Baťův kanál se prodlouží o sedm kilometrů až do Hodonína
Sdružení firem SWIETELSKY stavební a Metrostav DIZ má za sebou první měsíce prací na prodloužení Baťova kanálu do Hodonína. Práce zahájilo v polovině srpna a zatím se týkaly přípravy zařízení staveniště, vybudování příjezdové cesty na stavbu, vykácení nezbytných dřevin a keřů a vytrhání pařezů. Na to v říjnu, po ukončení plavební sezony, navázala demolice horního mostu, kde po úpravě základové spáry bude provedeno založení nového mostu na mikropilotách. U stávajícího jezu se buduje hrazení ze štětovnic pro vyhloubení stavební jímky a následnou demolici jezu.
„I když jde stále o přípravné práce, chceme letošní stavební sezonu maximálně využít. V zimním období budou následovat práce v korytě Radějovky, která bude mezi novou plavební komorou a ústím do řeky Moravy rozšířena na plný profil Baťova kanálu,“ říká Tomáš Hrabina, ředitel hodonínské oblasti odštěpného závodu Dopravní stavby Morava společnosti SWIETELSKY stavební, která je vedoucí firmou sdružení zhotovitelů.
Projekt za 339,8 mil. Kč bez DPH zahrnuje opravu jezu Sudoměřice a výstavbu plavební komory Rohatec/Sudoměřice, což zajistí prodlužení splavnosti Baťova kanálu pro rekreační lodě až do Hodonína. Stavebníkem dlouho připravovaného díla je Ředitelství vodních cest ČR, které po 85 letech staví na turisticky vyhledávaném kanálu celkově 14. plavební komoru. Prodloužení vodní cesty s plavební komorou vyjde na 262 mil. Kč bez DPH a oprava jezu Sudoměřice na 77,8 mil. Kč bez DPH. Stavební náklady financuje Státní fond dopravní infrastruktury.
„Těším se, jak turisté plující po Baťově kanále nejen objeví krásy plavby do Rohatce a Hodonína, ale také oživí plavbu mezi Petrovem a Skalicí a odlehčí nejvíce zatíženým úsekům vodní cesty. Zároveň s novou plavební komorou ještě rozšíříme stávající přístaviště v Rohatci a v Hodoníně. Poté by do několika let měl být v Hodoníně postaven velkokapacitní přístav se zázemím,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR.
Práce na jednotlivých stavebních objektech budou probíhat postupně. Ty klíčové se soustřeďují do příštího roku, kdy budou probíhat betonáže plavební komory a jezu a bude se průběžně rozšiřovat koryto Radějovky směrem k řece Moravě, a tedy i oba hospodářské mosty.
Nová plavební komora dlouhá 38,5 m a široká 5,3 m, což jsou rozměry obdobné jako na jiných komorách Baťova kanálu, vznikne na českém břehu vedle jezu v Sudoměřicích. Ten se současně kompletně opraví. Překonán bude spád 2,70 m až na hladinu řeky Moravy. Navazující současné koryto říčky Radějovky bude v délce 800 m prohloubeno a rozšířeno na 6 m, aby mohly lodě bezpečně proplouvat. Tento úsek je hraničním tokem mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Dva současné mosty pro zemědělskou techniku jsou nyní nízké, a proto budou vybudovány nově.
Nedílnou součástí projektu jsou rozsáhlá environmentální opatření v podobě přeložky regionálního biokoridoru na české straně, tvořeného vegetačním pásem s drobnou vodotečí. Úpravou biokoridoru se v této lokalitě zvýší ekologická stabilita a zachová či dokonce se rozšíří zdejší biodiverzita. Nové biotopy budou po čase kvalitativně výrazně převyšovat současnou ekologickou hodnotu biotopů na Radějovce a vyřešena bude dnešní migrační neprostupnost.
Provoz slovenského přístaviště Skalica, které je v současnosti posledním přístavištěm splavného Baťova kanálu, není stavbou dotčen. Veškeré práce, které budou vyžadovat snížení hladiny Baťova kanálu, budou prováděny mimo plavební sezonu jako při demolici jezu. V průběhu plavební sezony bude před jez umístěno provizorní hrazení a provoz v přístavišti nebude stavbou ovlivněn.
Stavební práce však na dva roky uzavřely turistickou trasu vedoucí přes jez i cyklostezku na pravém břehu Radějovky. Značená objížďka vede oklikou přes silnici I/55.
Baťův kanál z let 1934 až 1938 měří 52 km a splavnil část řeky Moravy z Otrokovic do Sudoměřic. Tvoří ho uměle vyhloubené kanály, řada jezů, 13 plavebních komor, 8 přístavů a 16 přístavišť. Slouží jako vodní cesta pro pravidelnou a turistickou vodní dopravu i zavlažování zemědělské půdy. Prodloužením až do Hodonína se splní sen mnoha generací.
