Fórum českého stavebnictví 2008

Konference, konaná první březnový týden v pražském hotelu Olympik Artemis, měla tentokrát téma Jaké bude české stavebnictví v příštích deseti letech? Vrcholové odborné konference (již čtvrté v pořadí), jejímž hlavním mediálním partnerem byl časopis Stavebnictví, se zúčastnilo téměř dvě stě zástupců stavebních firem, státních i společenských organizací.

Program konference

Program setkání byl strukturován do základních tematických celků, ve kterých špičkoví odborníci a manažeři hodnotili perspektivy oboru ve střednědobém horizontu, problematiku trhu bytové výstavby a trhu stavebních materiálů, problematiku dopravní infrastruktury a její předpokládaný rozvoj.
Hlavní témata byla diskutována na různých rovinách. Otevřená konfrontace námětů představila škálu různých problémů v oblasti stavebnictví z pohledu velké stavební firmy (strategie stavebních společností ve střednědobém horizontu); z hlediska posledních výsledků průzkumu vztahu mezi stavebními společnostmi a subdodavateli; z úhlu problematiky nedostatečnosti informačních technologií ve stavebních firmách; z pohledu na spolupráci stavebních firem s výrobci stavebních materiálů; z pozice architekta a projektanta a jejích změn v dalších letech nebo perspektivou financování dopravních staveb (např. problematika priorit při rozhodování mezi výstavbou obchvatů měst a dokončením dálniční sítě, problémy vodní dopravy, promítnutí mýtného do struktury dopravních zakázek nebo právní rámec dopravní infrastruktury). Hned dva úvodní referáty konference nastavily ráz celodenní akce a vyvolaly živou diskuzi.

Úspěšné roky strmého růstu stavební výroby

Prezident SPS v ČR Ing. Václav Matyáš v úvodním vystoupení řekl: ?Uplynulý rok 2007 v ničem nevybočil z trendu, který započal v roce 2000, kdy byla nastartována fáze růstu českého stavebnictví, který byl v některých letech i dvojciferný. Oproti roku 2006 byl nárůst ve stálých cenách 6,7 %. Celkový objem výkonů poprvé překročil magickou hranici půl bilionu korun a dosáhl výše 511 miliard korun. Meziročně vzrostly práce především v pozemním stavitelství, mírný pokles zaznamenalo inženýrské stavitelství. Příčinou bylo zpožděné zahajování staveb především v oblasti dopravní infrastruktury. Rovněž nepatrně poklesl objem prací na opravách a údržbě. Rok 2007 byl rekordní především v počtu dokončených bytů, počet 41 650 znamená 38% nárůst oproti předchozímu roku. Předpoklad dalšího úspěšného roku je založen na dvou základních faktorech. Tím prvním je poptávka, potřeba investorů financovat stavební investice a druhým jsou finanční zdroje. Ze smluvně potvrzených zakázek, z vydaných stavebních povolení i ze stupně přípravy nových velkých staveb lze bez nadsázky hovořit o optimizmu. Určitý pokles očekáváme v bytové výstavbě, projeví se možná zvýšení DPH z 5 % na 9 %. Možná, že tento pokles nebude dramatický, protože nečekaná poptávka po nových bytech na začátku letošního roku překvapila developery i stavbaře. Je to zřejmě i proto, že při zvýšené inflaci je dobré investovat především do nemovitostí. Druhým faktorem jsou finanční prostředky, především zdroje pro veřejnou zakázku, která tvoří dlouhodobě 50 % poptávky. Z toho, jak byl naplněn státní rozpočet i Státní fond dopravní infrastruktury, lze očekávat, že záměry budou v letošním roce pokryty. V privátní sféře je růst opřen hlavně o poptávku podnikatelské sféry na bázi investičních pobídek, jež stále ještě iniciuje zahraniční kapitál, ale ve vzrůstající míře též investice českých investorů. Z pohledu makroekonomického se pro vývoj české ekonomiky v nejbližším desetiletí jeví jako nejvíce pravděpodobná varianta mírného růstu s cyklickým poklesem v některém úseku daného období. Pokud se bude česká ekonomika pozitivně vyvíjet, přinese to i obecné impulzy a potenciální zdroje pro další přiměřený rozvoj stavebnictví. Zároveň se však uplatní i zpětné stabilizační a prorůstové působení, především v důsledku jeho téměř výlučně tuzemského charakteru. Při vhodné hospodářské politice může být zajištění růstu oboru i jedním z důležitých faktorů eliminace případného krizového vývoje.?

¤ Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš

¤ Foto z průběhu konference

¤ Foto z průběhu konference, pohled do sálu

Příležitosti a hrozby

Příležitosti a hrozby českého stavebnictví v dalších deseti letech zevrubně analyzoval Ing. Miloslav Mašek, generální ředitel SPS v ČR. Na další vývoj českého stavebnictví budou podle Miloslava Maška mít rozhodující vliv limitující podmínky, kam patří:

• fungující ekonomika nejen České republiky a okolních států, obchodujících partnerů, ale i ekonomiky Evropské unie a světové ekonomiky;
• energetický vývoj ve světě - ubývání přírodních zdrojů energií a nutnost jejich úspor, které mají zásadní vliv na způsoby stavění, podobně jako je tomu například ve Velké Británii nebo ve Francii;
• tlak na minimalizaci negativních vlivů stavění a staveb na životní prostředí (na trhu se uplatní ten, kdo bude umět postavit stavbu s minimálními nároky na spotřebu energie a dopady na životní prostředí).

