Integrované výjezdové centrum Třinec

Úvod
Zastupitelstvo města Třinec v roce 2008 schválilo Memorandum o výstavbě a provozování Integrovaného výjezdového centra Třinec pro složky integrovaného záchranného systému na území města. Za tímto účelem byla kanceláři KOHL Architekti s.r.o. zadána architektonicko-technická studie na lokalitu při ulici Frýdecké v Třinci. Hlavním požadavkem zadání byla provozní jednoduchost budovy se vzájemně se nekřížícími provozy, dobrou organizací přístupů do budovy jak pro služební účely, tak pro veřejnost. Důležitým faktorem byl také rychlý a operativní výjezd zásahových vozidel, zejména hasičů, tak, aby byl zajištěn druhý, havarijní výjezd na městskou komunikaci v případě zablokování výjezdu hlavního. Tento druh budovy pro obranu a ochranu státu má stanoven také vysoký stupeň vnější a vnitřní ochrany, to znamená vysokou odolnost při živelních událostech, proti vnějším násilným útokům nebo vandalizmu.

Z této budovy je řízena ochranná a obranná činnost osob a majetku, proto musí být navržena v nadstandardní úrovni a kvalitě nejen stavebních konstrukcí, ale zejména technologií. Vnitřní ochranou se rozumí zabezpečení utajovaných informací, technologií, zařízení nebo zbraní jako výzbroje Policie České republiky (PČR). Právě u policie musí být naprosto jednoznačně vyřešen pohyb osob v budově, neboť se v ní nacházejí cely krátkodobého a dlouhodobého zadržení. V budově tedy dochází při výše zmíněném vnitřním zabezpečení zároveň k nutnému konfliktu mezi neomezeným volným únikem všech osob a střeženým ůnikem zadržených osob z cel, protože je třeba, zejména v případě požáru a potřeby úniku veškerých osob z objektu, koordinovat jejich pohyb a také pobyt zajištěných osob. Tyto vysoce specializované požadavky na dispozici, provoz a technologii stavby jsou často jedinou podmínkou na návrh stavby, požadavek na její architektonickou a estetickou úroveň je až na druhém místě. Svými parametry návrhu se však právě architektonické řešení stavby stalo silným politickým a marketingovým nástrojem při zajišťování investičních zdrojů a prosazení existence samotné stavby. Celých sedm let projektových prací se podařilo zachovat původní návrh stavby na základě architektonické studie. Vzhled realizované stavby je silně v souladu s její funkcí obrany a ochrany - budí respekt a posiluje autoritu jejích uživatelů.

Městská část a prostředí
Lokalita při ulici Frýdecké byla vybrána na základě dobré dostupnosti do centra Třince, bezproblémového napojení na dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě. Důležitým kritériem byly také jasné a přehledné majetkové vztahy k pozemkům. Podmínkou pro využití daných pozemků se stalo přemístění stávajícího kynologického areálu a psího útulku. Lokalita určená pro výstavbu IVC Třinec je umístěna poblíž hokejového stadionu a obchodního centra. Západním směrem se nachází neprůjezdný areál Třineckých železáren. Jedná se o městskou rozvojovou lokalitu ideálně využitelnou pro tento druh stavby.

Doprava, infrastruktura a zeleň
Pozemek je dopravně napojen stávajícím připojením na ulici Frýdeckou, které je však využíváno minimálně. Dopravní řešení areálu předpokládalo z důvodu operativních přístupů dvěma směry zřízení dvou nových sjezdů na ulici Frýdeckou. První sjezd je umístěn při severním cípu parcel, je určen jako hlavní komunikační napojení areálu a pro umístění tohoto napojení bylo nutné posunout stávající zastávku MHD. Tento vjezd je komunikačně propojen v rámci areálu na nové napojení na boční stávající komunikaci. Druhý sjezd na ulici Frýdeckou je řešen pro rychlý výjezd zásahových vozidel Hasičského záchranného sboru, jeho obsluha se předpokládá pomocí světelné signalizace na ulici Frýdecké. V rámci areálu je řešena neveřejná doprava vjezdem do zadního dvora za budovou IVC, který sdílejí všechny složky a který je napojen objezdem kolem jižní fasády na výjezdovou plochu pro Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (HZS MSK). Tento propoj se zadním manipulačním dvorem zároveň slouží jako nouzový výjezd požárních vozidel při zablokování rychlého výjezdu na ulici Frýdeckou.

