arrows Analýzy, trendy arrowsAnalýza současné situace v evropském stavebnictví
text: Ing. Jiří Hezký, CSc., ÚRS Praha, a.s.
číslo: 02/10
Analýza současné situace v evropském stavebnictví
odeslat odeslat    tisk tisk

68. konference Euroconstructu (evropské sdružení 19 specializovaných výzkumných organizací) v Curychu se zaobírala především průběhem krize ve stavebnictví 19 členských zemí Euroconstructu. Jednotlivé země a směry výstavby se s v období 2007?2010 vypořádávaly a stále vypořádávají s ekonomickou krizí různým způsobem. Přesto lze mezi nimi vysledovat určité zákonitosti. Světová úvěrová a finanční krize vznikla v roce 2007 v USA a začala kolapsem hypotečního úvěrování ? je proto od počátku spojená s bankovním sektorem i s investicemi, tudíž i se stavebnictvím. Pro odvětví stavebnictví je typickým znakem stacionárnost a dlouhodobost výroby, menší závislost na rozsahu exportu než v průmyslu, ale větší závislost na dostatku vytvořených finančních zdrojů a na objektivních podmínkách přírodních, klimatických, konfiguračních apod. Vývoj stavebního průmyslu však ovlivňuje i politická situace.
Přestože je stavebnictví typickým dlouhodobým konjunkturálním odvětvím, křivky vývoje jeho produkce jsou v jednotlivých zemích značně odlišné. Nelze proto chápat pokles stavební produkce v každé zemi jen jako projev ekonomické krize. Nicméně hlavním signálem krize stavebnictví je dlouhodobější klesající křivka jeho vývoje, zejména pokud postihuje ve stejném čase i země s podobnou přírodní a ekonomickou charakteristikou.
Z porovnání vývoje stavební produkce lze posoudit, kdy a v kterých zemích v sledovaných a predikovaných obdobích 2000?2007, 2008, 2009, 2010, 2012 dochází k výrazným výkyvům stavební produkce.

Analýza podle zemí a etap vývoje v letech 2000?2012

  • V období let 2000?2007 se zvýšila stavební produkce v 19 zemích Euroconstructu o 12 %. V západní Evropě o 10,8 %, ale ve čtyřech zemích středovýchodní Evropy téměř o polovinu, tj. o 42,2 % (6% roční nárůst). Nejvyššího růstu dosahovalo stavebnictví Slovenska a ČR, nejnižšího pak Portugalska a Německa.
  • V roce 2007 došlo ve třech zemích k poklesu stavební produkce (Maďarsko, Švýcarsko a Portugalsko). O rok později již polovina zemí vykázala snížení výkonů ? ve Španělsku a v Irsku dvojciferné. Plně se krize projevila ve všech zemích Euroconstructu až v roce 2009 s výjimkou Polska, Švýcarska a Norska. V roce 2010 očekává šest zemí obrat, tedy růst výkonů stavebního průmyslu (Polsko, Slovensko, Švédsko, Dánsko, Německo a Švýcarsko a ?za vodou? je zřejmě i Švédsko). Naopak další propad vykazuje nadále Irsko, Španělsko a Portugalsko, ale i Nizozemsko a Finsko. V roce 2011 by se měly snížit výkony stavebního průmyslu pouze ve dvou zemích (Irsko a Švýcarsko) a v roce 2012 by nemělo docházet v žádné zemi Euroconstructu k poklesu výkonů.
  • České stavebnictví vstoupilo do krizového období spolu se Slovenskem s nejvyššími tempy růstu stavební produkce od roku 2000. V roce 2008 se v obou zemích vývoj zastavil, v roce 2009 stavební produkce klesla o ?2,2 % a teprve ve  2. pololetí příštího roku by měl nastat obrat. Nutno však připomenout, že současná krize českého stavebnictví není v polistopadovém vývoji první. V období 1996?1999 se snížila stavební produkce v ČR dokonce o ?15,7 %. Ovšem příčinou nebyly externí vlivy.
  • V pořadí zemí, které se nejlépe vypořádaly s krizí v období 2007?2009 si nejlépe vedlo stavebnictví Polska, dále Švýcarska, Německa, Slovenska a Norska, kde vůbec nedošlo ke snížení výkonů. České stavebnictví se umístilo na 7. místě a předstihlo s výjimkou Švýcarska, SRN, Norska a Švédska všechny západoevropské země, což je nesporný úspěch.
  • V období 2000?2009 nejlepších výsledků ve stavebnictví dosáhly východoevropské země, které obsadily, spolu s Norskem, prvních pět míst v pořadí růstu výkonů a jako celek zvýšily objem stavební produkce o více než polovinu. Naproti tomu v západoevropských zemích celkově dochází ke snížení objemu stavební produkce o ?2 % a další mírný pokles se očekává až do roku 2012 replica rolex.
  • V ?pokrizovém? období 2009?2012 očekávají dvojciferný růst stavební produkce země středovýchodní Evropy kromě ČR, dále Švédsko a Dánsko. Naopak snížení objemu stavební produkce o třetinu již v roce 2010 očekává Norsko, dále všech šest zemí skupiny středozápadní Evropy a Španělsko.
  • Celkem za dvanáct let tohoto tisíciletí čtyři země středovýchodní Evropy zvýší téměř dvojnásobně své výkony a obsadí tak v pořadí první čtyři místa, ČR by měla být třetí nejlepší. Naopak země západní Evropy nedosáhnou za 12 let vývoje ani úrovně z roku 2000 s výjimkou severských států, konkrétně Švédska a Dánska.

