluk, který vzniká při chůzi po podlaze v místnosti nad námi. Realizace akustických stěn a příček s kamennou minerální vlnou nám zase pomůže snížit zvuk, který se šíří vzduchem a prochází dělicí stěnou nebo příčkou. Vyplněním těchto konstrukcí zvukově pohltivou izolací z kamenné vlny ROCKWOOL vytvoříme příjemné a klidné prostředí.
Odhlučnění by mělo být provedeno tam, kde hluk vzniká nebo odkud přichází. Tedy u zdroje hluku. Tento způsob odhlučnění je nejefektivnější. Ne vždy je to však možné. Pokud nelze zaizolovat přímo zdroj hluku, je potřeba přistoupit k izolaci svislých nebo vodorovných konstrukcí.
Vzduchová neprůzvučnost příček a stěn
Vzduchová neprůzvučnost je schopnost vodorovné i svislé konstrukce zvukově izolovat dvě sousední místnosti z hlediska hluku přenášeného vzduchem.
V normě ČSN 73 0532:2020 jsou uvedené požadavky na váženou stavební neprůzvučnost stěn R´w, která zahrnuje kromě vlastní neprůzvučnosti konstrukce rovněž zvukově izolační vlastnosti bezprostředně navazujících konstrukcí. Znamená to, že stavební hodnoty neprůzvučnosti zahrnují rovněž vliv vedlejších cest, které vznikají napojením na okolní stěny, stropy a podlahu. Stavební vzduchová neprůzvučnost je vlivem těchto vedlejších cest vždy horší než laboratorní neprůzvučnost Rw, která je získána měřením konstrukcí v laboratorních podmínkách a vliv bočních cest nezahrnuje.
Ve fázi návrhu zvukových vlastností stěn a příček a v projektové přípravě lze vyjít ze změřené nebo vypočtené laboratorní vzduchové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí Rw a provést přibližný přepočet na stavební váženou neprůzvučnost se započtením vlivu vedlejších cest šíření hluku.
Pro stavební neprůzvučnost R’w platí vztah:
R’w = Rw – k1 (dB),
kde k1 je korekce závislá na vedlejších cestách šíření zvuku.
k1 = 2 až 5 dB, korekce platná pro všechny těžké dělicí stěny (stropy) – zděné (cihla, beton, pórobeton) nebo monolitické, prefabrikované; Rw ≥ 40 dB; hodnota korekce závisí na typu bočních konstrukcí (svislé a vodorovné), které obklopují dělicí stěnu (strop)
k1 = 5 až 8 dB, korekce platná pro všechny lehké dělicí stěny (stropy) – montované konstrukce z desek a nosného roštu (sádrokarton, dřevo apod.); Rw ≤ 55 dB; hodnota korekce závisí na typu bočních konstrukcí (svislé a vodorovné), které obklopují dělicí stěnu (strop)
k1 = 6 až 8 dB, korekce platná pro všechny lehké dělicí stěny (stropy) – montované konstrukce z desek a nosného roštu (sádrokarton, dřevo apod.); Rw > 55 dB; hodnota korekce závisí na typu bočních konstrukcí (svislé a vodorovné), které obklopují dělicí stěnu (strop).
Vedlejší cesty obecně závisejí na množství okrajových podmínek, zejména ve styku konstrukcí a při jejich různém dispozičním řešení, které lze jen obtížně zobecnit. Za lehké konstrukce se v normě pokládají pouze roštové konstrukce z desek, které obvykle mají hmotnost do 100 kg/m2.
Jaké jsou aktuální požadavky na vzduchovou neprůzvučnost?
Požadavky na příčky uvnitř bytu se vztahují na všechny obytné místnosti a platí i pro rodinné domy. Konstrukce v rámci bytu musí být navrhovány tak, aby byla zajištěna minimální ochrana proti hluku mezi jednotlivými obytnými místnostmi jednoho bytu. Dle stavební normy musí být vzduchová stavební neprůzvučnost stěn R´w mezi obytnými místnostmi bytu minimálně 40 dB a stavební kročejová neprůzvučnost L´n,w u stropů uvnitř jednoho bytu by neměla přesáhnout 58 dB.
