Dekarbonizace a úspory energie v průmyslu v souvislosti s novými požadavky směrnic

Česká republika stojí v oblasti dekarbonizace již za křižovatkou. Tak jako ostatní členské státy EU si zvolila cestu zpřísňování požadavků na energetickou náročnost budov, generování vyšších úspor energie, vyššího podílu obnovitelných zdrojů a snižování množství emisních povolenek v systému EU ETS. K uvedeným aktivitám výraznou měrou přispěla válka na Ukrajině a nutné omezení dovozu zemního plynu a ropy z Ruska.

Současný stav v oblasti dekarbonizace v ČR

V červenci 2021 byl představen návrh aktua­lizované směrnice o energetické účinnosti (EED III). Směrnice reagovala na nové cíle a další akti­vity v oblasti energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v období 2020 až 2050, zejména na strategii Zelená dohoda pro Evropu a balíček Fit for 55. Schválený výsledný text směrnice představuje mnoho cílů, k jejichž naplnění mají velkou měrou přispět podniky. Aktua­lizovaná směrnice byla přijata v září roku 2023 a Českou republiku nyní čeká její transpozice. Směrnice se mimo jiné věnuje následujícím zásadním bodům.

• Podle článku 5 členské státy zajistí, aby se celková konečná spotřeba energie všech veřejných subjektů každoročně snížila nejméně o 1,9 % v porovnání s rokem 2021. Toto opatření má za cíl posílit příkladnou roli veřejného sektoru v širokém spektru činností včetně stavebnictví, dopravy, vodního hospodářství a veřejného osvětlení. Nicméně celá řada ustanovení padá specificky na průmysl přímo, anebo nepřímo.
• Podle článku 7 věnovanému veřejným zakázkám musí nově veřejní zadavatelé a zadavatelé u veřejných zakázek nad stanovené finanční limity nakupovat pouze výrobky, služby a budovy i stavební práce s vysokou energetickou účinností v souladu s požadavky směrnice, není-li takový postup z technického hlediska neproveditelný. Zároveň členské státy mohou požadovat, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé zohledňovali při zadávání veřejných zakázek širší aspekty udržitelnosti, sociální aspekty, aspekty životního prostředí a oběhového hospodářství, aby bylo dosaženo cílů Evropské unie v oblasti dekarbonizace a nulového znečištění. Veřejní zadavatelé rovněž mohou nově požadovat, aby nabídky uveřejňovaly potenciál globálního oteplování (GWP) nových budov. Uvedená ustanovení se opět dotýkají stavebnictví a stavebních podniků.
• Původní a klíčový článek 7 je nově označován jako článek 8. Původně měly členské státy v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 dosáhnout kumulativních úspor v konečném využití energie, které odpovídají alespoň novým každoročním úsporám ve výši 0,8 % roční konečné spotřeby energie vypočtené na základě průměrné spotřeby za poslední tři roky předcházející 1. lednu 2019. Nově se tento požadavek v průběhu období postupně zvyšuje od 0,8 % v letech 2021–2023 až na 1,9 % od roku 2028. ­Plnění uvedeného ustanovení popisuje nově přijatý Národní energetický a klimatický plán. Plán popisuje postupné zvyšování ročních generovaných úspor energie až na dvojnásobek. Podniky v tomto úsilí budou hrát dvojí roli, na straně generování úspor i jejich realizace.
• Článek 11 dává členským státům povinnost zajistit, aby podniky od určité výše (cca 85 TJ) spotřeby energie za předchozí tři roky a se zohledněním všech energonositelů zavedly certifikovaný systém hospodaření s energií. Podniky se spotřebou energie vyšší než 10 TJ a ty, které neuplatňují energetický management, mají povinnost absolvovat energetický audit, na základě kterého vypracují akční plán pro realizaci navržených úsporných opatření. První audit musí být proveden do tří let od vstupu této směrnice v platnost a následně každé čtyři roky.
• Článek 26 specifikuje lhůty, od kterých musí účinný systém dálkového vytápění a chlazení splňovat specifické požadavky na podíl energie z obnovitelných zdrojů, odpadního tepla nebo kombinované výroby tepelné a elektrické energie. Alternativně jako další ukazatel je možné použít hodnotu objemu emisí skleníkových plynů ze systému dálkového vytápění a chlazení na jednotku tepla či chladu dodanou zákazníkům. U nových zdrojů se již nesmějí používat fosilní paliva, kromě zemního plynu.

Směrnice celkově zvyšuje cíle v oblasti energetické účinnosti, kdy zavazuje členské státy EU, aby do roku 2030 společně dosáhly dalšího 11,7% snížení spotřeby energie ve srovnání s projekcemi referenčního scénáře pro rok 2020. Celková spotřeba energie v Evropské unii by tak v roce 2030 neměla překročit 992,5 Mtoe u primární energie a 763 Mtoe u konečné energie (oproti původnímu cíli 1 128 Mtoe, respektive 846 Mtoe podle směrnice 2018/2002, tzn. EED II). Pro dosažení tohoto cíle se proto zvedá požadavek na výši roční úspory energie.

Směrnice RED III

Směrnice o obnovitelných zdrojích vešla v účinnost teprve 20. listopadu 2023 a reaguje na nové cíle a aktivity v oblasti energetické účinnosti a ochrany klimatu, zejména na zvýšený cíl spočívající ve snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, pro jehož splnění bude nutné v integrovaném energetickém systému dosáhnout vyššího podílu obnovitelných zdrojů energie, než je stávající cíl 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Návrh směrnice zvyšuje tento podíl na 40 %, nicméně výsledný text jej na úrovni EU zvyšuje až na 42,5 %. Z podílu OZE 21,8 % v roce 2021 to znamená téměř zdvojnásobení podílu v období pouhých devíti let. Směrnice stanovuje četné cíle podílu OZE ve specifických segmentech.

