Atraktivní horské lávky

Lanovka zvládala i značné výškové rozdíly, např. horní část na Lomnický štít překonává 864 m a ve francouzském Chamonixu horní část dokonce 1 467 m. Kabiny lanovek bývají vysoko nad terénem a mírně se houpají, ale lidé jízdu většinou dobře snášejí. Životní úroveň ve 21. století umožnila, že se začalo se stavbami lávek pro odvážné. Nacházejí se ve vysokých polohách a obvykle je z nich velmi hezký výhled. Spojují vysoké skály s mezilehlou hlubokou propastí, nebo jsou vedeny podle svislých stěn skal, k nimž jsou pevně připojeny. Mnohé z nich jsou postaveny především jako turistická atrakce. Lávka bývá lehká, její chodník se při přecházení mírně prohýbá, zábradlí působí lehce, je průhledné, stejně tak často i podlaha (ocelové rošty). Pro zvýšení pocitu nespolehlivosti při přecházení se někdy navrhuje podlaha i zábradlí ze skla. Jsou to obvykle visuté konstrukce, nesené lany. Proti větším pohybům lávky od zatížení nebo větru jsou k chodníku lávky připojena stabilizační, nenosná lana, která jsou zakotvena do terénu. Předpokládaná krásná vyhlídka z lávek bývá úmyslně spojena s vyvoláním obav, strachu a pocitu závrati. Ve skutečnosti jsou však lávky bezpečné, aby se je rozhodlo přecházet velké množství turistů včetně rodin s dětmi. Musí být samozřejmě také ekonomickým přínosem. Počet lávek pro odvážné v poslední době v horách narůstá, nejvíce se jich staví v Číně. Zcela jiného charakteru jsou malé a jednoduché lávky jen pro velmi zdatné turisty nebo horolezce, postavené velmi levně.

Lávky v Evropě

Lávka Trift

Před více lety přecházela turistická horská stezka cca 5 km jižně od obce Gadmen (švýcarský kanton Bern) po ledovci Trift. Postupem doby ledovec ustoupil a vzniklou skalnatou propast musela překlenout lávka o délce 102,6 m. Ta byla jednou z prvních svého druhu, zřízena byla již v roce 2004. Avšak za větrných turbulencí se příliš kývala, poškozoval se její dřevěný chodník a ukázalo se, že zakotvení nosných lan není zcela spolehlivé. Z toho důvodu byla místo ní v roce 2009 postavena nová, technicky dokonalejší lávka, ve vyšší nadmořské výšce 1 720 m. Visutý pás chodníku nad údolím s jezerem Triftsee má délku 170 m a šířku 0,8 m. Dvě horní nosná lana jsou zároveň madly 1,4 m vysokého a jednoduchého zábradlí ze šesti podélných tenkých nenosných lan. Další čtyři nosná lana jsou po dvojicích po stranách chodníku. Chodník má zvýšené boční okraje sloužící jako ochrana při uklouznutí. Východní konec lávky je o 16 m výše než západní. Okolní hory mají výšku cca 3 000 m, některé i více. Lávka je významnou turistickou atrakcí, přejde ji přibližně 20 000 turistů za rok. Její stavba trvala pouhých šest týdnů. Podnět k její stavbě dal Walter Brog a její konstrukce včetně statického výpočtu je dílem firmy Ingenieurbüro Hans Pfaffen ve švýcarském Churu.

Lávka Dachstein

Horský masiv Dachstein v Rakousku se rozkládá na rozhraní Štýrska a Horních Rakous v délce cca 30 km. Jeho nejvyšší hora Hoher Dachstein je vysoká téměř 3 000 m (2 995 m). Patří do oblasti vápencových Alp s velmi strmými svahy. Cca 1,7 km na východ od Hoher Dachsteinu je hora Hunerkogel (2 687 m). Na jejím vrcholu je rozsáhlá stavba horní stanice lanovky, která překonává výškový rozdíl 998 m. Lanovka se začala stavět v roce 1966. Během roku 2005 byla k budově horní stanice přistavěna velká plošina nazvaná Skywalk až pro 150 osob, konzolově vysunutá před téměř svislý jižní svah hory. Pro zvýšení efektu je část její podlahy skleněná. V roce 2013 byly staré kabiny lanovky nahrazeny novými, jež mají navíc na střeše přístupnou plošinu pro lepší a pestřejší pohled do okolí.

