Dálnice D8 - stavba 0805 Lovosice-Řehlovice z pohledu TDS

V článku se nebudu zabývat složitou a náročnou problematikou přípravy stavby D8 0805. Trvá dlouho a zaslouží si samostatný, odborně fundovaný článek pracovníků, kteří se na přípravě podíleli. Soustředím se na souhrnné údaje o stavbě a vlastní realizaci stavby od jejího zahájení koncem roku 2007. V úvodu se na příkladu postupu výstavby 92,2 km dlouhé dálnice D8 pokusím vyjádřit k často uváděné takzvané salámové metodě výstavby kapacitních dopravních komunikací.
Postup výstavby dálnice D8 byl od počátku podřízen okamžitému dopravnímu přínosu jednotlivých, do provozu uváděných částí. Již první úsek D8, stavba 0806 Řehlovice-Trmice (délka 4,175 km) byl na první pohled nelogicky zahájen uprostřed dálničního tahu. Řešil však svým uvedením do provozu 6. 11. 1990 skutečnost, že dokončená rychlostní a kapacitní komunikace Teplice-Řehlovice (dnešní R63) nemusela končit napojením na silnici III. třídy. Mohla pokračovat kapacitní komunikací až do Ústí nad Labem. Další pokračování realizace D8 stavbami 0801 Praha-Úžice (9,6 km), zahájení provozu 23. 7. 1993, a 0802 Úžice-Nová Ves (8,9 km), zahájení provozu 18. 10. 1998, umožnilo plynulé vyvedení silniční dopravy z Prahy, navázáním na její páteřní komunikační síť. Následující výstavba pokračovala úsekem 0804 Doksany-Lovosice, uvedeného do provozu 26. 10. 1998. Tento postup byl volen pro velký dopravní přínos této stavby. Ta zkrátila dopravní trasu stávající komunikace I/8 z 20 km na 13,425 km a vyloučila především těžkou nákladní dopravu z obcí Doksany, Dolánky nad Ohří, Terezín a podstatné částí Lovosic. Stavba 0803 Nová Ves-Doksany (16,5 km), zahájení provozu 18. 6. 2001 dokompletovala souvislý dálniční tah Praha-Lovosice na celkovou délku 48 km. Úsek dálnice D8, stavba 0807 Trmice-státní hranice ČR/SRN (23,344 km), navazující na německou dálnicí A17 do Drážďan, uvedený do provozu 26. 12. 2006, nahradil náročný, dopravně nevyhovující přechod Krušných hor přes Cínovec moderní komunikací. Z tohoto krátkého úvodu lze odvodit, že při určování postupu výstavby kapacitních silničních komunikací nejde o rozmar investorů, ale převážně o promyšlený záměr odpovědných dopravních odborníků.

Základní údaje o stavbě D8 0805 Lovosice-Řehlovice
Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Zhotovitel: Sdružení D8 0805
Členy sdružení jsou: Eurovia CS, a.s., Metrostav a.s., SMP CZ, a.s., Berger Bohemia a.s.
Smluvní cena nabídky: 9 850 778 336,18 Kč bez DPH
Smluvní lhůta výstavby: 38 měsíců
Uvedení stavby do provozu: 30. 11. 2010
Souhrnné řešení stavby zpracoval: Pragoprojekt, a.s.
Technický dozor investora: Sdružení INFRAM/Valbek - TDI D8, 0805
Geotechnický monitoring na stavbě tunelů: AZ CONSULT spol. s r.o.
Koordinátor bezpečnosti práce: Manifold Group spol. s r.o.
Supervize MD ČR: Sdružení Lovosice-Řehlovice
Členy sdružení jsou: FRAM Consult a.s., SUDOP Praha a.s.
Stavební dozor: Technická dozorčí správa ŘSD ČR Lovosice