Limity vývoje přístích let

V následujících letech budou limitovat české stavebnictví i další vlivy:

• trvalý nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oboru, který patrně povede ke zvýšenému stupni kompletace staveb z předem připravených elementů;
• zvyšování cen energií, které se nutně promítnou do cen staveb;
• zvyšování konkurence na trhu, které se projevuje stále větším tlakem investorů a kapitálu z Asie;
• ekonomické reformy v ČR k ozdravění ekonomiky (snižování státního dluhu, reforma důchodů);
• vstup do eurozóny a sladění ekonomiky ČR a EU;
• úroveň státní správy (projevující se klesající úlohou řídicí sféry státu).

Silné stránky vývoje

Za silné stránky českého stavebnictví Miloslav Mašek označil:

• schopnost provádět stavby nejvyšší technické náročnosti, kvality a obtížnosti, což bylo prokázáno realizací řady projektů v tuzemsku i v zahraničí;
• vysokou odbornou kvalifikaci inženýrů a architektů, opírající se o kvalitní vysokoškolské vzdělání, které má dlouholetou tradici;
• kvalifikovanost pracovníků řemeslných profesí, schopných samostatného rozhodování a improvizace;
• znalost vyspělých technologií a stavění a materiálně technické vybavení k jejich provádění;
• dobrou obecnou úroveň opírající se o obecné vzdělání, které má dlouholetou tradici všech kategorií a profesí;
• znalost podmínek domácího trhu a podobně i trhů východní Evropy a SNS, případně i třetího světa, kde v dřívějším období bývalé Československo provádělo stavební práce nebo kam vyváželo investiční celky, včetně obnovovaných kontaktů na nich;
• obecnou schopnost stavebnictví pružně se přizpůsobit měnícím se podmínkám v poptávce a výrobnímu programu;
• komparativní výhody spočívající v nižších cenách (v porovnání se ?starými? členskými zeměmi EU);
• rychle se vyrovnávající produktivitu práce.

Slabé stránky vývoje

Mezi slabé stránky českého stavebnictví, které perspektivu dalšího rozvoje omezují, naopak patří:

• klesající počty kvalifikovaných řemeslníků a nutnost kompenzovat jejich nedostatek zaměstnáváním méně kvalifikovaných dělníků, především ze zemí východní Evropy, ale i vzdálenějších teritorií;
• nízké počty učňů, zejména některých oborů a nedostatečný rozsah učňovského školství;
• neuspokojivá kvalita legislativy a její časté změny, nedostatečný nebo pomalý postup při vymáhání práva;
• nedostatečná jazyková vybavenost;
• nízká společenská prestiž stavebnictví související s malou atraktivností pracovního prostředí;
• nízká mobilita pracovních sil a nedostatečné podmínky pro její zvýšení;
• omezená konkurenční schopnost českých podniků daná jejich velikostí a kapitálovou vybaveností;
• stagnace vědeckovýzkumných a inovačních aktivit a neefektivní podpora ze strany státu;
• komercionalizace stavebního zkušebnictví;
• omezené možnosti podniků pod zahraniční kontrolou expandovat na zahraniční trhy v důsledku obchodní politiky jejich majoritních vlastníků, orientujících podnikatelské aktivity na území ČR;
• nedostatečná míra recyklace materiálů a jejich využívání, neefektivní způsoby nakládání s odpady.

Pozitivně mohou vývoj českého stavebnictví ovlivnit následující příležitosti:

• vytváření nových forem financování výstavby a vývoje, zejména spojením veřejných a soukromých zdrojů (PPP a další formy);
• vstup na trh EU a následně na trh třetích zemí;
• obsáhlý zásobník práce, včetně zahraničních investic v tuzemsku;
• zahrnutí infrastruktury České republiky do evropské infrastruktury a do programů jejího rozvoje;
• budování a obnova národní i evropské dopravní infrastruktury;
• využití specifik vývoje poptávky reflektujících uplatňování prvků trvale udržitelného rozvoje výstavby;
• intenzivnější vývoj a výzkum, institucionální i projektový, včetně zapojení do mezinárodního výzkumu a vývoje (evropská a národní stavební technologická platforma);
• expanze do zahraničí;
• nenaplněný potenciál trhu v segmentu ekologických staveb;
• rozvíjení ekonomických vztahů přeshraničních regionů;
• využití fondů EU.

Závěry konference

Účastníci konference využili příležitost sdělit své názory i vyslechnout odpovědi na otázky, které je zajímaly. Diskuze potvrdila význam společné platformy a vyzněla v kritiku většinou laxního postoje státní správy k problémům stavebnictví. K tématům zajímavých příspěvků se bude časopis Stavebnictví vracet v dalších číslech.