arrows Rozhovory, diskuze arrowsVýsledek letošního roku snad bude znamením, že nepadáme hlouběji
archiv SPS v ČR
text Petr Zázvorka
číslo: 11-12/14
Výsledek letošního roku snad bude znamením, že nepadáme hlouběji

· Ing. Václav Matyáš
Stejně jako v minulých letech požádal časopis Stavebnictví prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václava Matyáše o zhodnocení uplynulého roku v českém stavebnictví a výhled dalšího vývoje odvětví v nejbližší době.
odeslat odeslat    tisk tisk
V závěru loňského roku jste negativně hodnotil absenci dlouhodobé koncepce státu při řízení stavebnictví. Jaké důsledky měl tento fakt na vývoj odvětví v letošním roce?
Takové, jaké se daly očekávat. Setrvačnost v ekonomice působí jak v pozitivním smyslu (posunula skutečný počátek krize zakázky pro nás až na rok 2009), tak i v negativním smyslu. Důsledky činů „vlády rozpočtové odpovědnosti“ jsou pociťovány i po jejím neslavném odchodu a odhalují její nezodpovědnost. V podstatě se naplňuje všechno, před čím jsme varovali a na co vláda nereagovala. I při zmírnění trendu v letošním roce pokračoval úbytek firem. Těch s počtem nad 50 pracovníků ubylo meziročně (od pololetí 2013 do pololetí 2014) plných 47. Počet zaniklých firem od roku 2008 se tedy zvýšil na 230! Pracovníků ze stavebnictví odešlo za stejné období celkem 13 560, od roku 2008 již 59 202. V loňském roce se dokončilo a začalo stavět nejméně bytů za posledních patnáct let od roku 1998. Oproti roku 2007 bylo zahájeno 50,5 % a dokončeno 60,6 % bytů. Mohl bych ve smutném výčtu pokračovat i v dalších oblastech, jako je legislativní nedostatečnost nebo kritický stav investorské připravenosti.

Daří se nové vládě tento trend zastavit nebo alespoň zpomalit?
Vláda si je, jak je patrné, vědoma, že má konečně šanci vytvořit jasnou koncepci rozvoje, což se žádné z těch minulých nepodařilo. Po několika letech absence komunikace si ceníme u nové politické reprezentace změny přístupu. Na setkáních a jednáních, která s vládou vedeme, jsou její členové vstřícní a konstruktivní a vnímají potřebu optimálního řešení nahromaděných problémů. Mnohá průběžně řešená opatření plně korespondují se závazky v Programovém prohlášení vlády. Změnu vidíme v přístupu k financování investiční výstavby, důrazu na řádnou a včasnou přípravu staveb i v probíhajícím procesu změny nevyhovující legislativy. Ve všech těchto oblastech se situace dlouhodobě podceňovala a zanedbávala.
Vláda, to jsou však jednotliví ministři a jejich ministerstva, a tady nemohu vždy plýtvat nadšením. Realita naplňování vládního prohlášení bohužel ne zcela odpovídá našim představám. Nejpodstatnějším problémem jsou pomalé změny legislativy. Mnohé nejsou nejlepším řešením. Většinou jsou teprve ve fázi přípravy, zpracování, respektive projednávání. Pomalá tvorba nové legislativy znamená, že důsledky jejího katastrofálního stavu zůstávají dlouhodobě bez koncepčního řešení a ovlivňují další oblasti, nejbolestivěji čerpání fondů EU. U některých klíčových a prioritních oblastí nejsou dosud vypracovány jednoznačné a závazné koncepce. Místo toho se opět zpracovávají a dopracovávají nejrůznější akční plány, zatímco čas plyne. To by měli zodpovědní ministři a politici velmi intenzivně pociťovat.

Signalizují čísla v letošním roce obrat k lepšímu?
Výsledky stavebnictví, jak je uveřejňuje Český statistický úřad, jsou sympatickým vyjádřením posunu ve vývoji k lepšímu. Nárůst v září, blížící se 10 %, spolu s kladnými hodnotami prvního pololetí může vzbuzovat dojem zlomu ve vývoji odvětví. V mnoha komentářích to také čteme a slyšíme. Je však třeba neustále zdůrazňovat, že je to meziroční srovnání s rokem 2013, který ze všech krizových let znamenal největší propad – 8,3 %. Srovnávací základna je tedy skutečně velmi nízko. Svědčí o tom i další číslo – i přes velmi příznivý zářijový výsledek je letošní třetí čtvrtletí jen o pouhých 1,7 % lepší nežli loňské třetí čtvrtletí. Je také nutno připomenout, že propad oproti produkci ve stejném období v roce 2008 činí 26 %, což je číslo velmi pochmurné. Dle mého pohledu na celkový výsledek letošního roku je už jisté, že pod 100 % loňského roku stavebnictví nepůjde – 100 % či nějaká desetinka navíc bude však znamenat oproti loňské katastrofě prakticky nulové zlepšení. Nebude to sice žádná sláva, ale už to nebude propad, což je dobré znamení, že bychom se možná mohli ocitnout na počátku cesty zpět ke hladině.