Podél východní fasády IVC je navržen velký služební parking pro vozidla PČR, doplněný o menší parkoviště při výjezdu na boční ulici. Služební vozidla HZS MSK mimo zásahová vozidla jsou parkována ve vnitřním dvoře, spolu se všemi vozidly Městské policie (MěP). Parkovací plochy pro veřejnost jsou umístěny při severní vnitřní veřejné komunikaci. Tato komunikace je lemována chodníkem pro pěší spojující stávající chodník ulice Frýdecké s veřejným vstupem do IVC. Pozemek v severním výběžku až k řadovým garážím rodinných domů je využit a kultivován ve formě městského parku a zároveň tvoří zelený ?filtr? mezi obytnými domy a budovou IVC. Zeleň je také kultivována podél ulice Frýdecké. Po okrajích areálu je podél oplocení vysázena nová zeleň podle samostatného návrhu sadových úprav.

Dispoziční řešení
Dispozičně a komunikačně je stavba navržena na základě zadání jednotlivých uživatelů IVC v rámci vlastních oddělených provozů a dále vzájemných dohodnutých vazeb jednotlivých oddělených provozů uživatelů mezi sebou i mezi společně užívanými prostory v budově nebo v rámci vnějších ploch a staveb v areálu IVC. Požadavky uživatelů byly písemně formulovány a v průběhu studie několikrát konzultovány, aby bylo dosaženo optimálního funkčního uspořádání ploch. Podélný tvar pozemku ve vazbě na plošnou náročnost v interiéru budovy, ale také požadavek na kapacitu vnějších ploch v okolí stavby vtiskly budově komunikačně výhodný, obdélníkovitý tvar.

Jedná se o trojtrakt se dvěma souběžnými, podélnými vnitřními chodbami navazujícími na vertikální komunikační jádra schodišť s výtahy. V budově sídlí tři složky Integrovaného záchranného systému na území Třince. Jedná se o stanici Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, Policie ČR a Městské policie. Orientace budovy, byla zvolena rovnoběžně s ulicí Frýdeckou s hlavním komunikačním přístupem ze severu směrem k Třinci. Rozmístění jednotlivých složek v budově bylo dáno jejich vzájemnými potřebnými vazbami, vazbou na přístup veřejnosti a dostupnost na zpevněné obslužné plochy v areálu.

HZS MSK svým charakterem provozu téměř nepřichází do styku s veřejností, naopak vyžaduje samostatný režim, zejména pak s ohledem na nesdílený samostatný výjezd zásahových jednotek. HZS MSK byla z tohoto titulu umístěna na jižní, tedy ?zadní? pozici budovy.

PČR a MěP režimem provozu denně řeší kontakt s veřejností. Z toho důvodu byly tyto dvě složky umístěny na severní, ?přední? pozici ve smyslu snadnějšího přístupu od MHD a veřejných parkovišť. Toto uspořádání ctí také využití vyhrazených parkovacích ploch jednotlivých složek co nejblíže k provozním vstupům do budovy. Zadní manipulační dvůr na západní straně je obdobně rozdělen s důrazem na co nejbližší napojení na oddělené provozní vstupy jednotlivých složek.

PČR je rozložena do všech tří podlaží v čelní, severní pozici domu. MěP se nachází na východní straně přízemí s garážemi na protilehlé západní straně s výjezdem do společného zadního dvora. HZS MSK využívá zadní, dvoupodlažní - částečně třípodlažní část stavby. Veškeré tři složky záchranného systému jsou vzájemně propojeny střední komunikační halou se schodištěm a výtahem. Tato hala zároveň slouží jako společný služební vstup, který je v posledním nejvyšším podlaží zakončen společnými stravovacími, vzdělávacími a sportovními prostorami. Veřejnost vstupuje do budovy vestibulem v přízemí na severu stavby, využívaným recepcemi PČR a MěP. Přes recepce je řešen další vstup veřejnosti do prostor MěP a PČR. Přístup veřejnosti do části HZS MSK je vzhledem k spíše občasné potřebě vstupu přímo služebním, východním vstupem do středového vestibulu, kde má tato složka umístěnu návštěvní místnost.