Analýza podle směrů výstavby
Vzhledem k tomu, že struktura stavební produkce je mezi jednotlivými zeměmi značně odlišná, je potřeba porovnat dopady krize také podle směrů výstavby.
Nejvyšší propad výkonů v období 2007?2009 je v bytové výstavbě, a to ve všech západoevropských zemích kromě Švýcarska, dále v SR a v ČR (?13,7 %). Za ním následuje propad v západoevropské nebytové výstavbě. Růst inženýrské výstavby je v krizovém období výrazný ve východní Evropě (+27,5 %, v ČR druhá nejvyšší +29,4 %), zatímco v západní Evropě tato oblast téměř stagnuje (?0,5 %). Krize tak výrazně zvýšila odlišnou strukturu stavební produkce západních a východních zemí. Česká republika má dnes nejnižší podíl bytové produkce a současně nejvyšší podíl inženýrské produkce ze všech 19 zemí.
V roce 2010 nebude situace v bytové výstavbě o mnoho lepší (obnova růstu bytové výstavby se očekává pouze v Dánsku a Švédsku). V ČR se zlepšení očekává až v druhé polovině roku 2011. Zde je důležité zdůraznit zásadní změnu ve vývoji českého stavebnictví, tj. výrazný útlum bytové výstavby ve prospěch inženýrské. Ten se po krizi ještě zvýrazní a struktura českého stavebnictví je a bude od roku 2009 vůči západoevropskému průměru neporovnatelná.
Základní příčina rozdílného dopadu krize spočívá v rozdílné situaci finančních zdrojů. Investice do bytové výstavby ? domácnosti; nebytové ? podnikatelská sféra a veřejné rozpočty; inženýrské s výjimkou projektů PPP ? veřejné rozpočty, v zemích východní Evropy pak s výraznou dotací z prostředků EU. Každý z těchto tří finančních segmentů byl v různé situaci a podle tohoto reagoval na vývoj stavebního trhu. Tam, kde v čase konjunktury převažovala poptávka, došlo k většímu zdražování cen nabídky, což posléze narazilo patek philippe replica na finanční možnosti poptávky a došlo k prudkým výkyvům na daném segmentu trhu. Toto platí i pro český stavební trh, který byl navíc silně ovlivněn vysokým stupněm korupce.

Intenzita a produktivita stavebnictví
Fakt, že země střední a východní Evropy ve skutečnosti staví intenzivněji než země západní Evropy, je známý. Tedy pokud intenzitu stavění porovnáváme v paritě kupní síly, která je ve stavebnictví těchto zemí o 50?100 % vyšší, než intenzita stavění měřená měnovým kurzem. České stavebnictví dosahuje tak v intenzitě stavění v paritě i v době krize v roce 2008 sedmé a v roce 2009 dokonce páté místo.
Přesto je úroveň dosahované produktivity podstatně nižší při korekci rozdílu parity a kurzu. Konkrétně v roce 2008 dosáhlo české stavebnictví objemu 100,4 tis. eur, což je o 0,4 % více než západoevropský průměr. V roce 2009 se produktivita v stavebnictví snížila na 93,4 tis. eur, což je o 6,2 % méně než západoevropský průměr.

Intenzita stavění EURO/obyvatele 2008 parita, kurs
¤ Intenzita stavěni EURO/obyvatele 2008 parita, kurs

Intenzita stavění EURO/obyvatele 2009 parita, kurs
¤ Intenzita stavěni EURO/obyvatele 2009 parita, kurs

 