Hängebrücke Dachstein

Pro další zvýšení atraktivnosti byla v témže roce zhotovena v blízkosti horní stanice lanovky lávka, nazvaná Hängebrücke Dachstein. Přemosťuje skalní propast hloubky cca 400 m. V této visuté části je nesena dvěma lany, chodník má z ocelových pororoštů a boční stěny pod zábradlím jsou z drátěného pletiva. I když se lávka při přecházení mírně pohybuje, je přechod po ní bezpečný. Pokračuje chodníkem podél svislé skály, jenž je podepřen konzolami a vede k další atrakci, tzv. paláci v ledovci. V jednom místě u skalní stěny se lávka mírně rozšiřuje a směrem od skály je k ní připojeno čtrnáct sestupných schodů, zakončených malou plošinkou. Toto schodišťové rameno je tuhá konstrukce na konzolách, zakotvených ve skále. Atraktivnost umocňuje i to, že jsou schody i boční zábradlí ze skla, což zvyšuje pocit nebezpečí, takže návštěvník má od počátku sestupování na plošinku dojem, že se pohybuje ve volném prostoru stovek metrů nad údolím. Tato dílčí konstrukce se nazývá „schody do prázdna“ (Treppe in Nichts). Za příznivého počasí je odtud hezký pohled západním směrem na vzdálený Grossvenediger (3 657 m) a na Grossglockner, nejvyšší horu Rakouska (3 798 m), dále na okolní pohoří Nízké Taury (Niedere Tauern), východně na slovinské pohoří Karavanky a známý slovinský Triglav (2 864 m). Stavba lávky trvala jen šest měsíců.

Lávka Highline 179

Tyrolská krajina severního pásu Alp na řece Lechu je přírodním parkem. V roce 2014 tam byla cca 3 km jižně od městyse Reutte postavena visutá lávka, nazvaná Highline 179. V témže horském pásmu, cca 20 km východně, se nachází nejvyšší hora Německa Zugspitze (2 962 m). Lávka vede napříč nad historicky důležitou silnicí 179, spojující Německo s Tyrolskem. Je z ní pohled na velkou zříceninu hradu Ehrenberg postaveného v nadmořské výšce 1 100 m již na konci 13. století. Dále je odtud vidět na okolní hornatou krajinu a na malou pevnost Fort Claudia ze 17. století, postavenou jako dohled na řádný provoz rušné silnice a pro výběr mýtného. Okolí lávky obklopují hory vysoké cca 1 300 m, ale v blízké vzdálenosti jsou viditelné vrcholky hor o výšce cca 1 800 m a o něco dále pak výšky 2 200 m.

Ocelová lávka má délku 408 m, šířku 1,2 m a nachází se v nadmořské výšce cca 1 050 m. Tuhé madlo zábradlí je z ocelové trubky ve výšce 1,35 m nad podlahou a boční stěny pod madlem jsou z drátěných sítí. Podlaha z průhledných ocelových pororoštů je nesena čtyřmi ocelovými lany o průměru 60 mm, která se od jejího středu zvedají, na koncích lávky pak přecházejí přes ocelové pylony a dále jsou zakotveny do skalnatého terénu. Hmotnost lávky činí 70 t. Přecházení po ní nevzbuzuje velké obavy, jen se mírně houpe. Není příjemná pro lidi trpící závratí, neboť je ve výšce 114 m nad silnicí. Na lávku je dovolen přístup současně maximálně 500 osobám. Jsou na ni napojeny jen místní lesní cesty. Byla postavena jako technická zajímavost, poskytující lákavý výhled do mimořádně pohledné okolní krajiny.

Lávka Charlese Kuonena

Poblíže obce Randa ve Švýcarsku, v kantonu Valais (Wallis), téměř 10 km severně od Zermattu, byla v roce 2017 otevřena lávka Charlese Kuonena. Je z ní velmi zajímavý výhled na horský hřeben Alp s nejvyšší horou Weisshorn vysokou 4 505 m a vzdálenou přibližně 6,6 km západním směrem. Okolní hory dosahují výšky cca 3 000 m. Lávka je umístěna v nadmořské výšce cca 2050 m, téměř 90 m nad mírně zvlněným a zalesněným terénem, místy se sesuvnými svahy. Má délku 494 m a šířku jen 650 mm. Je ocelová, ve tvaru prověšeného pásu, který nesou dvě lana, k nimž je připojena závěsy. Podlahu má z průhledných ocelových pororoštů, zábradlí z drátěných sítí, nahoře zakončené tuhým madlem. Přechod po ní je pro návštěvníky lákavý s výjimkou těch, kteří trpí závratí.

