Hotel nad pražskou historií

Historie lokality

Původní zástavba území souvisí s existencí raně feudální osady Nebovidy. V budově č. p. 387 je zachováno zdivo původního gotického kostela sv. Máří Magdaleny, který byl součástí kláštera magdalenitek. V místě dnešního východního okraje domu č. p. 459 byl v roce 1522 třípodlažní pozdně gotický dům. Pražským dominikánům byly domy a pozemek postoupeny v roce 1613 s tím, že zde vybudují klášter. Stavba konventu byla zahájena v roce 1616, stavba konventního kostela v roce 1656 (dnes je zde umístěno České muzeum hudby). Klášter, včetně kostela, sloužil svému účelu do roku 1783, kdy byl malostranský dominikánský konvent pro velkou zadluženost zrušen a jeho majetek byl rozprodán v dražbě. V kostele byly od této doby byty a sklady, dále do roku 1848 poštovní úřad, pak kasárna četnictva a nakonec Státní ústřední archiv. V roce 1880 byly domy přestavěny pro potřeby tiskárenského provozu. Bylo sneseno jednoposchoďové příčné nádvorní křídlo a do prostoru dvora byla přistavěna strojovna. V roce 1923 bylo dostavěno jižní křídlo ve dvorní části a v roce 1955 byly provedeny poslední úpravy pro modernizaci tiskárny, která byla v provozu až do poloviny devadesátých let 20. století.
Necitlivé přístavby a vestavby znehodnotily původní architektonickou hodnotu stavby.

Urbanistické řešení přestavby

Urbanistické řešení stavby je dáno současnou strukturou a měřítkem oblasti Malé Strany. Z prostoru dvora byly odstraněny průmyslové přístavby a vnitřní vestavby. Byl obnoven prostor rajského dvora, jeho dvě strany byly uzavřeny vloženým severním a západním křídlem nové přístavby, která byla ve vstupním podlaží vložena mezi stávající domy v celé ploše dvora. Od křížové chodby je novostavba oddělena úzkým atriovým prostorem, který je shodně vysoký jako křížová chodba. Do prostoru dvorany je otevřeno původní zdivo a oblouky křížové chodby. Domy č. p. 459 a č. p. 387 jsou mezi sebou propojeny podzemní chodbou-tunelem. Pro hlavní vstup do areálu hotelu je použita původní brána v barokní zdi na nároží ulic Nebovidské a Harantovy. Místo vstupu do hotelu navazuje na malebné malostranské ulice a náměstí. Slouží též jako vjezd k hotelu a do garáží pro hotelové hosty.
Na úrovni křížové chodby s kapitulní síní a refektářem je situována nově navržená obdoba rajského dvora.

Část původní křížové chodby kláštera, současný stav
Část původní křížové chodby kláštera, současný stav

Architektonické řešení

Je zachován vnější architektonický výraz domů z ulice Hellichovy, Karmelitské, Nebovidské a Harantovy včetně barokní zdi. Autenticita historických budov je zachována v maximální míře. Přístavba je navržena s jasným výtvarným odlišením současných prvků a materiálů od historických budov. Prostřednictvím dvorany je přístavba propojena s křížovou chodbou. Nová fasáda má jednoduché členění s velkými okny. Je navržena ve stejné barvě omítky jako historické budovy. Střecha hotelových křídel je rovná, se zvýšenou atikou s římsou. Vstupní fasáda hotelu je obložena pískovcem. Opěrná stěna s rampou, která na ni navazuje, je obložena stejným materiálem.
Architektonické řešení domu č. p. 387 navazuje na výsledky archeologického zjišťovacího výzkumu a sondážního stavebně historického průzkumu. Návrh nové dispozice a výškové členění prostorů umožňují vyniknout původním rozměrům prostoru lodi kostela sv. Maří Magdalény. Mezi barokními zdmi kostela je vytvořen otevřený prostor přes dvě podlaží. V této úrovni, uprostřed dispozice, je skleněná podlaha a pod ní je viditelný závěr gotického kostela, který stál na tomto místě a v roce 1420 byl vypálen husity. Závěr gotického kostela byl odhalen v lednu 2004.

