Havárie cihelné zdi v Moravské Ostravě - Poděbradova ulice

Obr. 1 Celkový pohled na místo neštěstí

Úvod

Dne 7. dubna 2006 nepřežil pád takřka čtyřmetrové cihlové zdi (obr. 1) asi padesátiletý bezdomovec, který v areálu firmy obchodující s papírem v Moravské Ostravě sbíral železný šrot. Muže ze sutin vyhrabali pracovníci společnosti ještě před příjezdem hasičů, ale byl už mrtvý. Z objektu, který byl před kompletní opravou, zbyly jen ruiny. Objekt patřil firmě obchodující s papírenskými výrobky a měl sloužit jako sklad. Na objekt bylo vydáno stavební povolení na opravu střechy.
Havarovaná konstrukce stěny byla provedena z plných pálených cihel bez omítky (provedená jako režné - spárované zdivo) vysoké okolo 3,45 m (dle navazujících částí stěny). V době před havárií byla stěna po předchozí destrukci okolních a navazujících částí konstrukce v minulých obdobích jako volně stojící, s otvory a zbytky zámečnických výrobků. V horní části byla ztužena ocelovou pásnicí (ankry - obr. 2) a nelze vyloučit, že z této zdi nevisely zbytky kabelů.
Podle informací se v areálu firmy už třetí den neoprávněně pohybovali bezdomovci, kteří tam sbírali šrot. ?Oni vždy nějak zjistí, kde se něco opravuje. Odsud odnášeli železo a kabely. Opakovaně jsme je vyháněli, ale marně,? posteskl si jeden z odpovědných pracovníků investora. Dodal, že majitelé firmy teď přišli o budovu skladu a navíc je kvůli smrti bezdomovce čekají nepříjemné opletačky s policií.
Přímým svědkem smrtelné nehody byl zedník, který dostal za úkol zkontrolovat stav zdí. ?Viděl jsem toho muže stát dole pod zdí a řval jsem na něj: Vypadni odsud. Místo toho ale muž zatáhl za kabely, které si chtěl odnést, cihlová zeď se zřítila a zasypala ho,? uvedl.
Pracovník investora se dále vyjádřil, že ?není divu, že se stará, neudržovaná, podmáčená, čtyři metry vysoká zeď rozpadla, když bezdomovec nejdříve vybouchal ze zdi kus zpevňujícího železa a pak ještě tahal za dráty, které z ní visely. Ty kabely držel ten muž v ruce ještě i po smrti.? Pracovník investora dodal, že sesuv zdí by za podobných okolností mohl hrozit i sousedním cihlovým stavbám v areálu.

Projektová dokumentace

V rámci šetření vedoucího pro zodpovězení otázek položených policejním vyšetřovatelem soudnímu znalci byla od spolumajitele firmy, které patřila havarovaná konstrukce, zapůjčena projektová dokumentace související s problémem havarované zdi. Tato projektová dokumentace byla prostudována s důrazem na souvislosti vedoucí k řešení problematiky únosnosti a stability konstrukce stěny.

Vlastní projekt

V průvodní zprávě projektu autor popisuje pouze úpravy střechy, o zděných konstrukcích v souvislosti s jejich opravou, zpevněním, bouráním nebo rozsahem využití se nezmiňuje. Souhrnná technická zpráva se zmiňuje o souvislosti zastřešení se statickým zajištěním obvodových stěn, hovoří o nutnosti provedení záboru části přilehlých zpevněných ploch a v kapitole B.2.6. Souhrnné technické zprávy projektant připomíná, že: ?Během provádění stavebních prací musí být dodržována ustanovení všech platných ČSN a navazujících vyhlášek a předpisů ohledně bezpečnosti práce.?
Technická zpráva v bodě 4.2. Svislé konstrukce... konstatuje stav konstrukce zdi tak, jak je uvedeno ve statickém výpočtu. Dále je tučně upozorněno: ?V průběhu provádění stavebních prací nutno sledovat stav obvodových a nosných vnitřních stěn objektu, v případě zjištění větších poruch nutno zavolat na stavbu statika a projektanta.?
Ostatní části projektové dokumentace (výkresy, zprávy, doklady) neřeší předmětnou problematiku stavu zdi a pád zdi se jich nijak nedotýká. Tyto ostatní dokumenty nejsou v přímé nebo nepřímé souvislosti s havárií zdi.

