Body za recenzovaný článek hledejte v zahraničí

K překvapení expertů z mnoha oborů nebudou autoři, publikující v titulech, jež jsou na Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik (téměř 500 titulů!), bodově ohodnoceni.

Časopis Stavebnictví se prostřednictvím předsedy redakční rady proti tomuto rozhodnutí ohradil v níže uvedeném dopise. PhDr. Miroslava Kopicová, 1. místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace, na to zareagovala dopisem (viz obr. příloha), v němž českým vědcům napříč všemi obory vzkazuje, že se česká věda posouvá ke světovosti, a tudíž budou hodnoceni jen za texty uveřejněné v ?prestižních mezinárodních cizojazyčných časopisech?.

Dopis Radě
Předseda redakční rady časopisu Stavebnictví Ing. Michael Trnka, CSc.,
adresoval PhDr. Miroslavě Kopicové, 1. místopředsedkyni Rady pro výzkum, vývoj a inovace, dopis s předmětem Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací.

Vážená paní doktorko,
usnesením č. 475 z 19. června 2013 schválila vláda Metodiku hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů platnou pro léta 2013 až 2015. Součástí tohoto dokumentu je na str. 30 i tabulka 1.2: Bodové hodnocení publikačních výsledků v roce 2014 a dalších. V tabulce je uvedeno, že článek v časopise uvedeném v seznamu recenzovaných periodik je u všech oborů, vyjma oborů SHVa a SHVb, hodnocen nula body.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) spolu Českým svazem stavebních inženýrů (ČSSI) a Svazem podnikatelů ve stavebnictví (SPS v ČR) vydává desetkrát ročně recenzovaný časopis Stavebnictví, a to v nákladu 32 000 výtisků. Založení odborného časopisu vycházelo přímo z poslání ČKAIT, jejímž úkolem, a to ze zákona, je dbát na odbornou úroveň autorizovaných osob, vytvářet pro své členy podmínky pro celoživotní vzdělávání formou přednášek, seminářů i publikační činností. Velice důležitou součástí těchto vzdělávacích aktivit se stal časopis Stavebnictví.

Časopis Stavebnictví je koncipován tak, že poskytuje čtenářům informace o realizovaných a z odborného hlediska zajímavých projektech a stavbách, a to z tuzemska i zahraničí, ale současně i o výsledcích výzkumných a vývojových prací uskutečněných na vysokých školách a ve výzkumných ústavech. Navázali jsme tak na odkaz Jana Evangelisty Purkyně a profesora Jana Krejčího i Václava Kumpošta, kteří založením časopisů Živa a Vesmír v druhé polovině 19. století zásadním způsobem přispěli ke vzdělanosti českého národa.

Při založení odborného měsíčníku jsme vycházeli z nutnosti informačně i kriticky propojit v časopisu sféru výzkumnou s praktiky. Tento záměr se dosud dařil, a to oboustranně, i díky tomu, že redakce a redakční rada spolu s recenzenty pečlivě selektovala došlé příspěvky. Bohužel administrativním zásahem, vydáním nové Metodiky hodnocení, byla odříznuta sféra výzkumu od praxe. Po vydání nové Metodiky byly některými autory zrušeny již dohodnuté prezentace výsledků jejich vývojových či výzkumných prací.

Chápeme snahu Rady vlády vytvořit tímto způsobem tlak na zvýšení odborné úrovně, a to zvláště doktorandských prací. Podle našeho názoru se však těžko administrativním zákrokem něco zlepší. Problém není ve snadnosti či obtížnosti získat body, ale v kvalitě vedoucích doktorandských prací a v kvalitě oponentů těchto prací a samozřejmě i v kvalitě vlastních doktorandů.

Domnívám se, že si autoři při přípravě Metodiky neuvědomili následný vznik umělé informační bariéry mezi vědeckou a odbornou veřejností a že zváží ještě jednou hodnocení článků vycházejících v recenzovaných časopisech.

Vážená paní doktorko, rád bych se s Vámi spolu s šéfredaktorem časopisu panem Mgr. Janem Táborským sešel, abychom Vám předali některá čísla Stavebnictví a tak prezentovali časopis a současně se pokusili spolu s Vámi nalézt řešení vzniklého problému.

Shodný dopis zasíláme rovněž předsedovi Rady pro výzkum, vývoj a inovace Ing. Jiřímu Rusnokovi.