Lávka Arouca 516

Lávka, postavená v Portugalsku nedaleko městečka Arouca ležícího přibližně 80 km jihovýchodně od města Porto, přemosťuje hluboké údolí nad hladinou řeky ­Paiva ve výšce 175 m. Oblast je na seznamu geologických parků UNESCO v přírodně lákavé krajině, kde se vyskytuje mimo jiné také vodopád Aguieiras a propast Paiva. Tato visutá lávka má délku 516 m a šířku 1,20 m. Její konstrukci tvoří prověšený pás chodníku s příčnými tuhými uzavřenými rámy šestiúhelníkového tvaru, vzdálenými po 4 m a zavěšenými na dvou nosných lanech. Ta jsou na koncích lávky vedena přes 35 m vysoké pylony, oba ze dvou vně vykloněných pilířů ve tvaru obráceného A. Lávka je zakotvena za nimi do terénu. Chodník je z ocelových pororoštů, boční stěny zábradlí z ocelových tyčí, skrz obojí je dobře vidět. Když člověk po lávce kráčí, mírně se prohýbá. Přechod hlubokého údolí se skalnatými svahy po takové lehké a průhledné lávce se může zdát náročný, zejména pro návštěvníky trpící závratí. Lávku navrhlo portugalské studio Itecons a její stavba byla dokončena v roce 2020.

Lávka SkyBridge 721

V České republice jsou ve středohorských oblastech především mírně zaoblené a případně zalesněné hory. Nemáme charakteristické vysokohorské oblasti se skalnatými a strmými svahy, jako jsou v Alpách, zato jsou vrcholy tuzemských hor přístupné po stezkách i široké veřejnosti. V horské oblasti,vyhlášené přírodním parkem pod Králickým Sněžníkem (1 423 m), je jižně od něho cca 7 km vzdálena obec Dolní Morava, ležící v údolí téměř počínajícího toku řeky Moravy. Tam se již delší dobu rozvíjí velké lyžařské centrum, rozšířené mnoha dalšími sportovními i zábavními atrakcemi. Skiareál se třemi lanovkami a několika vleky postupně získal velkou bobovou dráhu (délka přes 3 km), menší bobovou dráhu (délka 1,6 km), vyhlídkovou 55 m vysokou stavbu Stezka v oblacích se 710 m dlouhým nepravidelně vinutým chodníkem až k jejímu vrcholu a řadu dalších zajímavých příležitostí pro zábavu dospělých i dětí.

V květnu 2022 byla dokončena v sousedním východním údolí Mlýnského potoka další významná a náročná atrakce. Dlouhá, visutá ocelová lávka je uváděna pod názvem Sky Bridge 721. Vychází od chaty Slaměnka u horní stanice lanovky a směřuje dále přes údolí na východ na horu Chlum. Dosáhla světového rekordu svou délkou 721 m (portugalská lávka má 516 m). Její šířka činí jen 1,2 m. I při našich omezených výškových možnostech se podařilo ji umístit tak, že je nad údolím ve výšce až 95 m. Lávka patří k těm stabilnějším, se spolehlivou podlahou z pororoštů i s pevným zábradlím. Je zavěšena na šesti ocelových lanech průměru 76 mm, každé o nosností 360 t. Při přecházení po ní dochází k menším svislým pohybům, ale pocit závrati vyvolává spíše její výška nad terénem. Konce lávky jsou v nadmořských výškách mírně nad 1 100 m a její nosná lana přecházejí přes 11 m vysoké pylony. Průvěs chodníku lávky je cca 25 m.

Lávky mimo Evropu

Vyhlídkové chodníky

V USA, v Arizoně, byl v roce 2007 postaven v Grand Canyonu vyhlídkový chodník ve tvaru podkovy, vystupující od jeho skalnatého okraje do volného prostoru a zpět, nazvaný Grand Canyon Skywalk. Je skleněný, průhledný a umožňuje velkolepý pohled na členité svahy kaňonu a jeho údolí, jímž o 1 200 m níže než chodník protéká řeka Colorado. Jeho ocelová konstrukce je zakotvena do skály tyčemi. Chodník provozuje indiánský kmen Hualapai.

