Dřevěná lávka pro chodce a cyklisty u hradu Veveří

Situace

Lávka je situována do členitého terénu v okolí hradu, v souběhu se stávající silnicí. V tomto úseku převádí pěší a cyklistickou trasu přes meandry místního potoka Veverky lesem k hradu Veveří.

Konstrukce lávky

Nosnou konstrukci tvoří dřevěný dvoutrám z lepených nosníků s mezilehlou mostovkou. Konstrukce má pět polí s rozpětími od 15 do 17 m, celková délka přemostění je 80,55 m. Trasa navazující na lesní cestu se v úseku lávky skládá ze dvou stejnosměrných oblouků o poloměru 23 m v polích 1 a 5, s vloženou mezipřímou délky 45 m v polích 2 až 4. Volná šířka mostu je v typickém poli 2 m. V poli 3 je provedena odpočívka s volnou šířkou 4 m, která je částečně zastřešena.
Dřevěná konstrukce lávky je na betonových opěrách a pilířích uložena na ocelová ložiska s teflonovým povrchem. V poli 1 a 5 je nosná konstrukce na vnitřních stranách oblouků kotvena kotevními šrouby.
Spodní stavba je tvořena dvěma masivními opěrami s navazujícími opěrnými zdmi a třemi subtilními vnitřními podpěrami tvořenými úložným prahem a bodovým pilířem. Spodní stavba je monolitická železobetonová. Založení opěr, zdí i pilířů je plošné na skalním podloží.
Lávka je vybavena dřevěným zábradlím navazujícím na hlavní nosníky konstrukce, podlaha je také dřevěná z dubových hranolů. Odpočívka v poli 3 je vybavena stylovým dřevěným zastřešením a dřevěným mobiliářem.

Realizace stavby

Zhotovitel patří mezi firmy specializované na konstrukci a provedení staveb lávek a mostů ze dřeva, která počtem realizací patří mezi nejzkušenější v ČR. Většinou, podobně jako je tomu i ve Skandinávii, Německu nebo v Rakousku, jsou základním konstrukčním prvkem těchto staveb lepené, předem v továrně vyrobené konstrukční díly, které jsou po transportu na místě usazovány na předem připravenou spodní stavbu. V uvedených zemích jde přitom o mosty vyrobené ze dřeva, které mohou dosahovat celkové délky více než 160 m. Tyto konstrukce vykazují velmi dobrou odolnost proti povětrnostním vlivům i napadení dřevokaznými houbami a hmyzem. V České republice jsou podobné dřevěné stavby - mosty a lávky většinou na cyklistických stezkách nebo rekonstrukce dřevěných mostů - budovány nejčastěji v délce do 20 m, vzrůstající potřebu vy- užití této technologie je však možné předpokládat v příštích letech i na stavbách větších. V České republice se spotřebuje na výrobu dřevěných lepených segmentů (kromě uvedených staveb jde především o použití ve sportovních halách) ročně na 3000-4000 m³ dřeva. Stavba pomocí uvedené, v podstatě již ze starověku známé, technologie lepené konstrukce (lepení boků lodí smolnými tmely) je stále zdokonalována a má řadu výhod. Kromě estetického vzhledu, který dobře koresponduje s přírodním nebo rustikálním prostředím a může vytvořit i vhodný kontrapunkt k moderní architektuře, je předností této technologie rychlá montáž na místě určení i relativně malé náklady na údržbu v průběhu užívání stavby. Rychlost výstavby dokumentuje i tento téměř stometrový most, jehož vlastní montáž v celkem nepřístupném terénu nepřesáhla dobu tří týdnů. Stavba základní konstrukce turistické lávky na cestě k hradu Veveří přitom trvala při použití potřebné stavební techniky (mobilní jeřáb o nosnosti 80 t) pouze jeden den, aniž by byla poškozena okolní vegetace nebo narušeno koryto potoka. Další dokončovací práce (montáž zábradlí, položení dubové podlahy, stavba odpočívadel, další mobiliář stezky) předpokládaly již daleko větší podíl manuální řemeslné práce. Základní materiál pro lávku - kvalitní smrkové dřevo - pochází od výrobce ze Slovenska, se kterým má zhotovitel vzhledem k předchozí spolupráci vytvořeny velmi dobré dodavatelsko-odběratelské vztahy a rovněž poměr kvality a ceny certifikovaných výrobků je optimální. Pro představu, největší segmenty je možné vyrábět o rozměrech 0,3x1,9 m, v délce až 40 m. Zde se ovšem projevují již poměrně náročné požadavky na dopravu vyrobených dílců. Při stavbě lávky bylo pro přepravu segmentů použito speciálních kamionů. Šlo o nadrozměrnou přepravu nákladu, kdy celková šířka soupravy dosahovala šířky 4 m a délky 30 m. Rovněž usazení segmentů (každý o průměrné délce 17 m) znamenalo nejprve jejich vyzdvižení do výšky 30 m, nad vrcholky vzrostlých stromů a posléze jejich bezchybné usazení na spodní stavbu. Při spojování jednotlivých dílů bylo třeba zajistit směrově zakřivenou konstrukci mostu ocelovými táhly, která zlepšují kompaktnost celku, jehož tvar je pro stavbu tohoto druhu unikátní. Povrchová úprava dřeva nepředpokládá další údržbu povrchu. Nátěry byly provedeny spe- ciálními lazurami a impregnací v tenkých vrstvách, které nemohou v pozdější době popraskat a odpadnout, dubová podlaha byla chemicky ošetřena.