Současný stav prezentace objevených reliktů kostela svaté Máří Magdaleny
Současný stav prezentace objevených reliktů kostela svaté Máří Magdaleny

Dispoziční řešení a realizace stavby

Stavba byla z hlediska realizace rozčleněna do objektů A, B, C a D, stavební objekty A a B dispozičně odpovídají půdorysu památkově chráněných domů č. p. 387 a č. p. 459. Hotelový komplex postupně vznikal od února 2004 do července 2006. V budově č. p. 459 jsou zachovány konstrukce z barokní etapy výstavby, včetně zaklenutí. Sociální zařízení pro hotelové pokoje je vkládáno do prostorů bez kleneb. Je zachována křížová chodba v její původní výšce, včetně jejího členění v interiéru. Bylo odstraněno vložené patro. Je zachován prostor kapitulní síně a refektáře v původní velikosti, místnosti jsou využity jako hotelový klub. Prostory s nároky na vzduchotechnická zařízení (strojovny) jsou řešeny převážně v nové části domu v suterénu. Pod stávajícími chodbami v budově jsou nově vedeny technické chodby pro trasy zásobních sítí. Vstupní podlaží je na úrovni 189,50 m. Výška je shodná s výškou vstupu z Nebovidské ulice. Vzhledem ke stoupajícímu terénu směrem k ulici Karmelitské je jeho západní část zapuštěná pod úroveň okolního terénu. Na této úrovni je vstupní hala hotelu, recepce a její zázemí, restaurace a salonky. Na společenské prostory navazují kancelářské prostory a kuchyně s přípravnami. Schodiště vstupní haly z ulice Hellichovy umožňuje vstup do recepce, posilovny a bazénu. Technické zařízení je navrženo v západní části domu. Ve 2. až 6. NP budovy jsou hotelové pokoje. Uprostřed dispozice č. p. 387 je v prostoru kostela navržena hala s recepcí pro hosty, kteří navštěvují relaxační a regenerační procedury. Do haly je možné vstoupit přímo ze dvora. Ve 2. až 4. NP jsou hotelové pokoje.

¤ Areál hotelu Mandarin Oriental Prague, situace

Pro přestavbu areálu byl zvolen přijatelný kompromis, u nových prvků byl předpokládán soudobý výraz. Podél domu č. p. 388 (Muzeum české hudby) byla zbudována přístavba o dvou podzemních a třech nadzemních podlažích. Jižní křídlo z roku 1923 bylo ponecháno. U historických fasád byly ponechány stopy různých fází přestaveb. Celý komplex budov je zapsán v Ústředním seznamu památek jako kulturní památka, která je součástí Pražské památkové rezervace. Stavba byla oceněna jako vítěz soutěže Stavba roku 2007.