Charakteristika stavby
Stavba D8 0805 navazuje MÚK Lovosice na provozovanou dálnici Praha-Lovosice, prochází v trase původní silnice I/8 obcí Vchynice, za kterou se odklání vpravo pod vrch Lovoš, kde je u obce Bílinka další MÚK s napojením na silnici I/8 na Teplice. Úsek mezi křižovatkou Lovosice a Bílinka je jediný úsek nově budované dálnice, který je možné provozovat samostatně, bez vazby na další trasu dálnice.
Trasa dálnice pokračuje přes Opárenské údolí, míjí obce Chotiměř a Dobkovičky a nad obcemi Litochovice a Prackovice vstupuje do údolí Labe. V bývalém lomu Prackovice prochází tunelem dlouhým 270 m kopcem Debus, mostem přechází Uhelnou strouhu a dalším 620 m dlouhým tunelem vstupuje do prostoru obce Radejčín. Dále trasa klesá mezi obcemi Žim a Habrovany, a pak se pod obcí Řehlovice napojuje MÚK Řehlovice na již provozovaný úsek Řehlovice-státní hranice ČR/SRN a na komunikaci R63 Řehlovice-Teplice.
Součástí stavby jsou mimo hlavní trasu a MÚK přeložky silnic, místních komunikací, polních a lesních cest, mostní a vodohospodářské objekty, přeložky inženýrských sítí, rekultivace, vegetační a protihlukové úpravy.
Stavba D8 0805 Lovosice-Řehlovice se z hlediska realizace dělí do šesti samostatných částí: A - trasa dálnice, B - most Vchynice, C - most Opárno, D - most Dobkovičky, E - tunel Prackovice, F - tunel Radejčín.

Délka hlavní trasy: 16 413 m
Kategorie: D 27,5/120
Mimoúrovňové křižovatky: 3
Přeložky silnic I. a III. třídy: 12
Počet mostů: 29
Počet tunelů: 2 (Prackovice 270 m, Radejčín 620 m)
Protihluková opatření - objektů: 10, celková délka mimo mosty 4635 m
Výkop celkem: 2 500 000 m³

Území dálnice patří do Českého středohoří, které je tvořeno komplexem vulkanických těles různého složení a tvarů. Při vzniku složitého reliefu krajiny se výrazně uplatnily rozdíly v odolnosti hornin - tufů, křídových sedimentů, bazaltů. Trasa dálnice je přizpůsobena geologickým podmínkám, stávající urbanizaci a minimalizaci zásahů stavby do biotopů CHKO. Důsledkem je přebytek vytěženého materiálu v trase dálnice. Tento materiál bude použit na méně náročné zemní úpravy nebo bude uložen na skládky mimo oblast CHKO. Bilance, požadované přesuny zeminy a stávající komunikační síť dělí stavbu na tři úseky:

• úsek km 48,27-53,18 (začátek části C - most Opárno);
• úsek km 53,52-58,28 (konec části E
• tunel Prackovice); - úsek km 58,55-64,689 (konec stavby).

Ochrana životního prostředí
Trasa stavby dálnice D8 0805 prochází téměř v celé délce CHKO České středohoří. Podle zákona č. 114/92 Sb., § 26, odstavec f), je však výstavba dálnic v CHKO zakázána. Vzniklý rozpor byl řešen MŽP ČR udělením výjimky podle § 43 téhož zákona. Udělení výjimky bylo podmíněno zapracováním dalších podmínek do DSP a výrazně zvyšuje nároky na realizaci stavby jak pro stavebníka, tak pro zhotovitele stavby. Zajištění podmínek vyplývajících z požadavků ochrany přírody si vyžádalo zpracování speciálního harmonogramu, který určuje, kdy je možné provádět různá opatření vyplývající ze zákonů a podmínek pro realizaci stavby. Byla najata speciální organizace zajišťující odborné práce související s ochranou přírody. V každodenní činnosti TDS je kontrola plnění podmínek ochrany přírody jednou z důležitých povinností. Plnění podmínek ochrany přírody je průběžně kontrolováno pracovníky České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem a pracovníky CHKO.
Významnou součástí ochrany životního prostředí je minimalizace negativních vlivů stavební činnosti na obyvatele v okolí stavby, především proti účinkům hluku a prachu. Zkušenosti vedly k tomu, že jednou z prvních činností na stavbě byla oprava stávajících komunikací předurčených ke staveništní dopravě. Opravené vozovky snižují hlučnost a vibrace ze silničního provozu a umožňují účinnější údržbu vozovek při snižování prašnosti.