Statický výpočet

Ve statickém výpočtu - část 1 ?Předmět statického výpočtu a popis stavebních úprav? je uvedeno, že předmětem statického výpočtu je návrh a posudek železobetonového věnce. Dále je uvedeno, že ?v rámci stavebních úprav je, mimo jiné, navržena statická sanace porušeného spárovaného zdiva venkovního obvodového pláště.? Dále projektant definuje stav zdi: ?Zdivo je značně porušeno klimatickým zatížením, až do úrovně poloviny výšky stěny lokálně odpadává, zbývající část zdiva je uvolněná, silně zvětralá a dochází k její postupné degradaci (zvětralá malta - tzv. nulová malta, prokazuje se vysoký stupeň salinity zdiva apod.).?
Následně je navržen postup pro sanaci zdiva. Projektant navrhuje:

• uvolněné zdivo odstranit a opravit dozděním z plných cihel PC 150 na M15 dle ČSN 72 2430;
• lokálně opravit porušené zdivo zednickým způsobem - doplněním uvolněného zdiva;
• na zbývající ploše je nutné provést hloubkové spárování zdiva do hloubky 40 mm, malta M 10 dle ČSN 72 2430 a natřít sanačními prostředky nebo nechat přirozeně vyschnout.

Případně je možné použít odvlhčovací prostředky stavební chemie. Celkový rozsah - 50 % z celkové plochy fasády bez soklu. Dále se statický výpočet problematikou zděné konstrukce, jejím tehdejším stavem a únosností nebo stupněm degradace, nezabývá.

Legislativní podmínky provádění (platné v době řešení kauzy)

Stavební povolení vydané v souladu se zákonem definuje rozsah stavby a podmínky pro provádění stavby. Uvažuje s bouráním části konstrukce zastřešení, u stěn včetně předmětné cihelné stěny předpokládá sanaci zdiva (případně odstranění uvolněného zdiva), tuto definici je možno si vyložit jako odstranění několika uvolněných cihel - podstatná část stávající konstrukce zůstane zachována. Co se týká podmínek provádění stavby, pak stavební povolení nařizuje stavebníkovi následující:

• Stavba bude provedena podle projektu schváleném ve stavebním řízení.
• Při provádění stavby je nutno dodržovat předpisy týkající se bezpečnosti práce, zejména: Vyhlášky o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích 324/90 Sb.
  §11 - Vymezení a příprava staveniště (pracoviště)
  (1) Staveniště v zastavěném území obce nebo organizace musí být souvisle oploceno do výšky nejméně 1,8 m, aby byla zajištěna ochrana stavby, zařízení a osob. Při vymezení staveniště se musí přihlížet k dosavadním přilehlým prostorám a komunikacím s cílem tyto komunikace, prostory a celkový provoz co nejméně narušit. Náhradní chodníky a komunikace nutno řádně vyznačit a osvětlit.
  (8) Veškeré vstupy na staveniště, montážní prostory a přístupové cesty které k nim vedou, musí být označeny bezpečnostními značkami a tabulkami se zákazem vstupu na staveniště nepovolaným osobám.
• Při provádění stavby je nutno dodržovat vyhlášku 137-1998 [6] (Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu), zejména:
  §16 - Mechanická odolnost a stabilita
  (1) Stavba i její změna musí být navržena a provedena tak, aby zatížení a jiné vlivy, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit:
  a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby;
  b) větší stupeň nepřípustného přetvoření (deformaci konstrukce nebo vznik trhlin), které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a uživatelnost stavby nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby.
• Stavba bude prováděna dodavatelsky.