2000?7%

pořadí

2007?8

2008?9

2007?9

pořadí

2009?12

pořadí

2000?9

pořadí

2000?12

pořadí

SRN

?13,6

18

2,6

?1,2

1,4

3

1,9

9

?12,4

18

?10,8

17

FRA

15,3

12

?2,5

?6,8

?9,1

12

2,5

8

4,8

11

7,4

9

ITA

9,7

15

?4,2

?9

?12,8

13

1,2

10

?4,4

16

?3,3

14

SPA

39,1

5

?17,3

?21,5

?35,1

19

?7

16

?9,7

17

?16

18

UK

19,5

9

?0,8

?12,6

?13,3

14

2,9

6

3,6

13

6,7

11

5 velmocí

10

III

?4,3

?9,4

?13,3

IV

0,7

II

?4,6

IV

?3,9

IV

RAK

10

13

?4,3

?3

?7,1

11

?0,5

13

2,1

14

1,6

12

SUI

4,6

17

0,1

3,3

3,4

2

?0,9

14

8,1

10

7,1

10

BEL

10

14

1,1

?2,2

?1,1

6

0,5

11

8,7

8

9,3

7

NIZ

6,9

16

4

?6

?2,2

7

?8,3

17

4,5

12

?4,3

15

IRL

41,2

4

?10,5

?6

?15,9

18

?8,3

18

18,8

6

8,9

8

POR

?18,2

19

?4,8

?9,5

?13,8

15

?5,4

15

?29,5

19

?33,3

19

6 zemí

7,4

IV

?1,2

?4,1

?5,3

II

?4,5

IV

1,8

III

?2,8

III

DEN

26,2

8

?6,9

?7,7

?14,1

16

9,8

5

8,4

9

19

6

FIN

18,8

10

?0,4

?14,2

?14,5

17

?0,1

12

1,5

15

1,4

13

NOR

42,6

3

0,2

0,2

0,4

5

?34,7

19

43,2

4

?6,4

16

SVE

16,5

11

?1,1

?3,6

?4,6

9

16,8

3

11,1

7

29,7

5

4 sev. země

26,3

II

?2,1

?6,2

?8,2

III

?4,8

III

15,9

II

10,3

II

Západ. Evropa

10,8

 

?3,6

?8,2

?11,6

 

?0,7

 

?2

 

?2,7

 

ČR

61,3

2

0,6

?4,3

?3,7

8

2,8

7

55,3

3

59,6

3

HU

34,7

6

?3,2

?1,4

?4,6

10

10,6

4

28,6

5

42,2

4

POL

32,5

7

11,3

5,3

17,2

1

44,1

1

55,2

2

123,7

1

SR

63,3

1

11

?9,2

0,7

4

18,2

2

64,5

1

94,4

2

Východ. Evropa

42,2

I

6,1

0,7

6,8

I

27,2

I

51,8

I

93,1

I

Eurocon

12

 

?3,1

?7,7

?10,6

 

1

 

0,1

 

1,1

 

¤ Vývoj stavební produkce 19 zemí Euroconstructu 2000?2012 % (SC 2008). Zdroj: Euroconstruct 11/2009 tab. 2.

 

celkem

pořadí

bytová

pořadí

nebyt.

pořadí

inženýr.

pořadí

souč. poř.

pořadí

SRN

1,4

3

?0,2

4

4,0

3

2,4

10

20

3

FRA

?9,1

12

?9,8

8

?8,6

13

?8,4

18

51

15

ITA

?12,8

13

?14,3

11

?12,5

15

?9,8

19

58

17

SPA

?35,1

19

?58,2

19

?19,9

18

?2,5

15

71

19

UK

?13,3

14

?18,8

12

?13,6

16

8,8

7

49

13

5 zemí

?13,3

IV

?19,8

III

?9,7

IV

?3,1

III

49,8

IV

RAK

?7,2

11

?9,2

7

?10,6

14

0,0

14

46

11

SUI

3,4

2

5,0

1

?7,8

11

24,1

4

18

2

BEL

?1,1

6

?4,5

5

0,5

6

4,4

8

25

5

NIZ

?2,3

7

?8,3

6

1,9

4

2,0

11

28

6

IRL

?15,9

18

?20,5

15

?7,5

9

19,0

5

47

12

POR

?13,8

15

?28,5

18

0,9

5

1,1

12

50

14

6 zemí

?5,3

II

?11,5

II

?2,8

I

6,7

II

35,7

II

DEN

?14,1

16

?19,3

13

?5,8

8

?8,2

17

54

16

FIN

?14,5

17

?21,7

16

?14,5

17

0,2

13

63

18

NOR

0,4

5

?19,7

14

0,5

7

15,0

6

32

7

SVE

?4,6

10

?22,9

17

?8,5

12

24,2

3

42

10

4 země

?8,2

III

?20,6

IV

?6,7

III

8,0

IV

47,8

III

Záp. Evropa

?11,6

 

?18,4

 

?8,3

 

?0,5

 

 

 

ČR

?3,7

8

?13,7

10

?29,1

19

29,4

2

39

9

HU

?4,6

9

1,5

3

?7,7

10

?6,4

16

38

8

POL

17,2

1

5,0

2

7,1

1

39,4

1

5

1

SR

0,7

4

?10,2

9

6,6

2

2,5

9

24

4

Vých. Evropa

6,8

I

?1,3

I

?5,5

II

27,5

I

26,5

I

Eurocon.

?10,6

 

?17,9

 

?8,1

 

1,5

 

 

 

¤ Vývoj směrů stavební produkce 2007?2009 v % podle Euroconstructu. Zdroj: Summary Report Euroconstruct 11/2009 tab. 2.





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007