• Podle článku 15a členské státy stanoví orientační vnitrostátní cíl podílu energie z OZE na konečné spotřebě energie ve svém sektoru budov, který bude v souladu s orientačním cílem minimálně 49% podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie EU v sektoru budov v roce 2030.
• Podle článku 22a členské státy usilují o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v objemu energetických zdrojů využívaných pro konečné energetické a neenergetické účely v průmyslovém sektoru o orientační průměrný minimální roční nárůst o 1,1 procentního bodu do roku 2030.
• Podle článku 23 je roční zvýšení podílu OZE v odvětví vytápění a chlazení nově povinné, a sice o 1,1 %, respektive 1,5 %, pokud členský stát využívá odpadní teplo a chlad z vypočítaného průměru (původně 1,3 %). Článek dále popisuje výpočet a případné možnosti snížení.
• V článku 24 se zvyšuje roční zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu v dálkovém vytápění a chlazení z 1 % na 2,1 % z vypočteného průměru stanoveného způsobem popsaným v článku.
• V článku 25 byl původně stanoven minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy alespoň 14 %, nově je stanoven cíl snížení intenzity emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 13 % ve srovnání se základní úrovní stanovenou dále.

Směrnice celkově do roku 2030 cílí na dosažení většího využívání energie z obnovitelných zdrojů a jejich lepší integraci do energetického systému i formou urychlení povolovacích procesů, což by mohlo výrazně posílit větrnou energetiku v ČR.

Úspory energie v českém průmyslu a příklady EPC projektů

Dlouhodobá podpora českého průmyslu a služeb v oblasti úspor energie je představovaná programy Eko-energie, nástupnickým operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), 2014 až 2020. V něm se podařilo realizovat celkem 2 200 projektů s celkovou úsporou energie 3,3 PJ. V programu Eko-energie se povedlo generovat úsporu energie 10,6 PJ již za první tři výzvy (952 projektů). Bohužel to svědčí o klesající velikosti projektů včetně absorpčních kapacit průmyslu. Hledání úspor energie v průmyslu se stává stále obtížnějším. Na druhé straně dnes dávají ekonomický smysl (vývoj technologií, cena energie) i projekty dříve nerealizovatelné. Aktuálně probíhá operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) s širším portfoliem podporovaných oblastí a Národní plán obnovy, kde bylo přijato téměř 6 000 projektů fotovoltaiky s alokací téměř 10 mld. Kč.

Příkladem využití soukromého kapitálu v úsporách energie jsou energetické služby se zárukou (EPC). V rámci EPC poskytovatel energetických služeb, tedy dodavatel, nabízí na klíč komplexní rekonstrukci energetických systémů s cílem snížit spotřebu energie v objektu zákazníka a jeho energetické náklady. Nabídka se postupně dotváří v jednotlivých kolech jednacího řízení. Výsledkem je řešení, které nejlépe odpovídá požadavkům zákazníka. Hlavním zdrojem splácení energeticky úsporných opatření jsou obvykle samotné úspory nákladů související se snížením spotřeby energie a zlepšením provozu energetického systému. Výše úspor nákladů je přitom zákazníkovi smluvně zaručena.

V České republice bylo doposud realizováno 29 projektů v průmyslu, což znamená relativně nízký podíl oproti projektům veřejné sféry (podle zdroje Asociace poskytovatelů energetických služeb). Aktuálně se podle informace Ministerstva průmyslu a obchodu připravuje výzva na projekty EPC v průmyslu, která by umožnila kombinaci metody EPC s dotací na zateplení budovy. Vytvoří se tak prostor na tzv. komplexní renovaci, kdy zdroj tepla a další technologie jsou řešeny metodou EPC a obálka budovy (zpravidla s delší dobou návratnosti) je financována prostřednictvím dotace.

Závěr 

Enormní tlak regulatorního rámce (směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích) společně s tlakem finančního sektoru (ESG ve stavebnictví) bezesporu urychlí přechod na nízkouhlíkový průmysl a zároveň energetická náročnost výroby podniků bude rozhodovat o jeho konkurenceschopnosti i setrvání na trhu. Státní podpora v oblasti úspor energie představuje pro podniky velkou příležitost umožňující úspory energie a urychlení dekarbonizace.

Více o projektu ESG ve stavebnictví: https://www.svn.cz/esg.
Více o návrzích nových opatření nejen v průmyslu: https://greendeal4buildings.eu/cs/.

Zdroje:
[1] Energy efficiency directive (Směrnice o energetické účinnosti). European Commision [on-line]. Dostupné z: https://energy.ec.europa.eu/topics/energy-efficiency/energy-efficiency-targets-directive-and-rules/energy-efficiency-directive_en.
[2] Directive (EU) 2023/2413 of the European Parliament and of the Council of 18 October 2023 amending Directive (EU) 2018/2001, Regulation (EU) 2018/1999 and Directive 98/70/EC as regards the promotion of energy from renewable sources, and repealing Council Directive (EU) 2015/652 (Směrnice o obnovitelných zdrojích). EUR-Lex [on-line]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32023L2413&qid=1699364355105.