Ve střední Číně mají také od roku 2015 podobný vyhlídkový chodník u města Čchung--čching v geoparku Chuang-šuej. Má obdobný tvar podkovy a vystupuje nad údolí od strmé skalní stěny. Je umístěn v nadmořské výšce 1 123 m a lze z něho shlížet do údolí až o 718 m níže. V témže čínském parku je již od roku 2013 situován přímý chodník délky 31 m směrem kolmo od skály. Jeho tuhá ocelová příhradová konstrukce je podepřena poblíž svého volného konce ocelovým pilířem. Na konci je chodník rozšířen, což umožňuje vyhlídku současně pro více turistů. Zábradlí chodníku je ocelové, stabilní, bez deformací a je bezpečný. Pro zvýšení efektu má také skleněnou podlahu. Výhled do krásného hlubokého údolí s příkrými skalními stěnami je umocněn představou, že návštěvník stojí ve volném prostoru cca 300 m nad údolím.

Langkawi Sky Bridge

V Malajsii je situována lávka pro pěší při břehu hornatého ostrova Langkawi, který se nachází na západním břehu Malajsie, těsně u hranic s Thajskem. Podnětem ke stavbě lávky bylo poskytnout pohled z výšky na okolní hory a moře. Lávka má délku 125 m a je v oblouku ve výšce 660 m nad údolím, svažujícím se k moři. Má tuhou ocelovou, příhradovou konstrukci, na ní jsou betonové prefabrikáty chodníku šířky 1,8 m. Zábradlí je ocelové, lehké a s průhlednou skleněnou výplní v rámech, aby co nejméně rušilo pohled do údolí. Mostovka je mezi krajními opěrami nesena osmi táhly, uchycenými na horním konci ocelového, příhradového pylonu výšky 81,5 m a připevněnými k lávce v ekvidistantních vzdálenostech po celé její délce. Pylon je umístěn mimo lávku směrem do středu jejího oblouku a je k ní mírně nakloněn. Založen je na betonové patce na strmém skalnatém svahu a ve své poloze je stabilizován dvěma kabely. Na obou koncích lávky jsou připojeny vyhlídkové plošiny trojúhelníkového půdorysu. Lávka včetně pylonu byla montována z dílů, dopravovaných helikoptérou a dalšími mechanizačními prostředky. Stavba trvala dvanáct měsíců. Po dokončení ostatních prací byla otevřena v únoru 2005 a mohla být zatížena až 200 osobami. Již v červenci 2012 byla opět uzavřena, její konstrukce zesílena a pro větší efekt byly v její střední části v podlaze umístěny průhledné skleněné tabule, aby se při jejím přecházení zvýšil pocit nejistoty. Přístup k lávce od břehu moře byl zpřístupněn také lanovkou s kabinami pro dvanáct lidí. Všechny tyto úpravy byly dokončeny do prosince 2015 a lávka je od té doby v provozu.

Lávka Tchien-men

V čínském národním parku v provincii Čchu-nan byla již v roce 2011 dokončena úzká lávka, vedená vodorovně podél svislé skalní stěny hory Tchien-men, vysoké 1 519 m. Lávka se nachází v nadmořské výšce 1 430 m. Podpírána je konzolami přichycenými ke skále, má tuhou konstrukci bez jakýchkoliv pohybů a také spolehlivé zábradlí. Podlaha z trojvrstvých skleněných tabulí tloušťky 640 mm vzbuzuje obavu, že by se sklo mohlo prolomit. Kolmo ke skále je v jednom místě rozšířena malou výhledovou plošinkou. Umístění lávky bylo zvoleno ve velmi krásném přírodním prostředí, s pohledem na okolní strmé svahy hor a do několika set metrů hlubokého údolí. Lávka v délce 266 m ve východním pohoří Tchai-čchang v provincii Čche-pej je vedena také podél hory se svislými stěnami, za podobných výškových poměrů jako ta předchozí. Avšak pro zvýšení pocitu děsu při jejím přecházení se jednotlivé skleněné tabule pod tíhou turisty zdánlivě tříští a objevují se na nich trhliny; poté, co jsou odlehčeny, však opět mizí.

Čchu-nan

Lávka u čínského města Čang-ťia-ťie v geoparku Pching-ťiang ie nazvaná Grand Canyon Glass Bridge, je 300 m dlouhá, šířky odhadem cca 3 m a spojuje ve výšce 180 m nad kaňonem dva horské útesy v pohoří Stone Buddha. Má dva boční ocelové nosníky spojované příčníky a nesené dvěma lany, přecházejícími přes vyšší pylony na koncích. Po obou stranách lávky je pevný úzký pás podlahy nad ocelovými podélnými nosníky a obdobně nad příčníky. V obdélníkových mezerách mezi nimi jsou skleněné tabule. Zábradlí je z drátěných sítí. Lávka je směrem dolů jen mírně prohnutá. Stavba byla dokončena v roce 2015.

