Alma mater pro futurum

V září byl zahájen provoz v pavilonech takzvané Modré etapy Univerzitního kampusu Bohunice (UKB), patřícího Masarykově univerzitě (MU). V listopadu byla dokončena stavba Moravského zemského archivu, stojícího vně areálu. Díky oběma stavbám, připomínajícím nejspíše město z prostředí science-fiction, získává Brno další urbanistický celek s moderní architekturou světové úrovně.
Území Univerzitního kampusu Bohunice (UKB) o rozloze 35 hektarů, ohraničené Pražskou iwc replicas radiálou, Riviérou, Strážným vrchem a Fakultní nemocnicí Brno, se stalo nejvýznamnější a také nejrozsáhlejší stavbou v tomto území. Na dalších přibližně 16 hektarech v bezprostředním okolí areálu bude postupně v letech 2008-2015 vybudována podpůrná infrastruktura.

Vývoj a členění stavby

Po zhodnocení rozvoje Masarykovy univerzity v letech 1990-1996 bylo vedením MU konstatováno, že stavební program pro Bohunice musí upřednostnit dobudování lékařské fakulty s návazností na vybrané ústavy přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií. Cílem bylo snížit neúnosnou roztříštěnost pracovišť uvedených fakult a využít návaznosti na areál Fakultní nemocnice Brno.
V červenci 2000 vyhlásila Masarykova univerzita veřejnou mezinárodní urbanisticko-architektonickou soutěž na zpracování návrhu řešení UKB. První místo získal autorský tým společnosti A PLUS a.s., pod vedením Jaromíra Černého, Karla Tuzy a Petra Uhlíře. V prosinci 2002 byl schválen investiční záměr stavby.
Výstavba byla od počátku plánována po etapách. První etapu výstavby tvořily Integrované laboratoře biomedicínských technologií (ILBIT). Tato stavba zahrnuje čtyři pavilony (A2, A3, A4 a A6), kde jsou soustředěny společné laboratoře, pracovny a seminární místnosti související s provozem všech zainteresovaných fakult. Zhotovitel stavby byl vybrán na základě výsledků veřejné obchodní soutěže. Stalo se jím sdružení firem IMOS Brno, a.s., a Metrostav a.s. Výstavba započala v červenci 2004, stavba byla dokončena v srpnu 2005.
Zbylé budovy univerzitního areálu tvoří Akademický výukový a výzkumný areál (AVVA). Tato část byla rozdělena na dílčí etapy, které byly pracovně pojmenovány podle barev (modrá, žlutá a zelená). Infrastruktura areálu, která zahrnuje výstavbu veřejných komunikací, chodníků, cyklistických stezek, parkovacích ploch, kanalizačního sběrače, inženýrských sítí a jejich přeložek, byla zahrnuta do tzv. Červené etapy. Výstavba byla zahájena v prosinci 2005 a byla dokončena v listopadu 2007. Generálním dodavatelem stavby byl IMOS Brno, a.s. V prosinci 2005 byla podepsána smlouva o dílo na zhotovení Modré etapy s vítězným uchazečem OHL ŽS, a.s.

Urbanistické zásady řešení území

V rámci území UKB je vyřešeno bezkolizní napojení na dálniční a silniční síť s dostatečným počtem parkovacích stání, bezkolizní spojení pěších a cyklistů s okolními sídelními celky, je vytvořena síť cest a stezek s vazbou na příměstské lesy. Struktura MHD, která je řešena ve vazbě na hlavní vstupy do areálu, reflektuje jednotlivé etapy výstavby. Stavby tzv. komerční či smíšené části a budovy sportovní části velmi výrazně odstiňují vlastní výukovou část od nežádoucího hluku a silnějších západních větrů, a přispívají tak (mimo vlastní řešení výukové části) k vytvoření vhodného mikroklimatu v prostoru výuky. Zóna bydlení má přímou vazbu na lesy nad Riviérou. Hlavní část veřejných parkovacích ploch kampusu je situována k Pražské radiále, čímž tvoří hlukovou a optickou clonu.

