Design ve spojení se zvukovou pohltivostí protihlukových stěn
Přestože jsou protihlukové stěny ryze účelové stavby a jejich hlavním posláním je především akustický útlum, výrazně zasahují do veřejného prostoru a života obyvatel. Funkčnost těchto konstrukcí je dnes se stále větším důrazem chápána nejen ve smyslu technické a technologické kvality, ale i jejich estetického řešení a působení na okolí.
Vizuální atraktivita protihlukových stěn
Příkladem osobitých konstrukcí, které na kvalitní a funkční technologické řešení navazují přidanou hodnotou designu, jsou nové protihlukové stěny s pohltivou vrstvou z lehčeného betonu. V tomto originálním konceptu spojili své síly konstruktéři s designéry a vyvinuli novou řadu modulárního systému Liadur. Ke kreativnímu ztvárnění protihlukových stěn využili vrchní absorpční profilované vrstvy z Liaporbetonu a výsledkem jsou moduly s geometrickými nebo organickými vzory i dalšími hravými dekory, které lze kombinovat a skládat do libovolných kompozic. Navíc jsou všechny protihlukové stěny dostupné v různých barevných variantách, aby je bylo možné co nejvhodněji začlenit do okolního prostředí.
Liapor je lehký přírodní materiál z třetihorní hlíny patřící svou podstatou mezi keramické hmoty, které jsou historicky nejstarším a nejosvědčenějším stavebním materiálem. Granulovaný, ve formě lehkých keramických kuliček, slouží jako kamenivo do lehkého keramického betonu. Vedle zdiva, různých prefabrikovaných stavebních dílců nebo například zahradních architektonických prvků nachází tento materiál dobré uplatnění také v protihlukových stěnách Liadur právě díky svým výborným akustickým vlastnostem. Na novém modulárním systému protihlukových stěn spolupracoval vývojový a konstrukční tým Liaduru s designéry MgA. Viktorem Chalepou a MgA. Terezou Vlašímskou. Výsledkem jejich mezioborové spolupráce jsou nové, kombinovatelné dekory stěn v různých barevných variantách. Beton je v současné době stále častěji považován za zajímavý a atraktivní materiál. Z minulosti zažité klišé, že je to šedivý, nudný, těžkopádný a nepříjemný materiál, se pomalu začíná rozplývat. Dokazuje to nejen řada instalací z veřejného prostoru a interiérů, ale také nejrůznější betonové kreace od dekoračních fasád a skateparků přes exteriérové i interiérové doplňky, nádobí a sanitární zařízení po šperky. Na rozdíl od těchto příkladů zajímavého využití betonu však protihlukové stěny musí splňovat specifické požadavky na zvukovou pohltivost.
Měření zvukové pohltivosti protihlukových stěn
Zvuková pohltivost betonových protihlukových stěn s pohltivou vrstvou z lehkého betonu se měří v dozvukových místnostech podle normy ČSN EN 1793-1:2013 Zařízení pro snížení hluku silničního provozu – Zkušební metody stanovení akustických vlastností – Část 1: Vnitřní charakteristiky zvukové pohltivosti. Tato evropská norma stanovuje zkušební metodu pro kategorizaci hodnot zvukové pohltivosti různých druhů protihlukových stěn. Nevztahuje se na určení vlastností in situ, které jsou závislé i na dalších faktorech, nesouvisejících se samotným zařízením, jako jsou např. geometrické rozměry stěny a kvalita stavebních prací, jakož i na faktorech souvisejících s místem, kde je zařízení postaveno (impedance povrchu terénu, urbanistická situace atd.). Zkouška zahrnuje měření laboratorních hodnot zvukové pohltivosti pro protihlukové stěny a výsledné ohodnocení má pomoci při výběru zařízení pro konkrétní případy aplikací protihlukové ochrany.
text Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., MgA. Jiří Hanek
Celý článek naleznete v archivu čísel 09/2017.