Záchranný archeologický průzkum
Stavební činnost byla zahájena v říjnu 2007 skrývkou ornice, umožňující provedení záchranného archeologického průzkumu. Záchranný archeologický průzkum provádí na základě smluvního vztahu s ŘSD ČR Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Zkušenosti z minulé výstavby podpořily požadavek dostatečného předstihu této činnosti před vlastní realizací stavby. Významné nálezy archeologických artefaktů potvrzují velký rozsah osídlení oblasti v minulém věku od neolitu až po dobu slovanskou. Výsledky archeologického průzkumu jsou průběžně zpracovávány a bude vydána závěrečná zpráva, jež zřejmě přinese i mnohá překvapení z naší historie.

Tempo výstavby
Tempo výstavby na této stavbě ovlivňuje zejména rychlost vydávání Rozhodnutí o kácení mimolesní zeleně, stavebních povolení a nabytí jejich právní moci. Níže je uvedeno datum nabití právní moci prvního stavební povolení pro tuto část stavby a rozsah platných Rozhodnutí o kácení mimolesní zeleně a Stavebních povolení k 15. 4. 2010.

• Stavba, část C - most Opárno, nabytí právní moci 2. 11. 2007, všechna rozhodnutí a povolení platná.
• Stavba, část D - most Dobkovičky, nabytí právní moci 2. 11. 2007, všechna rozhodnutí a povolení platná.
• Stavba, část E - tunel Prackovice, nabytí právní moci 7. 02. 2008, všechna rozhodnutí a povolení platná.
• Stavba, část B - most Vchynice, nabytí právní moci 13. 12. 2008, všechna rozhodnutí a povolení platná.
• Stavba, část A - hlavní trasa nabytí právní moci 5. 12. 2008, chybí 1/4 stavebních povolení.
• Stavba, část F - tunel Radejčín, nabytí právní moci 18. 09. 2009, pro omezený rozsah výstavby - chybí 5/6 stavebních povolení.

Tři části stavby 0805 C, D, E byly zahájeny v termínech stanovených původním harmonogramem. Objekty jsou ve vysokém stupni rozestavěnosti a budou využity tak, jak předpokládal původní projekt organizace výstavby, k přepravě stavebního materiálu po trase dálnice. Tím dojde ke snížení zatížení okolních obcí stavební dopravou. Vzhledem k postupnému vydávání stavebních povolení není již reálné uvedení stavby do provozu v původním termínu, listopadu 2010. Vyvstává proto další problém. V jakém stupni rozpracovanosti ponechat objekty dokončené dříve, než bude dokončena celá stavba tak, aby byla omezena jejich devastace, a přitom je bylo možné rychle dokončit před uvedením do provozu.
Stavební objekty částí A, B, F stavby jsou v různém stupni rozestavěnosti tak, jak byla postupně vydávána stavební povolení.

Financování stavby
Stavba je zabezpečena finančními prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury České republiky a prostředky poskytnutými Evropskou investiční bankou (EIB) ve formě úvěrů. Řešením toku financí, jejich plánováním a kontrolou jejich efektivního užití se průběžně zabývají pracovníci objednatele, SFDI a supervize MD ČR.

Systém řízení stavby
Systém řízení stavby je odlišný od stavby D8 0807, kde byla stavba realizována deseti samostatnými, smluvně zabezpečenými zhotoviteli. Stavba D8 0805 je realizována jedním zhotovitelem. Ten si zabezpečuje přímé řízení a investor včetně TDS vykonává současně s činností TDI kontrolní činnost. K řízení a kontrole stavby slouží:

• kontrolní dny stavby - konají se jedenkrát měsíčně samostatně na jednotlivých částech stavby a slouží zástupcům objednatele a supervize MD ČR ke kontrole postupu prací, čerpání finančních prostředků a plnění povinností vyplývajících ze stavebních povolení;
• kontrolní den kvality - je společný pro všechny části a předchází kontrolním dnům stavby;
• pravidelné týdenní porady (dispečinky) - realizují se na stavbě za účasti vedoucích pracovníků zhotovitele a pracovníků TDS ŘSD ČR - slouží k přímému řízení stavby;
• technické rady - zde se řeší především technické problémy jednotlivých stavebních objektů. Jednání se účastní mimo projektanta zástupci objednatele, následného správce stavby, supervize, zhotovitele, také přizvaní specialisté;