Architektonické řešení areálu UKB

Celá koncepce je založena na možnosti postupné realizace. Výuková část je tvořena pavilony, které to umožňují. Důležitým momentem řešení je skutečnost, že každá nová část je vždy funkční. Šachovnicovým skládáním buněk postupně narůstá stavební struktura do výsledné podoby, přičemž část areálu je provozuschopná již po realizaci první buňky.
Osa výukové části je spojnicí budovy děkanátů a stávající budovy Morfologického centra. Jasné je vymezení základního komunikačního směru ve výukové části, na který jsou ?navlečeny korálky? výukových pavilonů. Kolmo na tento směr v ose lůžkového traktu fakultní nemocnice je další hlavní komunikační směr. Na této ose je situováno společné výukové centrum chemické a biologické sekce přírodovědecké fakulty, Informační centrum, které se nachází na křížení obou komunikačních směrů a propojení lávkou do fakultní nemocnice. Spojení jižní a severní části areálu zajišťuje lávka (ve skutečnosti spíše most), která překračuje čtyřproudou ulici Kamenici, umožňuje přechod jak v interiéru, tak i v exteriéru v návaznosti na pěší areálové cesty. Pravoúhlá struktura výukové části reflektuje stávající systém zástavby areálu nemocnice, směry komunikací a podmínky dané konfigurací terénu.
Pavilony jsou navrženy jako třípodlažní, přičemž k terénu se přimyká pouze část plochy pavilonu (vertikální komunikace a seminární místnosti). Výtvarný názor vychází ze skutečnosti, že Masarykova univerzita nemůže konkurovat tradičním univerzitám svou historií, ale musí být na špici novou kvalitou, a také ze snahy o stírání hranic mezi exteriérem a interiérem. Vzhled budov i použité materiály reflektují provozní, komunikační a prostorové vazby areálu. Jasná šachovnicová struktura vědeckých pavilonů nachází odraz v kombinaci keramiky a skla. Barevné řešení má, mimo architektonické působení, význam z hlediska orientace v areálu, kdy jednotlivým částem a funkčním celkům byly přiřazeny barvy, které se odrážejí na barevnosti dílčích částí budov.

¤ Dokončené výukové a výzkumné pavilony propojené s Morfologickým centrem, krytou lávkou s fakultní nemocnicí Brno a budoucí severní částí kampusu:
A2, A3, A4, A6 - Integrované laboratoře biomedicinských technologií ILBIT - lékařská fakulta (LF) a přírodovědecká fakulta (PřF)
A5 - Ústav biochemie (PřF)
A7 - Biologický ústav (LF)
A8 - Katedra organické chemie (PřF)
A9 - Knihovna univerzitního kampusu (KUK)
A10 - Společné výukové laboratoře (PřF)
A12 - Pracoviště anorganické chemie a fyzikální a teoretické chemie (PřF)
A16 - Biochemický ústav (LF)
A18 - Ústav patologické fyziologie (LF)
Z - Pavilon Biomodelů
M - Morfologické centrum (LF)
E - Energocentrum (Integrované centrum pro řízení a monitorování energetických zdrojů)
K - Kavárna a rychlé občerstvení
VH1 - Vstupní hala od Kamenice
Pavilony zmiňované v textu, jejichž stavba bude realizována v dalších etapách:
A17 - Děkanáty, Správa areálu
A22 - Budoucí hlavní vstup, aula kampusu

Modrá etapa

Modrá etapa výstavby je první částí Akademického výukového a výzkumného areálu (AVVA) Univerzitního kampusu. Budovy této etapy se připojily k již vybudovaným pavilonům etapy ILBIT a umožnily areálu fungovat podle hlavních zásad koncepce. V rámci výstavby byly zbudovány tři pavilony lékařské fakulty (A7, A16, A18) čtyři pavilony přírodovědecké fakulty (A5, A8, A10 a A12), Pavilon Biomodelů (Z), Informační centrum (Knihovna univerzitního kampusu), vstupní hala, která propojila nově budované objekty s Morfologickým centrem a vytvořila vstup do obou částí, energetické centrum areálu, most přes Kamenici a komunikační koridor do Fakultní nemocnice.