¤ Lávka k hradu Veveří - půdorys - PDF ke stažení zde

¤ Podélný řez v ose mostu - PDF ke stažení zde

Perspektiva a trendy

Trendem dalšího vývoje povrchové úpravy dřevěných konstrukcí lávek a mostů v západních zemích je, vzhledem k pozdější ekologické likvidaci materiálu, nepoužívat vůbec impregnaci a lazury. Jediný postup, který kvalitní dřevo nejlépe chrání, je podle tohoto trendu jeho správné sušení, při kterém nevznikají ve dřevu velké trhliny urychlující jeho rozpad. Předpokládaná životnost dřevěné konstrukce stavby je potom podle údajů výrobců 40-60 let. Z hlediska životnosti dřevěné konstrukce lávek nebo mostů pro pěší a cyklisty se nabízí možnost jejich zastřešení (užívaná poměrně často např. v období středověku), která při zvýšených nákladech na stavbu životnost konstrukce mnohokrát znásobí. Příkladem z minulosti pro tento typ přemostění může být krytý dřevěný most v Černvíru u Bystřice pod Pernštejnem, který bývá považován za nejstarší tohoto druhu na Moravě - datován je do 1. poloviny 18. století, kde se sice v průběhu let zřejmě vyměňovala krytina, nosné trámy však přečkaly období 280 let. Výstavbě nových dřevěných lávek někdy brání požadavky na rozpětí jejich polí - projevuje se zde snaha, aby pilíře pokud možno nezasahovaly do koryta, i když tento požadavek není vždy dostatečně zdůvodněný. I to dokládá skutečnost, že zadání podmínek na stavbu lávky, zahrnující aspekty ekonomické, ekologické i představu budoucího provozu, životnosti a údržby, je pro volbu materiálu rozhodující. Ve srovnání s údržbou betonových mostů přitom dlouhodobě vychází náklady na údržbu mostů ze dřeva zhruba na polovinu.

Turistický areál u hradu Veveří

Součástí lesní turistické a cyklistické stezky jsou další stylové stavby ze dřeva, které na stavbu lávky navazují. Jde o zábradlí, vybudované v dalších úsecích stezky, informační tabule, úpravu studánky v dolní části nedaleko přehrady a předpokládané budoucí přístaviště lodní dopravy na přehradě s dřevěným molem, které by mělo vzniknout v zátoce během příštích let.

Základní údaje o stavbě
Investor: Lesy České republiky, s.p.
Zástupce investora: Ing. Jan Kopečný
Projektant: Dopravoprojekt Ostrava, s.r.o., ateliér mosty, Ing. Martin Vilč, ředitel ateliéru
Zhotovitel: CB s.r.o., Ing. Miroslav Sochorec, ředitel společnosti
Stavbyvedoucí: Ing. David Musil
Doba výstavby: 03/2007-05/2007
Cena stavby: 4 595 tis. Kč