Technická dozorčí správa investora
Technická dozorčí správa je organizačně začleněna v nové struktuře ŘSD ČR do realizačního týmu stavby D8. TDS v Lovosicích je obsazena vedoucím TDS, který je pracovníkem ŘSD ČR. Ostatní pracovníci TDS jsou zaměstnanci Sdružení INFRAM/Valbek - TDI D8, 0805. Všichni pracovníci jsou při výkonu svých povinností podřízeni vedoucímu TDS.
Organizačně je TDS členěna na jednotlivé referáty:

• referát pozemních komunikací - pracovníci zabezpečují TDI na stavebních objektech pozemních komunikací, vodohospodářských objektech a většiny přeložek inženýrských sítí, pracovníkem tohoto referátu je také geolog;
• referát mostních objektů - pracovníci zabezpečují TDI na mostních objektech;
• referát tunelových objektů - pracovníci zabezpečují TDI na tunelových objektech;
• referát kvality práce - pracovníci zabezpečují činnosti související s kvalitou práce - kontrolují, zda je RDS dodávána kompletně a vede její evidenci na TDS, vede evidenci a kontroluje (za spolupráce jednotlivých specialistů TDS) úplnost technologických předpisů předkládaných zhotovitelem. Provádí kontrolu úplnosti závěrečných souhrnných zpráv o kvalitě jednotlivých stavebních objektů, připravuje podklady pro přejímku stavebních objektů;

Praktická činnost vychází z týdenních plánů práce na jednotlivých stavebních objektech a dále na základě požadavků objednatele nebo vedoucího TDS. TDS má k dispozici další specialisty, zajišťované v rámci smluv mezi ŘSD ČR a danou organizací.

Technické zázemí stavby
Technické zázemí stavby je zajištěno následovně:

• běžné a speciální technologie - strojní sestavy, skruže, bednění montážní soubory, výrobny speciálních prefabrikátů si zabezpečuje zhotovitel samostatně;
• výroba betonových směsí v množství cca 230 000 m³ je zabezpečena smluvně ve stávající stacionárních betonárkách firem: Holcim Česko a.s. - provozovny Lovosice I a II;
• Skanska Transbeton, spol. s r.o., provozovna Trmice;
• TBG Transportbeton a.s., provozovna Chabařovice;
• betonárky Holcim a.s. a betonárky Skanska a TBG mají vždy shodné receptury a vstupní materiály, a jsou proto vzájemně zastupitelné. Souhrnný špičkový výkon je cca 200 m³/hod. Tento výkon však není požadován;
• dodávky kameniva - jsou zabezpečeny z okolních lomů a štěrkoven;
• asfaltové směsi - dodávky jsou zabezpečeny ze stabilních obaloven firem Eurovia CS, a.s., závod 05, Ústí n/L., a Vodohospodářské stavby spol. s r.o. Teplice pro vedlejší objekty a mobilní obalovny typu ERMONT, firmy Eurovia CS, a.s., závod 03, Praha, pro hlavní trasu;
• kontrola kvality prací - provádějí akreditované laboratoře zhotovitelů a další smluvní nezávislé akreditované laboratoře. Samostatnou kontrolu realizuje laboratoř ŘSD ČR v Praze.

Rozhodující objekty stavby
Stavba 0805, část C - most Opárno
Jde o soubor třinácti staveb, hlavním objektem této části stavby je obloukový železobetonový dálniční most přes Opárenské údolí.

Základní údaje o mostě - SO C 205 most Opárno
Charakteristika mostu: Železobetonový plnostěnný oblouk se spolupůsobící předpjatou deskovou mostovkou o třinácti polích ve směrovém a výškovém oblouku, masivní opěry, stěnové pilíře, zakládání plošné.
Délka mostu: 286,0 m
Délka nosné konstrukce: 274,6 m
Rozpětí oblouku: cca 135 m (druhé největší rozpětí železobetonového oblouku v ČR)
Šířka mezi svodidly: 27,5 m
Výška mostu: 50,6 m
Plocha mostu: 8238,0 m²

