Bylo tady město, krajina...

V letošním roce patřila k neobvyklým zážitkům účastníků konference exkurze do oblasti bývalých sokolovských povrchových dolů, kde došlo k cílené rekultivaci rozsáhlých ploch. Tisíce vysazených dřevin, nová jezera, koupaliště, mokřady, potoky a rozlehlé pastviny vytvářejí nové území vhodné pro rekreační pobyt, kde golfové hřiště i cyklostezky na místě měsíční krajiny dávají po více než čtvrtstoletí existence realizovaných koncepcí zdevastovanému regionu nový smysl. Zasvěceným průvodcem účastníků exkurze byl Ing. Jiří Leitgeb, CSc., který se problematikou rekultivací velkého rozsahu na Sokolovsku dlouhodobě zabývá (viz samostatný článek autora v tomto čísle). O úspěšném provedení prací svědčí i uznání odborníků z vyspělých průmyslových zemí, například ze sousedního Německa, kde přistupují podobně k zahlazení hornické činnosti způsobené povrchovou těžbou.

¤ Ing. Jiři Leitgeb, CSc., seznamuje na půldenni exkurzi učastniky konference s rekultivovanym uzemim v okoli Sokolova

Z referátů konference
Inovační řešení sanace a revitalizace těžebních lokalit v prostoru Aue/Bad Schlema v Krušných horách popsal ve svém příspěvku na konferenci například Dr. rer. nat. habil. Roland Hähne z Chemnitzu. Pilotním projektem zde byla sanace a revitalizace výsypky 366, kdy díky přemístění 3,4 mil. m³ materiálu byla vytvořena pozvolná krajina se dvěma vrcholky a s rychlostní komunikací, napojenou na dálnici. Na celkové ploše o velikosti přibližně 43 ha byly provedeny stavby krajinného inženýrství včetně integrace lesních ploch, okrajů lesa, jednotlivých skupin stromů atd. Získané zkušenosti při sanaci výsypky byly úspěšně využity i při tvorbě krajiny v oblasti bývalé výsypky v prostoru obnovených lázní Bad Schlema, které nyní navštěvuje na 350 tisíc lázeňských hostů ročně.

¤ ?Měsični? krajina povrchoveho dolu přd rekultivaci

Možnost spolužití městského organizmu a hornické činnosti naznačil ve svém vystoupení Ing. arch. Martin Drahovský z Útvaru hlavního architekta města Košice. Povrchová těžba magnezitového ložiska v severní části Košic, pod kótou Bankov, zahájená v roce 1901, byla skončena v roce 1978. Výrobní závody, které zanedlouho po zahájení těžby byly v lokalitě postaveny, zhoršovaly životní prostředí ve městě, když zvyšovaly prašnost hlavně v centru a tím i riziko respiračních chorob. Nevyhnutelnost odstranit z Košic největší zdroj znečištění vedla k postupnému útlumu výroby a nalezení nového místa pro výrobní závod v lokalitě Bočiar, v blízkosti tehdejších Východoslovenských železáren. K zastavení výroby v největším košickém závodě v Ťahanovcích došlo v roce 1996. Ukončení těžby magnezitu v lokalitě Bankov a odstěhování závodu v Ťahanovcích dramaticky změnily prostorové poměry i možnosti využití daných území. Ambice kandidatury Košic na titul Evropského hlavního města kultury 2013 přivedly autory k myšlence využít nově uvolněné lokality pro velké akce kulturního i komerčního charakteru. Obrovské území bývalého magnezitového závodu nabízí možnost výstavby velkého multifunkčního nákupního a zábavního centra, tradiční koridor dopravní lanovky z dolu Bankov (umístěného v kráteru na vrcholu kopce), přímo do bývalého výrobního závodu v Ťahanovcích, vytváří alternativu propojení tohoto multifunkčního centra s kulturně společenskou akropolí nad Košicemi.