Podle současné normy musí mít dělicí konstrukce u bytových a rodinných domů s více byty schopnost nepropustit hluk o intenzitě minimálně 53 dB – stavební vzduchová neprůzvučnost stěn R´w mezi byty by měla být minimálně 53 dB. Stavební kročejová neprůzvučnost stropů L´n,w nesmí přesáhnout 53 dB. Dodržení této hodnoty by mělo zaručit, že při běžném užívání bytu nebudete rušeni sousedy. Pokud však máte hlučnější sousedy nebo bydlíte v blízkosti hlučnější silnice, pak ani tato hodnota nezaručí komfort klidného a tichého bydlení.
Akustické dělicí stěny a příčky
Akustické dělicí konstrukce mohou být provedené jako jednovrstvé nebo dvouvrstvé (vícevrstvé) konstrukce.
Jednovrstvé akustické konstrukce jsou konstrukce, které kmitají jako celek. Mohou být postavené z jednoho stavebního materiálu nebo i z více vrstev různých materiálů, které jsou však spojené v jeden celek. U zděných konstrukcí je součástí této konstrukce oboustranná omítka. Obecně pro ně platí, že čím jsou tyto konstrukce těžší (hmotnější), tím je jejich neprůzvučnost lepší.
Dvou nebo vícevrstvé stavební konstrukce (mohou být hmotné i lehké) se skládají ze dvou nebo více vrstev, které mezi sebou nejsou pevně spojené a mohou být vzájemně oddělené izolačním materiálem. U zdvojených konstrukcí jsou akustické vlastnosti ovlivněny vlastnostmi jednotlivých vrstev, způsobem jejich spojení, skladbou stěny a chováním celé konstrukce. V porovnání s jednoduchými konstrukcemi mají při stejné tloušťce stěny a stejné plošné hmotnosti významně lepší akustické parametry.
Velmi důležitá je kvalitní zvukově pohltivá minerální izolace z kamenné vlny, která je vložena v dutině konstrukce.
Lehké sádrokartonové příčky
Lehké akustické příčky jsou konstrukce složené z několika vrstev s rozdílnými akustickými vlastnostmi. Právě vhodným střídáním vrstev dosáhneme i při jejich nízké hmotnosti velmi dobrých akustických vlastností a vysokých hodnot vzduchové neprůzvučnosti. V porovnání s tradičními zděnými stěnami jsou sádrokartnonové příčky ideálním řešením – jsou lehké a velmi účinné.
Ať už zvažujete kompletní rekonstrukci domu nebo bytu, řešíte rozdělení bytu zvukovou příčkou nebo se chcete odizolovat od hlučného souseda pomocí akustické předstěny, vždy je nutné myslet na správnou skladbu stěny a výběr vhodných a kvalitních materiálů.
Sádrokartonové desky fungují v příčce jako odrazivé plochy, které brání pronikání velké části hluku dovnitř konstrukce. Část hluku, který projde dovnitř příčky, pohltí minerální kamenná vlna, která má díky své struktuře vláken skvělé absorpční schopnosti a výrazně zlepší vzduchovou neprůzvučnost celé příčky. Zvukově pohltivá kamenná vlna ROCKWOOL pohltí až 100 % zvukové energie, která dopadne na její povrch.
Zároveň bychom neměli zapomínat na správné napojení příčky na stropní konstrukci nebo nosnou podlahu. Teprve následně se v jednotlivých místnostech provádí pokládka zvukové plovoucí podlahy, která bude pružně přiléhat k akustické příčce.
Je nutné pamatovat i na bezchybné vyřešení detailů, které zásadně ovlivní akustické vlastnosti příčky nebo předstěny. Pro dosažení nejlepších akustických vlastností příček nebo předstěn je důležité provádět konstrukce bez jakýchkoli prostupů, jako jsou zásuvky, vedení elektroinstalace apod. Tyto prostupy zásadním způsobem zhorší zvukové vlastnosti příček. Je třeba dbát rovněž na správný postup montáže a používat nejen pružný spojovací tmel, ale i pružné pásky, které nalepíme na rošty sádrokartonové konstrukce.
-----
Autor:
Ing. Halina Kučerová
Specialista technického marketingu
Mobil: +420 606 700 614
halina.kucerova@rockwool.com
ROCKWOOL, a.s.