Lávka Chung-ja-ku

V provincii Che-pej (na severu Číny) byla postavena lávka dlouhá 488 m a široká 2 m. Situována je ve výšce 218 m nad terénem. Její podlaha je průhledná, ze skla a upravená tak, že pod kroky návštěvníků se jednotlivé tabule rozechvívají. Podlaha obsahuje 1 077 tabulí skla tloušťky 40 mm, které váží celkem 70 t. Z lávky je vidět scenérie okolí, horské srázy, vodopády, starobylá města a chrámy. Podle údajů je nosnost lávky 2 000 osob, avšak dovolen je přístup současně nejvýše 500 osobám. Lávka je visutý pás, dolů prohnutý, polohově stabilizovaný lany ve svislém i vodorovném směru. To zmenšuje průhyb pod jejím nerovnoměrném zatížení a také značně omezuje vodorovný posun při bočním větru. Výstavba lávky trvala 1,5 roku a dokončena byla v roce 2017.

Lávka Žu-i

V čínském Shenxianju, v provincii Če-ťiang, je údolí o hloubce cca 140 m s téměř svislými bočními skálami. Rokle údolí byla vhodným místem pro překlenutí lávkou, která je na první pohled světově unikátní. Její mimořádná, zajímavá a ojedinělá konstrukce sestává ze tří relativně širokých, různě prohnutých pásů, umístěných vedle sebe, křížících se přibližně ve čtvrtinách svého rozpětí. Střední pás je oblouk, zvedající se od opěr do středu rozpětí, zatímco dva krajní pásy vycházejí z výše položených kruhových plošin a od nich se nejprve mírně zvedají a dále jsou až do středu rozpětí prověšené směrem dolů. Uprostřed pole je střední lávka ve svém vrcholu, dvě postranní jsou pak v nejnižší poloze příčně spojeny krátkou lávkou, aby se dalo přecházet z jedné na druhou. Rozpětí lávky činí 100 m. Má tuhou, ocelovou konstrukci s pevným zábradlím a její podlaha je upravena do nízkých a širokých schodů. Velká výška nad terénem a strmé skalní stěny jsou jistě mimořádným zážitkem, přičteme-li k tomu ještě půvabnou a nevšední scenérii a konfiguraci okolního skalnatého terénu. Pro větší atraktivnost lávky jsou části její podlahy ze skla (dá se jim však vyhnout), čímž se zároveň zvyšují obavy, případně strach u těch, kdo trpí závratí. Začala se plánovat v roce 2017, dokončena a otevřena byla v roce 2020. Od té doby byla postavena další, tvarově obdobná lávka, ovšem nízko nad rovinným terénem a přes vodní tok, takže její přecházení není tak zajímavé.

Vietnam

A na konec ještě jedna lávka, která si získala neočekávaný světový ohlas. Poblíž města Danang, v rozsáhlém zábavním parku v horách Ba Na Hills, je mnoho velkých atrakcí, které doplňuje lávka z roku 2018, umístěná ve výšce cca 1 000 m n. m. Má délku 150 m, šířku 5 m a přecházet po ní lze zcela pohodlně. Má ocelovou standardní konstrukci na štíhlých ocelových pilířích, s malým rozpětím polí cca 16 m. Je natřena tak, aby vypadala jako zlatá. I když je nízko nad okolním terénem, je z ní ve středohorském prostředí hezký výhled na okolní vrcholky hor a lesy. Nebyla by vůbec známa, kdyby ji neobklopovalo mimořádně zajímavé velké sochařské dílo, které je k ní přistavěno – dvě veliké ruce, umístěné přibližně ve třetinách její délky, v mnohém turistovi vzbuzují představu, že lávku nesou. Jsou však lehké a duté, vytvořené z ocelového pletiva a jejich povrch je upraven tak, aby působil jako zvětralý kámen. Podle jejího celkového vzezření se pro ni rychle vžil název „lávka v Božích rukou“ a je o ni takový zájem, že ji navštěvuje nejen mnoho Vietnamců, ale také turistů z jiných zemí.

Résumé

Atraktivní lávky v horách, někdy na turistických stezkách nebo také jen jako vyhlídková místa bývají úzké a umístěné ve vysokých polohách nad roklemi. Jejich konstrukce je úmyslně málo tuhá, aby se při jejich přecházení alespoň mírně houpala. Úmys­lem je docílit pocitu strachu a závrati. V některých případech se pocit nebezpečí při vstupu na lávku ještě zvyšuje tím, že její chodník, případně i zábradlí, jsou skleněné.

Zdroje jsou k dispozici na vyžádání u autora článku.