Zcela v zadní - jižní části stavby se nachází technologické zázemí pro celý chod IVC. Zázemí má samostatné vstupy z exteriéru nebo vstup vnitřní chodbou přes část HZS MSK. Technologická část je přízemní. Výjezd služebních vozidel PČR a MěP je orientován na vnitřní, oplocený, společně užívaný dvůr a dále pak přes střeženou bránu na veřejnou komunikaci v rámci areálu. HZS MSK využívá vnitřní dvůr především jako servisní plochu a servisní vstupy vozidel a zásobování. Vzhledem k okružnému dopravnímu řešení vnitřního dvora s napojením na čelní, východní výjezdovou plochu požárních vozidel lze dvůr využít jako krizový druhý výjezd přes služební bránu na vnitřní veřejnou komunikaci v areálu s možností druhého výjezdu na vnější stávající místní komunikaci.

Garáže zásahových vozidel HZS MSK jsou orientovány na východní manipulační plochu směr ulice Frýdecká. Tato plocha je vyhrazena zásahovým vozidlům HZS MSK. Rychlý výjezd vozidel je řešen samostatným napojením na Frýdeckou ulici. Toto napojení je řízeno pomocí světelné signalizace. Služební osobní vozidla MěP nebo HZS MSK stejně jako soukromá vozidla zaměstnanců těchto složek lze parkovat v uzavřeném společném zadním dvoře. Parkování osobních vozidel PČR je možné převážně na východním velkokapacitním parkovišti, ale také na menším severozápadním parkovišti při druhém vjezdu do areálu. Parkování veřejnosti je situováno co nejblíže k veřejnému vstupu, tj. severnímu průčelí stavby.

Vnitřní dvůr zajišťuje také provoz vnějších sportovišť, a to běžecké dráhy na 100 m a multifunkčního hřiště.

Architektonické řešení
Forma stavby byla předurčena dispozičním řešením, které je pro daný provoz prioritní. Obdélníková budova, podélně orientovaná v souběhu s ulicí Frýdeckou, je podélnou osou směrována z jihu na sever. Kancelářské plochy jsou touto orientací směrovány na východ, nebo západ, kde je sluneční svit navíc utlumen vzrostlými stromy. Na jižní, slunečním svitem nejvíce zatíženou stranu jsou orientovány pouze kanceláře vedení hasičů. Budova je situována téměř do středu pozemku, přičemž vytváří přední a zadní manipulační plochy, objízdné kolem celé stavby. Východní, přední plocha je formována jako veřejná část provozu IVC Třinec. Jedná se sice o plochy vyhrazené pro policii a hasiče, jde však o vizuální kontakt veřejnosti s provozem budovy jako takovým, s prezentací policejních vozidel a zásahových vozidel jak na manipulační výjezdové ploše, tak v garážích, kde jsou auta viditelná díky transparentním vratům, což je zejména efektní v noci při nasvícení garáží.

Zadní dvůr při západní fasádě je cloněn samotnou stavbou, za hranicí areálu je lemován pouze stávajícím lesíkem. Tento oplocený vnitřní dvůr slouží jako čistě provozní prostor všech složek IVC. Probíhá v něm výcvik, servis techniky, parkování vozidel, sportovní aktivity, apod.

Podélná forma budovy je výškově rozčleněna podle prostor jednotlivých uživatelů. Směrem od východu je tato třípodlažní stavba ještě výškově akcentována napříč uloženým prolomeným kubusem tělocvičny, poté je její hmota v místě garáží HZS zredukována pouze na dvě podlaží, přičemž směrem do ulice Frýdecké je tato výška vnímána pouze jako převýšené jedno podlaží s garážemi hasičů. Zcela vzadu, za garážemi, je objem zredukován na jedno přízemní podlaží pro společnou technologii a servisní prostory hasičů. Podle dispozičního řešení jsou rozvrženy také početné vstupy do budovy, ať už personální, nebo pro techniku a automobily. Z východní strany směrem k ulici Frýdecké je na rozhraní mezi společnou částí policie a městské policie i mezi částí hasičů umístěn hlavní služební vchod do centrální komunikační haly obsluhující hlavní komunikační propojení vzájemně mezi uživateli IVC a společně sdílenými prostory. Hasiči tento vchod využívají také v rámci případného styku s veřejností, pro níž je v přízemí haly zřízena společenská místnost. Tato hala je také přímo napojena vstupem do vnitřního dvora. Vzhledem k velikosti části určené pro policii je z vnitřního dvora vytvořen samostatný vstup a schodiště pouze pro tohoto uživatele. Hasiči mají k dispozici několik dalších servisních vstupů, ať už přes garáže, myčku aut nebo ze zadního dvora do servisních místností.