¤ Interiér prezidentského apartmá hotelu

Zajímavé detaily stavby

Kamenné podlahy: světle šedý kámen v křížové chodbě pochází ze Slovinska a byl dříve používán v oficiálních budovách monarchie. Kámen v ostatních chodbách je světle okrový a pochází z Bulharska. Cihelná dlažba ve vinném sklepě a v bývalé lodi kostela je ručně vyráběna, je napuštěna včelím voskem a vyrábí se v Nebuželích u Mělníka.
Dřevěné podlahy: v hotelových pokojích ve 4. NP směrem do Hellichovy ulice jsou dochované parkety, vídeňské čtverce. Ve 3. NP se ve dvou pokojích směrem do ulice Nebovidské dochovaly široké parkety. Obojí byly repasované, vzor širokých parket sloužil jako podklad pro nové parkety v ostatních hotelových pokojích. Ve 3. NP směrem do Hellichovy ulice se dochovala původní fošnová podlaha.
Tunel: dům č. p. 387 je propojen s ostatními domy tunelem. Bylo velmi obtížné najít jeho trasu, vyhnout se kořenům stávajícího kaštanu a nepoškodit je, zachovat bez porušení i vrstvu podloží, kde jsou pravděpodobně dochovány hroby. Proto byla část tunelu pod vstupním nádvořím hloubena a část u objektu A za venkovním schodištěm ražena. V rámci těchto prací byl prováděn archeologický výzkum.
Nález kostela: nález gotického zdiva včetně rohových pilířků je patrný pod skleněnou podlahou. Tento prostor má samostatný okruh úpravy vzduchu pro zachování původního klimatu, aby nedošlo k porušení gotického zdiva. Spojení dvou částí domu zajišťuje most - lehká ocelová konstrukce.
Unikátní krov: krov z obloukových lomených segmentů krytých rákosem je zachován nad dvorním křídlem budovy.
Křížová chodba: velice cenným historickým prostorem je původní barokní křížová chodba ve 2. NP. Na jejím konci bylo nutné vytvořit pro účely hotelu nové schodiště.
Členění pilířů: na venkovní straně pilířů křížové chodby bylo odkryto jejich původní členění a barevnost z doby, kdy tato část domu byla dvorní fasádou. Omítka zapuštěných negativních kazet je probarvená sazemi. Nové křídlo domu s hotelovými pokoji je odděleno od této fasády vloženou dvoranou s horním osvětlením. Dvoranu od pokojů odděluje skleněná stěna.
Návaznost na původní kostel: nové západní křídlo domu je rovněž odsazeno od fasády Muzea české hudby. Je zde vytvořen prostor přes dvě podlaží s galerií, z níž jsou přístupné pokoje. Pilastry na stěně muzea jsou pozůstatkem vstupu do kostela z prostoru rajského dvora. Tato stěna v interiéru má barvu venkovní fasády muzea.
Velký a malý sál: dalšími významnými prostory 2. NP jsou dva sály, které navazují na křížovou chodbu. Velký sál sloužil jako refektář - jídelna kláštera, malý sál sloužil jako kapitulní síň - místo, kde se scházeli představení kláštera. Ve velkém sále byla v roce 1923 provedena kubistická úprava rozšíření ostění oken vzhledem k provozu tiskárny.
Změna výšky stropu: chodba v 5. NP byla stavebně upravena při přestavbě domu v roce 1923. V původní chodbě přes dvě podlaží s bazilikálním bočním osvětlením byla v tomto období změněna výška stropu a dům byl směrem do dvora zvýšen o jedno podlaží. Proto pilastry, které jsou dochované v chodbě, mají neúměrnou velikost hlavic s římsami vzhledem k výšce místnosti. Jejich rozměr odpovídá původní výšce chodby.
Gotický dům: nejstarší část domu je dnešní jídelna zaměstnanců, prostor s křížovou klenbou. Jedná se o tzv. dům ?Věže?, který byl jedním z prvních malostranských ?paláců? a patřil rodu Pernštejnů.
Renesanční malby: ve 2. NP renesančního křídla, v pokoji s okny do vstupního dvora, jsou pod omítkou zachovány malby z období renesance, představující krajinu s antickými sloupy. Návrh na restaurování byl zamítnut.
Malované renesanční římsy: jsou zachovány ve všech místnostech 2. NP s okny do Nebovidské (pod omítkami).
Erb: dokladem toho, že jedním z majitelů domu č. p. 387 (1830-1918) byl Erwein Nostitz (1830-1918), je dochovaný erb v jednom z výklenků ohradní zdi.
Božanovský pískovec: kámen dlažby rajského dvora, vstupní fasády a opěrných stěn ve vstupním nádvoří je božanovský pískovec z Broumovského výběžku. Kámen se historicky používal v Praze, protože lom byl v majetku Břevnovského kláštera.
Žulová dlažba: dlažba vstupního dvora měla být původně z okrové ?Řevnické? dlažby (kočičí hlavy). Vzhledem k nedostatku tohoto materiálu byla nahrazena kostkami z okrové žuly a šedými kostkami po obvodu dvora.

Základní údaje o stavbě
Název stavby: Hotel Karmelitská - Mandarin Oriental Hotel Praha Rekonstrukce a přístavba domu Nebovidská č. p. 459 a Karmelitská č. p. 387 Praha 1 - Malá Strana
Investor: Karmelitská hotel s.r.o.
Provozovatel: Mandarin Oriental Hotels
Autoři celkového řešení: Ing. arch. Petr Brzobohatý, Ing. arch. Martin Feistner, Ing. arch. Jiří Hůrka, Ing. arch. Vítězslava Rothbauerová, Atelier Dům a Město - sdružení architektů
Autorský dozor při realizaci stavby: Ing. arch. Jiří Hůrka, Ing. arch. Vítězslava Rothbauerová
Architekt konzultant: City Design International, s.r.o., Ing. arch. Otto Dvořák
Projekt pro realizaci stavby: AED PROJECT, a.s. Ing. Zbyněk Ransdorf, Ing. Ivo Karlický
Projekt interiéru: KCA International Londýn, Sporer Plus Stuttgart, CM Design, Deckelmann
Generální dodavatel: Metrostav a.s., divize 9
Hlavní manažer projektu: Ing. Miroslav Kašpar
Stavbyvedoucí: Ing. Václav Hána, stav. Petr Dvořák
Inženýrská činnost: APIS a.s. Praha
Konzultace Národního památkového ústavu: Ing. arch. Eva Kosová, Ing. arch. Markéta Lierová
Realizace: 02/2004-07/2006