¤ Golfove hřiště u Sokolova na mistě zdevastovane krajiny

Zajímavý výčet deseti let snažení o novou tvář brownfieldu na Černé Louce v Ostravě přednesl Ing. arch. Jaroslav Sedlecký v příspěvku, jehož autory byli rovněž prof. Ing. Vítězslav Kuta, CSc., a doc. Ing. František Kuda z FAST VB-TU Ostrava. Začátkem letošního roku se otevřela již celkem třetí polistopadová kapitola snažení o zlepšení stavu prostředí na ostravské Černé Louce. Ke dni 1. února 2010 vypsalo město Ostrava mezinárodní urbanistickou ideovou soutěž, od které se očekává, že přinese názor, jak na Černé Louce nejlépe umístit tzv. sociálně-kulturní klastr, tj. soustředění budov a zařízení pro kulturu, umění, vzdělávání a bydlení, jehož jádrem by měla být desítky let odkládaná stavba koncertní budovy ostravské filharmonie a městské výstavní haly pro prezentace místní i regionální výtvarné scény. Výsledky mezinárodní urbanistické soutěže mají být známy v průběhu letošního roku.

¤ Město Sokolov a jeho okoli se stava přijemnym mistem pro bydleni i rekreaci

Pozoruhodné údaje uvedl Ing. Adam Vokurka, Ph.D., v příspěvku nazvaném Rekultivace prostor zaniklých obcí. V kapitolce zabývající se důvody zániku obcí uvedl, že výstavbou přehrad a vodních děl zaniklo v ČR především v poválečných letech 157 obcí a samot a více jak 67 mlýnů, hamrů a katrů. Politická izolace státu a vytvoření železné opony způsobila zánik 653 obcí, získávání nerostného bohatství - zejména povrchová těžba hnědého uhlí - byla příčinou ztráty 145 obcí, zakládání vojenských újezdů ztráty 277 obcí a jiné důvody, jako živelné pohromy a válečné konflikty způsobily na našem území ztrátu 788 obcí.
Autor rozděluje přístup k řešení ?prázdného? prostoru na pasivní, který se řídí samovolným vývojem krajiny (kdy může docházet například k rychlému nástupu agresivních druhů rostlin), a přístupem aktivním, který hledá možnosti nového využití míst původních obcí různými formami rekultivace, případně hledání možností a míry pro návrat člověka. Příkladem pro využití aktivního přístupu k využití prostoru může být Krásná Hora, jedna ze 45 osad zlikvidovaných v poválečných letech na Prachaticku. Jednou z variant využití prostoru je model terapeutická farma, která počítá s vybudováním jediné centrálně položené farmy, jež by vyvíjela hospodářskou aktivitu na celém území Krásné Hory. Obyvateli by podle názoru autora mohli být lidé léčící se např. z drogové závislosti, lokalita by byla hospodářsky využívána v rámci pracovní terapie. Varianta samostatná stavení (statky) dělí území na tři části, ve kterých vznikají jednotlivé nové statky (podle původního členění obce). V návrhu je možnost osídlení například repatriovanými rodinami zahraničních Čechů z Rumunska nebo Kazachstánu, pro které by byly životní podmínky Krásné Hory vzhledem k předchozímu způsobu života zvládnutelné. Tato varianta využívá i možnosti ekoturistiky v daném území.

¤ Mokřady na mistě byvalych vysypek se stavaji přirozenou současti nově vznikajicich ekosystemů

Poměrně neprobádanou problematikou v kontextu s brownfields jsou projekty PPP, které jsou zpracovány v referátu, jehož autory jsou Ing. Ivo Staš a Ing. Jakub Švrček, Ph.D., z Magistrátu města Ostravy, s názvem Rozvojová zóna Ostrava - Hrušov - revitalizace brownfields formou PPP. Uvedené řešení je pilotním projektem, který se týká území v blízkosti řeky Odry při ulici Bohumínské a dálnice D47 (D1), z jihu ohraničeném železniční tratí. Zóna má celkovou rozlohu přibližně 35 hektarů, dříve byla průmyslově využívána a v roce 1997 zdevastována povodněmi. V rámci území vedle sebe leží soukromé i městské pozemky, které jsou ve vzájemné koordinaci realitní skupiny RPG Real Estate (vlastnící 26 % procent území) a města Ostravy (v jehož majetku je 52 % území) vykupovány. Má dojít k asanaci původních nekvalitních objektů, prostor má být navýšen pro gravitační odtok dešťových vod, případně vybaven retenční nádrží a zařízeními pro odčerpávání vody a revitalizován. Účelem této informace o konferenci není postihnout všechny příspěvky a vystoupení, zabývající se tématem jubilejního ročníku. Může jen konstatovat, že organizátoři i účastníci vytvořili vynikající prostředí, které je zároveň doporučením, aby se všichni, kdo mají o problematiku městského inženýrství profesní zájem, zúčastnili i ročníků následujících.