Celkový návrh konstrukce mostu a technologie jeho výstavby vyplynuly z požadavku na ochranu biotopu v prostoru nivy Opárenského potoka. Oblouky mostu byly budovány náročnou technologií letmé betonáže vyvěšováním. Založení opěr, pilířů a patek oblouku je plošné, na zvětralé a navětralé hornině skalního podloží. Hladina spodní vody nebyla zastižena. Opěry mostu jsou navrženy jako masivní, se zavěšenými křídly. Pilíře jsou stěnové, plného průřezu, o výšce 10 až 31 m. Na krajních pilířích a na opěrách jsou umístěna hrncová ložiska, ostatní pilíře jsou s mostovkou spojeny klouby. Hlavním nosným prvkem mostu je železobetonový dvoutrámový oblouk tloušťky 1,3 až 2,4 m, šířky 7 m, z betonu C45/55. Speciální betonážní vozík byl udržován v přesné poloze pomocí kabelových závěsů zakotvených pramencovými kotvami do horniny v prostoru základů pilířů. Třetina závěsných kabelů byla vedena přes pracovní pylony umístěnými nad pilíři nad patkami oblouku. Podélně předpjatá desková mostovka má konstantní tloušťku 1,2 m. Šířka spodní desky je široká 7 m, vyložení konzol je 3,5 m. Mostovka je betonována na výsuvné skruži postupně od opěr ke středu mostu souběžně z obou předolí. Zařízení staveniště bylo nutné vybudovat samostatně na každé straně údolí včetně staveništních komunikací.
K 15. 4. 2010 je v hrubé stavbě dokončen levý most, z pravého mostu je dokončena betonáž oblouku, opěr, pilířů č. 1-6 a 9-13 a mostovka v polích 1-6 a 9-13.

¤ Stavba 0805, část C - most Opárno. Obloukový železobetonový dálniční most přes opárenské údolí.

Stavba 0805, část D - most Dobkovičky
Jde o soubor 21 staveb, hlavním objektem této části stavby je dálniční most přes údolí u Dobkoviček.

Základní údaje o mostě - SO D 208 - most Dobkovičky
Charakteristika mostu: Kolmý masivní plnostěnný komorový předpjatý trám o deseti polích s horní mostovkou zčásti v přechodnici a zčásti v přímé, ve výškovém oblouku, komorové opěry, stěnové pilíře, zakládání hlubinné na železobetonových pilotách průměru 1,18 m, délky až 21,0 m.
Délka mostu: 454,75 m
Délka nosné konstrukce: 437,00 m
Rozpětí polí: 30,0+43,0+6x48,0+43,0+30,0 m
Šířka mezi svodidly: 27,5 m
Výška mostu: max. 25,8 m
Plocha mostu: 13 328,5 m²

Most je betonován na dolní výsuvné skruži. Betonáž jednoho pole má dvě fáze. V první je provedena betonáž dolní části truhlíku, po částečném předepnutí je v druhé fázi dobetonována horní deska. Po dopnutí kabelů je proveden přesun skruže do dalšího pole. Na podpěrách je nosná konstrukce uložena na elastomerových ložiscích.
K 15. 4. 2010 byla kompletně dokončena spodní stavba, nosná konstrukce pravého mostu a 4 pole levého mostu. Z dalších objektů na této části stavby jsou postupně realizovány SO D101 - hlavní trasa, SO D 224, nadjezd nad dálnicí, přeložky polní cesty a kanalizační stoky - odpady od sedimentačních nádrží.

¤ Stavba 0805, část D - most Dobkovičky. Dálniční most přes údolí u Dobkoviček.

Stavba 0805, část E - tunel Prackovice
Jde o soubor devíti staveb. Hlavním objektem této části stavby je dálniční tunel.

