Bytová výstavba v roce 2019
Dokončování bytové výstavby aktuálně těží z vysokého zahajování staveb v minulých letech. V roce 2019 počet dokončených bytů přesáhl 36 000 a přiblížil se hodnotám z období konjunkturních let, kdy bylo dokončováno řádově kolem 40 000 bytů. Bytové výstavbě se dařilo také ve fázi zahajování, což dává naději na pokračování pozitivního vývoje.
V roce 2019 bylo dokončeno 36 422 bytů a meziroční růst o 7,6 % byl již pátým v řadě. Počet dokončených bytů v roce 2019 se přiblížil hodnotám z období konjunkturních let 2007 a 2008, kdy bylo dostavěno řádově kolem 40 000 bytů. Ačkoliv tyto hodnoty ukazují na boom v bytové výstavbě, z dlouhodobého hlediska se jedná spíše sotva o průměr. Vrcholem v poválečném vývoji byl rok 1975, kdy se dohotovilo téměř 100 000 nových bytů. Významnou charakteristikou současné nové bytové výstavby je převaha výstavby bytů do soukromého vlastnictví (rodinné domy, společenství vlastníků jednotek apod.). Segment nájemního bydlení v České republice se významně zmenšuje, což je zároveň jednou z příčin nízké pracovní mobility v zemi.
Růst počtu dokončených bytů v roce 2019 táhla v nová výstavba bytových domů, kde se loni dostavělo 12 751 bytů a ve srovnání s rokem 2018 se jednalo o více než pětinové navýšení (23,7 %). Růst počtu bytů v bytových domech zaznamenáváme již od roku 2014 a v posledních letech tvoří tyto byty zhruba třetinu z celkového počtu. V konjunkturním roce 2007 to byla téměř polovina, naopak v roce 2011 o něco málo více než pětina. Bytů v rodinných domech se v loňském roce dokončilo 19 245, tj. zhruba na úrovni předchozího roku. Kategorie rodinných domů má plynulejší průběh, nedochází k velkým výkyvům a tyto domy standardně tvoří mírně nadpoloviční většinu z celkem dokončených bytů. Dostavují se také byty ve stávajících budovách, především formou nástaveb nebo přístaveb, a také v nebytových budovách. Tyto kategorie však tvoří malou část z celkového počtu dokončených bytů a v roce 2019 zaznamenaly meziroční pokles zhruba o 3 %.
Dokončené byty podle území
Pokud budeme posuzovat dokončené byty podle území, v roce 2019 se na pomyslném prvním místě co do počtu bytů umístil Středočeský kraj se 7035 byty. Přes nejvyšší počet dokončených bytů byl Středočeský kraj jedním ze tří krajů, kde počet dohotovených bytů meziročně klesl. Méně bytů než loni se dostavělo také v Libereckém kraji a Moravskoslezském kraji. Naopak ke krajům, které nejvíce přispěly k celkovému růstu počtu dokončených bytů, patří Praha, Jihočeský kraj a Olomoucký kraj. Nejrychlejší růst nastal v Karlovarském kraji, který je ovšem malý svou rozlohou, a proto je příspěvek k celkovému vývoji menší.
Podrobnější údaje o dokončených bytech v roce 2019 zatím nemáme k dispozici, ale následující údaje jsou spíše stabilní, a pokud se výrazněji mění, pak v delším časovém horizontu než jeden rok.
Rodinné domy
Rodinné domy se nejčastěji staví v dispozici 4+1, menších bytů bývá naprosté minimum. Obytná plocha rodinných domů se v průměru pohybuje mírně nad 90 m2 a v průběhu let nepatrně klesá. Klesá také doba výstavby jednoho rodinného domu, v roce 2018 to bylo tři a půl roku, ale jednotlivé domy se stavěly od půl roku po desítky let. Technic- ká vybavenost nově dokončených domů se stále zlepšuje. Vybavenost elektřinou a dodávkou vody se považuje za 100% a nesleduje se. Více než třetina rodinných domů dokončených v roce 2018 měla připojení na plyn převážně z plynovodní sítě a naprostá většina domů měla centrální domovní vytápění. Ve výstavbě rodinných domů aktuálně převažuje třída B energetické náročnosti. Tento podíl v posledních letech výrazně roste a současně s tím klesá zastoupení v kategorii C. Mimořádně úsporných rodinných domů (kategorie A) se dokončuje zhruba 6 % a tento podíl se v čase zásadně nemění.
Rodinné domy mají nosné konstrukce v naprosté většině ze zděných materiálů, ale v posledních letech je možné pozorovat zvýšený zájem o dřevěné stavby. V roce 2018 bylo dokončeno 2945 nových rodinných domů – dřevostaveb a tento počet byl meziročně vyšší o 36,4 %, což je podstatně rychlejší tempo růstu než v případě všech rodinných domů bez ohledu na konstrukci. Nejvíce využívaným způsobem výstavby dřevostaveb je lehký rámový skelet, kdy sendvičovou stěnu tvoří dvě konstrukční desky, mezi něž se ukládá izolace. Většinou se takto staví katalogové domy, ale moderní technika umožňuje také individuální návrhy. Zastoupení mimořádně úsporné třídy energetické náročnosti budovy je mezi dřevostavbami vyšší než u rodinných domů celkem. Rodinné domy se staví především ve Středočeském kraji v obcích kolem Prahy a také v Jihomoravském kraji, především v okrese Brno-venkov. Hodně jsou stavěny rodinné domy také v Moravskoslezském kraji, kde se výstavba odehrává spíše ve městech. V seznamu obcí s rozsáhlou bytovou výstavbou se nacházejí také horské obce (Železná Ruda, Harrachov, Špindlerův Mlýn), které jsou atraktivní pro bytovou výstavbu rekreačních bytů, většinou ve formě apartmánů. Nutno však zdůraznit, že v tomto případě se jedná o růst tzv. druhého bydlení, a to ještě ve spekulativní podobě, které neodpovídá poptávce po trvalém bydlení. Nejméně rodinných domů se dokončuje většinou v Karlo- varském kraji a s ohledem na celkový počet bytů v kraji se rodinné domy neuplatňují ani v Praze, kde převažuje výstavba bytových domů.
Bytové domy
Třetina bytů v bytových domech byla loni dokončena v Praze; přičemž v hlavním městě se stavějí větší bytové domy než jinde. Intenzivně se bytové domy stavěly také v krajích Jihomoravském, Středočeském a Plzeňském. V ostatních krajích byl počet dokončených bytových domů výrazně nižší. Mezi jednotlivými dokončenými bytovými domy existuje velká variabilita a rozdíly mezi ukazateli výstavby jsou v jednotlivých letech silně ovlivněny strukturou projektů (bytových domů se staví relativně málo). Stavějí se domy od malých bytovek se čtyřmi byty po velké objekty s několika stovkami bytů. Byty v bytových domech jsou především velikosti 2+1, velkých bytů (4+1 a více) se v minulém roce dohotovilo pouze zhruba 8 %. Průměrná obytná plocha jednoho bytu se pohybuje kolem 50 m2 a velikost velmi záleží na konkrétním projektu. Doba výstavby bytového domu bývá v rozmezí několika měsíců (např. tzv. kontejnerové domy) po více než deset let. Nejčastější svislá nosná konstrukcebytových domů je zděná, vevětších městech sevícevyskytují montované konstrukce, případně jiné materiály a jejich kombinace. Naopak podíl dřevostaveb je nižší než v případě rodinných domů a stavějí se spíše v menších obcích. Nadpoloviční počet bytových domů dokončených v roce 2018 byl připojen na plynovodní síť (60 %), zbytek byl dokončen bez přívodu plynu. Vytápění bytových domů je převážně centrální, a to spíše domovní s kotlem v budově než centrální dálkové. Také v kategorii bytových domů převažují domy s energetickou třídou B a trend v po- sledních letech je stejný jako v případě rodinných domů. Mimořádně úsporné bytové domys energetickou třídou náročnosti A se stavějí zřídka.
Zahájené byty
Naději na pokračování příznivého vývoje dává statistika stavebních povolení s podmnožinou zahájených bytů. V roce 2019 byla započata výstavba celkem 38 677 bytů, což oproti roku 2018 představuje nárůst o 16,8 %. Počty zahájených bytů rostou již šestým rokem, což lze zcela jistě považovat za úspěch, i když základna z let 2012 a 2013 byla velmi nízká. Více než polovinu zahájených bytů tvořily v roce 2019 byty v rodinných domech, jejichž vývoj je plynulý a loni byl zaznamenán jejich meziroční růst o 4,0 %. Naprostá většina zahájených bytů v rodinných domech bude realizována mimo hlavní město. Čtvrtina z celkového počtu bytů se započala ve Středočeském kraji, kde byl zaznamenán meziroční nárůst o 4,6 %. O něco více než desetina zahájených bytů v rodinných domech se bude stavět v Jihomoravském kraji a Moravskoslezském kraji a také v těchto krajích se jedná o vyšší počty než v předchozím roce. Rychlým tempem rostl počet zahájených bytů v rodinných domech v Královéhradeckém kraji a po deseti letech opět přesáhl hodnotu tisíc bytů. Naopak po silných růstech v minulých letech značně poklesl počet zahájených bytů v rodinných domech v Plzeňském kraji a hlavně v Praze, kde ovšem byty v rodinných domech tvoří pouze okrajový segment. V Praze se uplatňují především byty v bytovýchdomech, které představují více než čtyři pětiny z celkového počtu bytů zahájených v hlavním městě. V roce 2019 se v Praze započalo s výstavbou 5429 bytů v bytových domech, což byl meziročně více než dvojnásobek, a tento údaj snese srovnání s konjunkturním rokem 2008. Počty zahájených bytů v bytových domech v hlavním městě tak významně přispěly k celkovému růstu v této kategorii o 71,6 %. Velký meziroční skok zaznamenaly byty v bytových domech v Libereckém kraji. Loni jich bylo zahájeno téměř tisíc a po Praze a Jihomoravském kraji se jedná o třetí nejvyšší počet, což je s ohledem na menší rozlohu Libereckého kraje velký úspěch.
Mezinárodní porovnání
V mezinárodním porovnání bude za rok 2019 patřit zahajovaná bytová výstavba v České republice k těm úspěšnějším. Eurostat zatím ne- zveřejnil údaje za celý rok, ale informace za první tři čtvrtletí mnohé napovídají. EU28 jako celek vykazovala za 1. až 3. čtvrtletí roku 2019 mírný pokles o 1,4 %, a to spíše v důsledku vývoje v kategorii rodinných domů (meziročně 2,9 %), bytové domy byly však také v poklesu (meziročně 1,0 %). Počty zahájených bytů rostly velmi rychle na jihu Evropy (Kypr, Chorvatsko, Srbsko nebo Řecko) spíše díky bytovým domům. Stabilní dlouhodobé růsty byly zaznamenány také v Bulharsku, Španělsku, Polsku a Portugalsku a mezi tyto státy řadíme také Českou republiku. V Německu byl dlouhodobý růst bytové výstavby přerušen v roce 2017, aktuálně za první tři čtvrtletí roku 2019 vidíme meziroční pokles o 1,9 %. Také na Slovensku byl rok 2019 méně úspěšný, a to kvůli kategorii rodinných domů. Vysoké poklesy v oblasti zahajování bytové výstavby vykázaly Turecko a Černá Hora a také státy na severu Evropy, jako jsou Nizozemsko, Dánsko, Belgie nebo Finsko.
|
Počet bytů |
Meziroční index |
Česká republika |
38 677 |
116,8 |
mimo Prahu |
32 190 |
111,4 |
Hl. m. Praha |
6 487 |
153,8 |
Středočeský kraj |
6 489 |
103,3 |
Jihočeský kraj |
2 108 |
108,7 |
Plzeňský kraj |
2 156 |
99,7 |
Karlovarský kraj |
947 |
150,3 |
Ústecký kraj |
1 373 |
90,1 |
Liberecký kraj |
1 883 |
203,6 |
Královéhradecký kraj |
1 645 |
97,0 |
Pardubický kraj |
1 547 |
110,7 |
Kraj Vysočina |
1 762 |
101,3 |
Jihomoravský kraj |
4 849 |
110,1 |
Olomoucký kraj |
2 089 |
102,3 |
Zlínský kraj |
1 860 |
124,7 |
Moravskoslezský kraj |
3 482 |
130,7 |