Příčina havárie

Příčinu havárie je možno spatřit ve dvou základních skutečnostech. Prvotní příčinou havárie je s největší pravděpodobností skutečnost, že postižená osoba (stěnou zavalený člověk) se snažila ze zdi vytáhnout kabely visící někde v oblasti horní části stěny (ve výšce více jak 2 m, jednalo-li se o pozůstatky staré elektroinstalace). Touto činností a tímto způsobem dostala stěna impulz - vodorovnou sílu, která po sečtení (složení sil) se silou představující její hmotnost vytvořila mimostředné zatížení konstrukce stěny. Při mimostředném zatížení takovéto konstrukce (zatížení silou a momentem od horizontální síly×výška zdi) působí vlastní hmotnost nikoli centricky, ale mimostředně, tedy stejná síla na menší plochu vyvodí vyšší zatížení v některé z ložných spár zdi.
Vzhledem k havarijnímu stavu konstrukce, zejména stavu malty která byla srovnatelná se stlačeným pískem bez jakéhokoli pojiva, ale také k takřka nulové pevnosti cihel v oblasti definované jako ?promáčená?, bylo zcela jistě dosaženo většího napětí než byla pevnost materiálu. Zákonitě tímto mechanismem muselo dojít k destrukci zdi. O skutečnosti, že k porušení došlo nejen v ložných a styčných spárách svědčí i skutečnost, že v momentě naklonění stěny vlivem tahu v horní oblasti došlo k usmýknutí zdiva cca v polovině její tloušťky a posuvu směrem dolů, rozdrcení v tlaku (obr. 3, 4 a 5).

Druhotnou příčinou havárie byl samotný fakt jejího havarijního stavu, kdy konstrukce stěny prakticky potřebovala jen impulz k destrukci. Tímto impulzem bylo ?potáhnutí? nahoře. Mohlo jim být například i potlačení z opačné strany a nebo slabý náraz auta při neopatrném otáčení. Jinými slovy, konstrukce stěny byla nebezpečná svému okolí a prakticky kdykoli mohlo dojít k jejímu zřícení. Tuto skutečnost (havarijní stav) však měl signalizovat již projektant, tato skutečnost mu měla být známa prohlídkou, případně na základě stavebně technického průzkumu. Stav byl zapříčiněn naprostou a stoprocentní degradací materiálu stěny, jak cihel, tak malty (obr. 6 a obr. 7) a to jako důsledek zanedbané údržby objektu ze strany vlastníka objektu (§ 86 zákona zákon 50/1976[5]).
Jakékoli provádění měření (pevnosti materiálu a podobně) a výpočtů bylo naprosto zbytečné, neboť na základě odborného odhadu po provedené prohlídce je nutno konstatovat, že hodnoty pevností materiálů jsou nulové.

Použitá literatura
[1] KUBEČKA, K.: Znalecký posudek ZP-269/2006 - Vyhodnocení příčin sesutí obvodové nosné zdi objektu firmy Praktik papír, s.r.o., Moravská Ostrava.
[2] ČSN 73 0035a Zatížení stavebních konstrukcí.
[3] KUBEČKA, K.: Rizika staveb, Sympozjum Trwałość Materiałów i Konstrukcji Budowlanych, Kamień Śląski 20-22.06.2006 ROCZNIKI INŻYNIERII BUDOWLANEJ - ZESZYT 6/2006, Komisja Inżynierii Budowlanej Oddział Polskiej Akademii Nauk w Katowicach.
[4] KUBEČKA, K.: Risks of Residential Buildings, Mezinárodní konference ENHR, Ljubljana, Slovinsko, VII/2006.
[5] Zákon číslo 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 103/1990 Sb. České národní rady, 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., a zákona č. 83/1998 Sb. ČKAIT Praha 1998.
[6] Vyhláška č.137/1998 Sb. Vyhláška ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. 6. 1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu.