Ester Tower v Jeruzalémě

Tvar kaktusu byl zvolen záměrně – „ježatou krásou“ Martinu Rajnišovi připomíná izraelskou povahu. Areál Hansen House byl nedávno renovován jako sídlo Centra pro mladé umění, design, technologie, architekturu a nová média. Prostor pod rozhlednou bude sloužit kulturním akcím, přednáškám, workshopům, na věž je možné například i promítat (videomapping).

„Izraelskej národ jsem vždycky obdivoval, protože mám rád odvážný lidi, co jsou připravený čelit i zdánlivě beznadějnejm situacím se vztyčenou hlavou. My všichni, co se na projektu podílíme, chceme dát najevo, že Izrael je pro nás i jakýmsi vzorem a nadějí, že i malá země se může odvážit vybojovat a udržet si to nejdražší – svobodu a nezávislost. Přispění na tuto věž považuju za symbolický přihlášení se k týhle myšlence, a proto jsem se rozhodl svou veškerou práci na projektu Izraeli darovat,“ říká autor projektu architekt Martin Rajniš.

Úvod

Hlavními iniciátory projektu byli ředitel Českého centra v Tel Avivu Lukáš Přibyl a Francoise Cafri, ředitelka mezinárodních vztahů Magistrátu města Jeruzaléma. Česko-izraelský projekt architekta Martina Rajniše v magickém městě Jeruzalémě je nejen symbolickým vyjádřením tradičně vřelých vztahů obou zemí, ale i největší kulturní akcí od znovuobnovení diplomatických vztahů v roce 1990. Na projekt přispěly u příležitosti sta let od vzniku Československa a sedmdesáti let od vzniku státu Izrael vlády obou zemí.

„Česko-izraelské vztahy vzkvétají ve všech rovinách, posledních pět let pak zvláště v té kulturní. Výměna mezi Prahou a Jeruzalémem ve formě Dnů Prahy v Jeruzalémě a Dnů Jeruzaléma v Praze je toho příkladem, stejně jako třeba pojmenování zahrady v jedné z nejlepších jeruzalémských čtvrtí po prezidentu Václavu Havlovi. Architektonický objekt Martina Rajniše bude novou, nepřehlédnutelnou ozdobou Jeruzaléma. Tento skvost bude bezesporu lákat všechny milovníky umění, architektury a designu,“ uvedla Francoise Cafri.

Příběh samotné věže byl odstartován na počátku března 2017, kdy vznikla první skica, a na první schůzce autorů věže s Lukášem Přibylem byly diskutovány reálné možnosti, jak docílit otevření vyhlídkové věže v Jeruzalémě na konci června roku 2017. Šibeniční termín vyžadoval rychlé rozhodování ve všech stupních projektové dokumentace. V úvodu se musela přetavit základní architektonická představa do funkčního základního konstrukčního provedení, které bylo podloženo statickými výpočty zpracováno softwarem RFEM a jeho přídavnými moduly, a současně bylo třeba sledovat časovou a ekonomickou náročnost daného řešení. Během prvních čtrnácti dní byly takto analyzovány tři výškové varianty věže.

Varianta s celkovou výškou věže 15,5 m byla vyhodnocena jako optimální. Od této chvíle zbývalo na zpracování veškerých kon-strukčních detailů a následného vyhotovení podrobné dílenské dokumentace, zajištění potřebného materiálu, samotnou výrobu a nakládku necelé dva měsíce. Časový tlak vyžadoval využívat pro návrh a výrobu jen materiály, které byly v té chvíli skladově dostupné, nebo byl výrobce schopen zajistit jejich dodávku ve velmi krátkém termínu. V této fázi bylo velmi náročné se technicky vypořádat se všemi konstrukčními detaily při současném vědomí, že materiál na konstrukci věže se už vyrábí nebo je na cestě do výroby a není tak už možné jeho specifikaci modifikovat. Veškeré dřevěné, ocelové a membránové dílčí prvky byly prefabrikovány ve výrobě a následně přímo naloženy v druhé polovině května do dvou dvanáctimetrových kontejnerů. Kvalitní provedení všech komponentů zhotovených jak CNC technologiemi, tak i ručně, byl základním předpokladem pro následnou úspěšnou a rychlou montáž v Izraeli. Bez osobního nadšení a preciznosti všech lidí, kteří se na výrobním a montážním procesu podíleli, by se vytyčené termíny nepodařilo splnit, a proto jim všem patří velký dík.

Transport konstrukce se plánoval na tři týdny. Původní přepravní osu vedoucí přes slovinský přístav v Koperu do Izraele dopravce na poslední chvíli změnil přes přístav v Hamburku. I touto neplánovanou, delší trasou se podařilo dopravit do izraelských přístavů kontejnery v požadovaných termínech. Od této chvíle se však začal zamýšlený harmonogram prací prodlužovat, a to kvůli dvěma aspektům. Celní správa v Izraeli uvolnila kontejnery z přístavu až po dvou měsících a současně došlo k prodlení při získávání povolení na izraelské straně. Montážní práce tudíž byly zahájeny až v polovině října. Na montáži se podílelo pět lidí, kteří celou konstrukci smontovali za devatenáct pracovních dní. Současně s našimi montážními aktivitami na stavbě byly zahájeny práce na základech věže, jež byly navrženy ve spolupráci s profesorem Michalem Bar Ilanem z univerzity v Haifě. Věž je ukotvena k základové železobetonové desce, kterou podpírá čtveřice vrtaných pilot o průměru 350 mm a délce 7 m, v převážně skalním podloží. Zhotovení základů kompletně realizovala izraelská stavební firma.