Základní údaje tunelu - SO E 601 - tunel Prackovice
Kategorie: jednosměrný, dvoupruhý, kategorie T 9,5 Pro každý dopravní směr je samostatná tunelová trouba.
Délka celkem: 270 m (LTT), 260 m (PTT)
z toho ražená část: 150 m (LTT), 138 m (PTT)

Tunelové trouby prostupují hřeben vrchu Debus nad obcí Prackovice. Jde o vrcholové partie bývalého lomu Prackovice, kde byla těžba prováděna zejména pomocí komorových odstřelů. Touto činností byl výrazně narušen horninový masiv, ve kterém převládají zvětralé, až silně zvětralé bazalty a tufy. Svahy u portálů jsou z převážné části pokryty sutí kamenitého a balvanitého charakteru s hlinito-písčitou výplní. S ohledem na velmi špatné geologické podmínky byla výstavba pražské portálové stěny realizována postupně ve třech etážích za použití tyčových kotev profilu 25 mm, délky 8-12 m, třípramencových kotev délky 18-28 m předpínaných na 300 kN, stříkaný beton tl. 200 mm s výztuží KARI sítí profilu drátu 6 mm. Po odtěžení horniny na úroveň portálu raženého tunelu byl portál stabilizován přitěžovacím betonovým blokem založeným na šikmých mikropilotách.
Ražba tunelových trub probíhala Novou rakouskou tunelovací metodou. Dočasné zabezpečení výrubu je realizováno ocelovou výstuží z příhradových ramenátů, KARI sítí kotvenou do horniny. Výztuž je doplněna stříkaným betonem o tloušťce 300 mm.
K 15. 4. 2010 je dokončena ražba tunelových trub a 3/5 definitivního vystrojení tunelu včetně izolace tunelové trouby proti vodě.
Na pražské straně je zrealizována podstatná část hloubeného tunelu o délce 100 m. Dále je dokončena betonáž 141,7 m dlouhé zárubní zdi, zajišťující trasu dálnice za pražským hloubeným tunelem levého jízdního pruhu.

¤ Stavba 0805, část E - tunel Prackovice

Stavba 0805, část B - most Vchynice
Stavební povolení nabyla právní moci v období prosinec 2008 až únor 2009. Na této stavbě byla vybudována nová přeložka silnice - obchvat místní části Lovosic-Holoubkova, po které je vedena část přepravního proudu z uzavřené silnice I/8 v úseku MÚK Lovosice- Vchynice. Přeložka silnice v délce 805 m a dalších devíti stavebních objektů byla dána do užívání v září 2009. Hlavním objektem stavby, část B, je dálniční most.

Základní údaje o mostě - SO B 202 - most Vchynice
Charakteristika mostu: Kolmý masivní plnostěnný komorový předpjatý trám o deseti polích s horní mostovkou z části v přechodnici a z části v přímé, ve výškovém oblouku, komorové opěry, stěnové pilíře, zakládání hlubinné na železobetonových pilotách průměru 1,18 m, délky až 21,0 m.
Délka mostu: 242,8 m
Rozpětí polí: 6x38,0 m
Šířka mezi svodidly: 27,50 m
Výška mostu: max. 15,45 m

Spojitá nosná konstrukce z prefabrikovaných nosníků typu Petra z předpjatého betonu se spřaženou železobetonovou deskou. Nosná konstrukce je v délce 192,0 m opatřena protihlukovým tubusem.Uložena je na hrncových ložiscích. Pilíře jsou stěnové, opěry nízké obsypané s krátkými křídly. Založení mostu je hlubinné na vrtaných železobetonových pilotách průměru 1,18 m a délky až 21,0 m.
K 15. 4. 2010 je pravá polovina ve značném stupni rozestavěnosti a po demolici původního mostu na silnici I/8 probíhá realizace levé poloviny mostu.
Na stavbě části B je řada dalších objektů, přeložek inženýrských sítí, z nichž největším objektem je přeložka Vchynického potoku s rekonstrukcí popustku. Celková délka úpravy je 146,434 m.

Stavba 0805, část A - hlavní trasa
Předmětná část stavby obsahuje rozhodující podíl zemních prací z celé stavby 0805, 23 mostních a 39 vodohospodářských objektů. Dále obsahuje většinu přeložek inženýrských sítí. Činnost od zahájení výstavby do 31. 3. 2010 je soustředěna především na úsek v km 48,277-58,280 kde probíhá realizace 47 stavebních objektů včetně hlavní trasy dálnice, dalších 5 stavebních objektů bylo již dokončeno a předáno následným správcům.
Stavební povolení pro stavební objekty v km 53,52-58,28 nabyla právní moci v období 18. 2. 2009-26. 3. 2009; v km 61,100-62,300 dne 9. 7. 2009, pro stavební objekty v km 48,276-53,218 ve třech etapách - 14. 8. 2009-3. 12. 2009 a 17. 2. 2010.
Činnost od zahájení výstavby do 15. 4. 2010 je soustředěna především na úsek v km 48,277-58,280, kde probíhá realizace většiny stavebních objektů.