Standardní pavilon

Standardní pavilon má tři nadzemní a jedno podzemní podlaží (toto členění je dodrženo i u převážné většiny ostatních budov). Z důvodu uvolnění venkovního prostoru v přízemí, které tak může vytvářet spojité přírodní arboretum, je jedna strana stavby částečně vykonzolována, tj. v 1. NP jsou vynechány ve třech vazbách stojky příčných rámů. Zatížení je potom přenášeno dvěma samostatnými sloupy (kyvnými stojkami), umístěnými pod středními řadami sloupů. Na opačné straně stavby je umístěn spojovací koridor, jehož uložení je realizováno prostřednictvím prodloužené příčle podélných rámů budovy v jednotlivých podlažích.
Standardní pavilon je řešen jako trojtrakt s centrální chodbou se schodištěm, propojení jednotlivých podlaží je umožněno i osobonákladním výtahem či venkovním ocelovým požárním schodištěm. V podzemním podlaží je umístěno kromě provozního zázemí pavilonu (sklady, pomocné laboratoře, kultivační a chlazené místnosti, dílny) především technické zázemí budovy (rozvodny silnoproudu a slaboproudu, výměníková stanice tepla, strojovna vzduchotechniky). V nadzemních podlažích se nacházejí výukové laboratoře, pracovny, seminární místnosti a další místnosti, které tvoří hlavní uživatelskou náplň pavilonu. Prostory vedení katedry či ústavu jsou spolu se sekretariátem a zasedací místností umístěny ve druhém podlaží, tedy tam, kde je hlavní vstup do objektu z koridoru (základní komunikační rovina). Seminární místnosti jsou prioritně umísťovány do přízemí, tedy do klidové zóny mezi zeleň arboreta.
Základní nosná konstrukce celé stavby je řešena jako kombinace železobetonové a ocelové konstrukce. Železobetonová konstrukce je navržena pro svislé nosné a vodorovné konstrukce podzemního podlaží, obvodové stěny jsou navrženy z vodostavebního betonu jako vodotěsné. Nosná konstrukce nadzemních podlaží je ocelová. Ze statického hlediska je tvořena prostorovými ocelovými rámy ztuženými stropními deskami. Stojky rámů jsou uloženy kloubově na úrovni 1. PP. Ocelové sloupy jsou z důvodu požární ochrany vylity betonovou směsí.
Obvodový plášť je tvořen ve druhém a třetím podlaží blokovou fasádou, v přízemí sloupkopříčkovou fasádou. Vnější obklad obvodového pláště je navržen provětrávaný montovaný z keramických, resp. kovových kazet. Použití blokové fasády umožnilo minimalizovat potřebu stavebního lešení, bloky byly vyrobeny v dílně a na stavbě došlo pouze k jejich montáži za pomocí jeřábové techniky.

¤ Komunikační osy vytvářejí v areálu šedostříbrné linky. Lávka do fakultní nemocnice, pavilon A16 a jižní koridor.

Atypické pavilony

Pavilony, které se nacházejí na severojižní komunikační ose, jsou z důvodu kompozice materiálově odlišeny od zbylých. Obvodový plášť je tvořen kazetami z kompozitních desek typu bond v šedostříbrné barvě. Horní řada kazet je zde zahnuta i s podkladním rastrem do funkčního tvaru vodorovné atiky. Stejné kazety tvoří nad úrovní atiky vodorovnou karoserii, překrývající část střechy s čtvrtkruhovým přechodem ze stěn. Konstrukčně se tyto pavilony od standardních v zásadě neliší. Budova, která na první pohled upoutá návštěvníka areálu, je bezesporu Pavilon Biomodelů. Má půdorysný tvar lichoběžníka se zaoblenými rohy s vnitřním atriem, přízemí je značně redukováno. Obvodový plášť je rovněž tvořen kazetami z kompozitních desek (bond) v syté žluté barvě. Protože většinu uživatelské náplně tvoří chovné místnosti s vlastním světelným režimem, bylo možno minimalizovat okenní otvory.

¤ Atypické pavilony svou výraznou barevností oživují celou kompozici kampusu. Příkladem může být Pavilon Biomodelů.

Informační centrum areálu

Nejzajímavější budovou je Informační centrum s Knihovnou univerzitního kampusu. Situování mezi dvěma koridory východ-západ a sever-jih má logiku, neboť zde je průsečík všech horizontálních pohybů osob a jakési těžiště studia. Jsou zde prostory pro ochranu, doplňování a zpracování knižních fondů, vstupní hala, výdej, periodika. Studovny a čítárny v přízemí jsou navrženy s možností prostorové a technologické flexibility tak, aby vždy udržely krok s rozvojem informačních sítí. Kapacita knihovny je plánována na 500 000 svazků. Na ploše kolem 5000 m² je k dispozici přes 500 studijních míst v různých typech studoven, většina míst je vybavena počítači. Hlavní studijní prostor je umístěn v hale, která se zvedá až do výše 14,5 m, středem objektu prochází třípodlažní blok administrativního zázemí knihovny a společných studoven. V budově jsou dále dvě vestavby, každá podporovaná pouze dvěma ocelovými sloupy vetknutými na celou výšku podzemního podlaží mezi základovou a stropní desku, která tak vytváří iluzi vznášení se v prostoru. Celá kompozice budovy je vzhledem k umístění v centru na křížení hlavních os symetrická.