Na staveništi byly velmi omezené možnosti pro využití jeřábové techniky. Tento fakt velmi výrazně ovlivnil výsledný návrh věže a určil směr technologického postupu samotné montáže. Jeřábová technika mohla stát jen na veřejném prostranství, a tudíž se první fáze montáže odehrávala v prostoru zahrady, co nejblíže k mobilnímu jeřábu.

Konstrukční řešení

Vyhlídkovou věž je možné rozdělit do dvou hlavních vzájemně spolupůsobících statických systémů. Prvním z nich je hlavní nosné jádro, které tvoří čtyři hlavní nosné dřevěné sloupy 280 × 280 mm (GL28h), jež jsou osazeny v každém vrcholu čtverce, v osové vzdálenosti 2,3 m. Výška nosného jádra odpovídá maximální možné délce celistvého prefabrikovaného kusu v kontejneru, tj. 12 m. Součástí základní kostry stavby jsou kromě dřevěných konstrukčních prvků (sloupy, vodorovné převázky a šikmé vodorovné ztužující pásky ve čtyřech výškových úrovních) i ocelová systémová táhla Macalloy, která jsou kotvena do ocelových kotevních prvků, jež byly osazeny na sloupy v rámci prefabrikace již ve výrobě. Všechny tyto prefabrikované prvky byly vzájemně smontovány ve vodorovné poloze společně s točitým vřetenovým schodištěm, které prochází uvnitř tohoto dřevěného nosného kvádru.

Celá takto vystrojená základní kostra byla přemístěna z vodorovné polohy na místo určení dvousettunovým mobilním jeřábem stojícím na veřejné komunikaci, který ji musel osadit ve vertikální poloze, jež měla připraveny čtyři hlavní ocelové kotevní body. To byla poslední operace, kterou jsme mobilními jeřáby na věži mohli realizovat. Na základní kostru navazuje druhý statický systém, jenž tvoří vnější tvar samotné věže, tj. tvar kaktusu. Kromě architektonického výrazu tento systém také slouží jako ochrana vnitřního hlavního nosného jádra před povětrností. Znamená to, že veškeré prvky v tomto systému jsou konstrukčně navrženy tak, aby co nejdéle vzdorovaly povětrnostním vlivům a aby v případě, že bude nutná jejich výměna, bylo možné každý dřevěný prvek nezávisle vyjmout a nahradit nově vyrobeným. Tvar kaktusu je tvořen osmibokým hranolem. Po celé výšce je v ose každé jeho hrany umístěn ocelový žárově zinkovaný obdélníkový jäkl, který je v patě ukotven do železobetonové základové desky a v jednotlivých patrech v každé z osmi linií propojen s dřevěnými ostny, jež jsou kloubově přikotveny k základní nosné kostře věže a vzájemně kolem dokola staženy dřevěnými obručemi stabilizovanými ke kostře ocelovými táhly. Do jednotlivých pater mezi dřevěné obruče a jäkly jsou vloženy lichoběžníkové prefabrikované dřevěné fasádní žaluzie zajišťující svým technickým řešením ochranu věže před povětrností. V úrovni vyhlídkové podlahy, tj. 12 m nad zemí, je realizována dřevěná podlaha, která je vynášena oběma výše uvedenými systémy. Nad její úrovní je fasádní konstrukce ukončena kopulí s centrálním ocelovým prstencem, ke kterému se sbíhá všech osm ocelových jäklů.

Prstenec vynáší vřetenové zavěšené schodiště a současně tudy proudí srážková voda z kruhové střešní konstrukce, která půdorysně zastřešuje vyhlídkovou věž a svou geometrií tvoří trychtýř. Srážková voda je ze střední části přes sběrný kotlík následně odvedena svody na fasádu do čtyř chrličů integrovaných do ostnů. Samotná konstrukce střechy je opět navržena v kombinaci ocelové žárově zinkované nosné kostry a speciální membrány z ETFE fólie, se kterou máme výborné zkušenosti z našeho loňského projektu vzducholodi Gulliver v pražské galerii moderního umění DOX. Tyto zkušenosti jsme zúročili i na projektu věže Ester a mohli tak zajistit komplexní dodávku, tj. včetně návrhu, výroby a montáže i této střešní části konstrukce. Střešní konstrukce kromě praktického významu tvoří výrazný architektonický prvek, tj. představuje květ kaktusu, jenž je podpořen otevíravými okny se speciálním ručním teleskopickým systémem, který je umístěn v kopuli. Návštěvník má tak možnost zažít výhled z uzavře ného i otevřeného kaktusu.

Závěr

Vyhlídková věž byla slavnostně otevřena 9. listopadu 2017 za účasti ministrů české vlády (ministra kultury Daniela Hermana a ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marxové) a významných představitelů z izraelské strany včetně primátora města Jeruzalém. Zároveň vzniká také kniha fotografa Ivana Němce o příběhu rozhledny Ester. V Hansen House již probíhá výstava Němcových fotografií dokumentujících vznik věže.

Projekt byl pro nás velmi dobrou zkušeností, kdy základem úspěchu byl sehraný tým, který se na celé akci podílel. Jsem velmi potěšen, že značka Made in Czech i v oblasti dřevěného stavitelství důstojně reprezentuje ve světě. Realizaci jedinečného projektu finančně zajišťují kromě státních institucí i soukromí partneři – sbírka ještě není ukončena, stále existuje možnost tuto unikátní událost finančně podpořit. Hlavními partnery projektu jsou Huť architektury Martin Rajniš s.r.o., vláda ČR, České centrum Tel Aviv, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zahraničních věcí, Jerusalem Development Authority, Česko-izraelská smíšená obchodní komora, Izraelsko-česká komora obchodu a průmyslu, Magistrát města Jeruzaléma s podporou řady korporátních firem i jednotlivců.