Základní údaje o mostě - SO A 210 - most Prackovice
Charakteristika mostu: Prefabrikované předpjaté komorové segmenty SMP, spojitý nosník, sloupové monolitické podpěry s rozšířením v hlavě, obsypané komorové opěry, zakládání hlubinné na železobetonových pilotách průměru 1,18 m délky až 20,0 m.
Délka mostu: levý most 475,5 m pravý most 573,3 m
Délka nosné konstrukce: levý most 458,0 m pravý most 554,0 m
Rozpětí polí: levý most 36+8x48+36 m pravý most 36+10x48+36 m
Šířka mezi svodidly: 2x13,75 m
Výška mostu: max. 26,4 m
Plocha mostu: levý most 6297,5 m² pravý most 7617,5 m² celkově 13 328,50 m²

Obě poloviny dálnice mají v místě mostu rozdílné nivelety, osy mostů jsou oddáleny na vzdálenost tunelových trub.
Technologie výstavby nosné konstrukce je letmá montáž v symetrických vahadlech ze segmentů SMP s kontaktními spárami s epoxidovým tmelem. Levý most má 9 vahadel, pravý most 11. U opěr jsou krátké úseky montovány na pevné skruži. Pro montáž segmentů je použit montážní soubor MS6. Pro předpětí je použit certifikovaný předpínací systém DSI. Výrobu 463 segmentů zabezpečuje Prefa SMP, Brandýs nad Labem.
Realizace objektu byla zahájena v březnu 2009. K 15. 4. 2010 je kompletně dokončena spodní stavba levého mostu, montáž vahadel 11- 6nosné konstrukce levého mostu, na pravém mostě je provedena spodní stavba dříků pilířů a opěr, pokračuje betonáž hlavic pilířů.

Jako poslední část stavby D8 0805 byla zahájena stavební činnost na části F. Pro část stavebních objektů nabylo stavební povolení právní moci 18. 9. 2009

Stavba 0805, část F - tunel Radejčín
Jde o soubor 27 stavebních objektů.
Hlavním objektem této části stavby je dálniční tunel - SO 602 - tunel Radejčín. Ten je dále rozdělen na 10 dílčích stavebních objektů a 17 provozních souborů.

Základní údaje tunelu
Kategorie: jednosměrný, dvoupruhý, kategorie T 9,5 Pro každý dopravní směr je samostatná tunelová trouba
Délka celkem: 600 m ( LTT ), 620 m ( PTT )
z toho ražená část: 446 m ( LTT ), 446 m ( PTT )

Vrcholový tunel prochází plochý kopec východně od obce Radejčín.Od Prackovického tunelu je oddělen Uhelnou struhou, která je dopravně nepřístupná a dálnice ji překlene mostním objektem. Tunel je ražen v nehomogenním prostředí tvořením v rozhodující míře rozloženými zvětralými a navětralými tufy.
Ražba tunelových trub probíhala podle zásad Nové rakouské tunelovací metody . Dočasné zabezpečení výrubu je realizováno ocelovou výztuží z příhradových ramenátů, KARI sítí kotvenou do horniny. Výztuž je doplněna stříkaným betonem o tloušťce 300 mm.
Před zahájením ražby byly provedeny práce na výkopu a zajištění SO 602.4 - hloubená část u Ústeckého portálu, 602.02 - Portály tunelu sever - Ústecký portál a část SO F101 - hlavní trasa v km 58,550 - 60,460. Dále jsou realizovány SO F 503 - Přeložka VTL plynovodu DN 500 a F 812 - s mýcení mimolesní zeleně.
K 15. 4. 2010 je ražba tunelových trub zhruba v polovině.

Závěr
Výstavba dálnice D8 0805 svým rozsahem, způsobem technického řešení některých objektů a problematikou přípravy i vlastní realizace vyvolá potřebu dalších odborných vyjádření. Proto předpokládám, že tento článek se stane součástí obsáhlé publikační činnosti věnované této dopravně důležité stavbě.