Průčelí domu, jakási veřejná tvář stavby, je orientováno k severu, k hlavnímu komunikačnímu napojení a veřejnému parkovišti. I když se nejedná o fasádu plošně největší, je svou formou provedena jako čelo budovy. Je celoprosklená, s výrazným označením složek policie a městské policie, které spolu sdílejí veřejný vestibul, obsluhovaný samostatnými recepcemi každé ze složek. Vestibul je pojat jako otevřená hala, vybavená odolným, ale moderním nábytkem, umožňující případné čekání veřejnosti. Přes tuto halu nebo bočním vchodem ze dvora budou předváděny zadržené osoby. Nad halou jsou v následujících dvou patrech umístěny kanceláře vedení policie podél prosklené strukturální fasády, s jakýmsi přehledem a výhledem na veřejné dění před domem. Za halou je umístěna recepce policie s 24hodinovým režimem, která zároveň obsluhuje regulovaný vjezd do zadního služebního dvora. V přední části navazující na veřejný vestibul v přízemí jsou situovány až po střední komunikační halu kancelářské plochy. Přízemí sdílí jak Městská policie Třinec, tak Policie České republiky, kdy každá ze složek využívá vlastního odděleného komunikačního celku. Zbylá podlaží trojpodlažní přední části jsou určena pro Policii České republiky a pro společné prostory všech uživatelů budovy.

Vnější architektonický projev fasády je formován především užitím kovového opláštění, s minimální potřebou údržby a servisu. Okna jsou s cílem ochrany proti slunečnímu svitu zapuštěna za líc fasády, což výtvarně plasticky rozbíjí její poměrně dlouhou hmotu. Pro odlehčení je přízemí provedeno jen rovinnou formou, členěnou pouze okny, avšak opatřenou grafitově šedou omítkou se vzhledem umělého kamene. Do hmoty 2. a 3.NP opláštěné prolomeným kovovým obkladem je zaklíněn příčný kubus tělocvičny opláštěný z boku opět řemínkovým obkladem, z čela plně prosklený strukturálním zasklením. Transparentní prosklení umožňuje vnímat z exteriéru pohyb při sportovních aktivitách v tělocvičně. Je opatřeno reflexní pokovenou vrstvou s lehkým nádechem do zelena, což zvyšuje odraz tepelného slunečního záření.

Vzhled IVC byl zcela záměrně navržen jako ?přísný?, vzbuzující respekt, ale zároveň eleganci. Je parafrází na eleganci uniforem jednotlivých složek, kdy důstojnosti povolání odpovídá také adekvátní forma architektury stavby.

Prostory hasičů jsou záměrně umístěny na samém konci stavby, nedochází v nich až na výjimky ke kontaktu s veřejností, výjezd zásahových vozidel musí být totiž co nejméně komplikován možným střetem s osobním vozidlem nebo osobami. Vozidla hasičů však tvoří ?pozlátko a lesk? celé stavby, proto jsou vrata do garáží včetně výplňových stěn mezi vraty transparentní, každý ?kluk? totiž rád okukuje techniku hasičů, třeba jenom z projíždějícího autobusu po ulici Frýdecké. Nejefektněji samozřejmě působí noční průjezd po této ulici s pohledem na svítící tělocvičnu a nablýskané hasičské vozy odpočívající v nasvětlených ?výlohách? garáží. Vrcholem kompozice je zakončení dvoupodlažní stavby v části garáží hasičů tréninkovou věží a hřištěm, která slouží pro nácvik zásahu jednotek hasičů.