Provoz UKB

Kampus je téměř z padesáti procent dokončen, jeho provoz se postupně zabíhá. Pavilony propojují zdánlivě nekonečné spojovací chodby, kterými proudí skupiny studentů. ?Někteří z nich používají dokonce k rychlejší dopravě uvnitř koridorů koloběžky,? řekl vedoucí správy budov Správy UKB Masarykovy univerzity Pavel Richter.

Jak probíhalo dokončení současné etapy výstavby?
Modrá etapa výstavby byla dokončena včetně žlutého Pavilonu Biomodelů a vstupní haly VH1. Lidé se po dobu výstavby celého kampusu musí prozatím přizpůsobovat. Týká se to i správy kampusu, která se po výstavbě Zelené etapy AVVA přestěhuje z provizoria do prostor definitivních, kde bude i potřebné zázemí technických provozů.

Vyskytly se při zahajování provozu nějaké problémy?
Drobné problémy, které se patrně nedaly předem předpokládat, se vyskytly. Sklady odpadového hospodářství jsou například kapacitně řešeny na určité množství odpadů, ve skutečnosti je však zahlcuje množství krabic a dalších obalů, které převyšuje přepokládaný objem skladových prostor. Jde totiž většinou o laboratorní potřeby a chemikálie, které mají balení předepsané podle zvláštních norem, kde ochranný obal je mnohokrát větší, než skutečný objem materiálu. Doladit se musí rovněž provoz vzduchotechniky a chlazení.

Můžete krátce popsat fungování kampusu z hlediska jeho provozu?
Technologickým srdcem kampusu je energocentrum, umístěné ve věžích pěší lávky přes Kamenici, odkud je zajišťována dodávka elektrické energie pro jednotlivé části areálu. Odtud budou zásobovány i další části, které budou postaveny v dalších etapách stavby. Komunikace v kampusu jsou mimoúrovňové, spojení jednotlivých pracovišť je řešeno dvěma hlavními koridory napříč bloky. Po dokončení bude mít celý areál hlavní vstup od dopravního uzlu budovou A22, kde kromě vstupního prostoru je i hlavní aula. Za vstupem do areálu budou v budově A17 umístěny děkanáty a Správa areálu, odtud je rovněž řešen nástup do obou souběžných hlavních koridorů. V okamžiku, kdy návštěvník vystoupí do úrovně dopravního koridoru, bude se dále již pohybovat po celém areálu suchou nohou. Návštěvníka navede do potřebné místnosti orientační systém, který je již v této fázi výstavby instalován. Zásobování kampusu je řešeno z podzemí. Pod pěšími koridory vedou stejné podzemní komunikace napříč areálem. Vstupní suterénní prostory mají podjezdnou výšku 3,70 m, podzemní tunely v Modré etapě mají podjezdnou výšku 2,35 m. Pro dodávky zboží nákladními automobily bude zajištěn překlad zboží a jeho přeprava na místo elektrickými vozíky.

Výhled

V současné době probíhají soutěže na výběr dodavatele Žluté a Zelené etapy, kromě dalších pavilonů bude zbudováno i výukové centrum, aula a sportovní hala. Rovněž byla zahájena výstavba Kampus parku, který doplňuje školskou část o aktivity stravovací a obslužné. Projekčně se zpracovává stavba rezidenčního areálu, který vytvoří v lokalitě potřebné plochy pro ubytování. Zahájení výstavby se předpokládá koncem roku 2008.

Základní údaje o stavbě
Stavba: UKB - Modrá etapa MU v Brně, Univerzitní kampus Bohunice - AVVA - 1. etapa (modrá)
Místo: Brno-Bohunice
Investor: Masarykova univerzita v Brně
Generální projektant: A PLUS a.s.
Projekční tým: Jaromír Černý, Karel Tuza, Petr Uhlíř, Jiří Babánek, Pavel Bainar, Jiří Ducháček, Marek Focher, Marian Kolařík, Stanislav Kůra, Jitka Nováková, Petr Ondráček, Michal Rak, Jaromír Sedlák, Patrik Tuza
Generální dodavatel: OHL ŽS, a.s.
Realizace: 12/2005-07/2007

Související článek:
Investiční zajištění výstavby UKB je náročným etapovým závodem