Interiér stavby odpovídá především zvolené funkci a provozu. Je jednoduchý, avšak účelný, především však také trvanlivý, bez příkras, ale elegantní. Provoz je dělen na kancelářské plochy, společné prostory a provozní část určenou pro techniku. Převažující barva je šedá v různých odstínech, doplněná nábytkem v šedé, dřevěné struktuře. Podlahy jsou z odolného vinylu, reprezentační místnosti mají zátěžový koberec, v zatížených prostorách jsou řešeny stěrkami nebo keramickou dlažbou. Veškeré sociální a technické provozy jsou vybaveny keramickou dlažbou do výšky 2 m, nebo v případě např. mycího boxu až ke stropu.

Konstrukční řešení
Stavba je řešena jako třípodlažní budova obdélníkového tvaru o stranách 152,7 × 28 m. Konstrukční výška podlaží je 3,8 m. Celková výška stavby nad upraveným terénem činí 15,86 m po střechu tělocvičny. Převažující hmota budovy má výšku 11,63 m po hranu atiky ploché střechy. Stavba je orientována svou podélnou osou ve směru sever-jih s mírným 19° odklonem k východu. Od severu třípodlažní členění domu narušuje samostatný kubus příčně orientované tělocvičny. Zhruba v polovině délky budovy v místě kanceláří vedení HZS MSK je stavba výškově zredukována na dvoupodlaží, přičemž část garáží HZS MSK je výškově provedena přes dvě podlaží. Technologické zázemí IVC v zadní - jižní části je již pouze přízemní. Kubus tělocvičny je pojat jako příčná hmota s prolomenou střechou. Jedná se o vyvěšení podlahy tělocvičny na železobetonových konzolách do vzdálenosti 7,2 m po obou stranách budovy. Na této tuhé podlaze je postavena samostatná konstrukce tělocvičny v podobě rámové dřevostavby.

Konstrukční systém budovy je skeletový, prefabrikovaný s železobetonovými sloupy v modulech 6,0, 7,5 a 4,5 m v podélném směru. Pro příčný směr jsou sloupy uspořádány do trojtraktu s krajními moduly 7,625 a vnitřním modulem 5,55 m. Na sloupy jsou v podélném směru osazeny železobetonové prefabrikované průvlaky. Ve vnitřních osách jsou průvlaky s převislými konci a vloženými poli pro spojité působení průvlaku. Vnitřní průvlaky středního traktu jsou zmonolitněny s železobetonovou deskou.

Garáže pro hasičská auta mají výšku přes dvě podlaží a průvlaky stropu jsou orientovány v příčném směru bodovy. Tělocvična situovaná ve 3.NP je přes obvodovou stěnu 2.NP vyložena o 7,2 m. Vyložení je realizováno masivními železobetonovými trámy. Jako přístup na hasičské skluzy do garáží slouží ocelové konstrukce plošin, přivařené na zabetonované kotevní desky v průvlacích. Střecha má několik výškových úrovní, podle členitosti stavby. Všechny části střechy jsou ploché, se samostatným odvodněním a vyspádovaním do střešních vpustí s vnitřními svody.

Základní údaje o stavbě

Název: Integrované výjezdové centrum Třinec

Místo stavby:

ulice Frýdecká, Třinec

Investor:

Moravskoslezský kraj

Autor: Ing. arch. Daniel Labuzík, KOHL Architekti s.r.o.

Hlavní projektant:

Yvetta Rohalová

Projektový tým:

Ing. arch Daniel Labuzík, Yvetta Rohalová, Ing. Jaroslava Zdražilová, Lenka Bijoková, Ing. Lukáš Panna,
Ing. Hana Šeligová, Ing. Jan Pavelek, Ivo Neužil, Ing. Roman Michoněk, Ing. Jakub Guňka

Generální dodavatel:

Porr a.s.

Statika: RECOC, spol. s r.o.

Návrh: 2008-2014

Realizace:

12/2014-10/2015

Náklady: cca 275 mil. Kč

Zastavěná plocha stavby:

3030 m2 hlavní objekt + 86,30 m2 venkovní schodiště

Obestavěný prostor hlavní stavby: 35 974 m3

Výška stavby od ±0,00:

16,60 m po střechu tělocvičny, 12,45 m po hranu atiky ploché střechy převažující hmoty, 8,56 m po atiku ploché střechy nad garážemi

Půdorysný rozměr na terénu: 139,95 m × 22,0-25,4 m

Autor:

Ing. arch. Daniel Labuzík

architekt, jednatel firmy KOHL Architekti s.r.o.