Co brzdí v současné době stavebnictví nejvíc?
Klíčovou oblast pro zlepšení situace představuje zejména v dopravním stavitelství investorská připravenost staveb. Velká přetržka v plynulosti přípravy je pozůstatkem neblahého působení ministra Bárty. Tento výpadek se bohužel nepodařilo dodnes dostatečně odstranit. V důsledku toho po dva roky za sebou nemohl být dočerpán rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, a to v nemalé částce přibližně 30 mld. Kč. V současné době, kdy je vláda odhodlána poskytovat na investice vyšší částky, je nelze čerpat, není totiž kde stavět. Dalším problémem je legislativní nedostatečnost. Stavebnictví trpí nejen špatnými zákony, ale i důsledky hujerovské píle našich politiků vůči Bruselu a snahy rozšiřovat povinnosti ČR nad rámec Směrnice Evropské komise zpřísňováním pravidel, zvyšováním tzv. prahových hodnot. Věcné, administrativní a legislativní nedostatky jsou hlavními důvody nedočerpávání evropských fondů, nevratných finančních prostředků, což je další problém. Nemohu zapomenout ani na dosavadní nekoordinovanost státní správy a ministerstev při projednávání nebo realizaci některých programů či zákonů, které mnohdy řídí několik ministerstev s rozdílnými podmínkami pro uživatele. Nejmarkantnější je to v případě programů energetické náročnosti budov. K současné neutěšené situaci přispívá také personální nestabilita v rozhodujících orgánech. Exemplárním negativním příkladem je ministerstvo dopravy, kde se za posledních pět let vystřídalo sedm ministrů, nastupuje osmý. Kromě toho posledního (Dan Ťok) je vyjmenoval šéfredaktor Táborský v editorialu časopisu Stavebnictví 09/2014. Žádnému z nich se nepodařilo vyřešit problémy infrastrukturních staveb, někteří svým laickým a populistickým přístupem způsobili značné škody.

Jak reaguje SPS v ČR na zásadní problematiku legislativy?
SPS v ČR je připomínkovým místem k legislativě, a proto máme příležitost uplatňovat naše kritické a zdůvodněné připomínky i stanoviska a protestovat a nesouhlasit s některými zákony nebo jejich částmi. Ne vždy se to však setkává s porozuměním u tvůrců zákona. Snažíme se lobbovat u politiků, v parlamentních výborech i u jednotlivých poslanců, máme otevřenou cestu i k premiérovi. Přesto se stále ještě potýkáme s mnoha legislativními problémy. Jde především o zákon o veřejných zakázkách a jeho soudobou interpretaci, zaměřenou na posuzování nabídek pouze kritériem nejnižší ceny. Malá občanská statečnost a mnohdy neodbornost zadavatelů jsou příčinou nedokonale vypisovaných výběrových řízení a odvolávání uchazečů. Připravená novela zákona o posuzování vlivu záměrů na životní prostředí (EIA) zásadním způsobem zasahuje do stavebního zákona tím, že vylučuje možnost spojení řízení o posuzování vlivů se stavebním řízením. Výrazným zhoršením je rozšíření možností tzv. dotčené veřejnosti, které současná legislativa poskytuje stále větší prostor a možnost do řízení negativně zasahovat. Přijetí novely může paralyzovat investiční výstavbu. Hodně jsme si slibovali od zákona o liniových stavbách. Měl být reakcí především na neúnosnou situaci v přípravě, umožnit urychlení dopravních staveb a vytvořit podmínky pro zkrácené stavební i vyvlastňovací řízení. Jeho přijetí není zatím v dohledu.
Nechceme a nemůžeme se omezit pouze na kritiku, ale snažíme se o aktivní spolupráci již ve fázi přípravy některých legislativních norem. Máme své zástupce, kteří jsou členy pracovních týmů při přípravě nového stavebního zákona a zákona o veřejných zakázkách.

Jak hodnotíte ustavení sekce stavebnictví na Ministerstvu průmyslu a obchodu?
Po mnohaleté snaze SPS v ČR se podařilo uložit do povědomí vládě, že stavebnictví je odvětví, které si zasluhuje pozornost. Jeho úloha je významná jak pro ekonomiku státu, tak pro rozvoj společnosti prostřednictvím vytvářených hodnot. Do omrzení jsme připomínali roztříštěnost a neúnosnost řízení investiční politiky státu z pěti ministerstev. Je pro nás zadostiučiněním, že tato vláda pochopila podstatu problému a ustavila po mnohaleté přetržce sekci stavebnictví na MPO. Značným přínosem je vytvoření pozice náměstka pro stavebnictví na MPO, který je pro nás garantem jak prosazování zájmů stavebnictví, tak i koordinace roztříštěných pravomocí jednotlivých ministerstev v oblasti investiční výstavby. Na náš návrh si náměstek Koliba sestavil malý konzultační tým složený ze zástupců institucí působících ve stavebnictví, který při pravidelných setkáních prezentuje náměty k řešení aktuální problematiky. Před odsouhlasením vládou je vytvoření Rady vlády pro stavebnictví, v níž budou zastoupena minimálně na úrovni náměstků všechna ministerstva, jejichž činnost ovlivňuje stavebnictví nebo je na něj napojena. Bude to mezirezortní poradní orgán vlády, jehož hlavní úlohou bude koordinovat a vzájemně usměrňovat řešení zásadních otázek souvisejících se stavebnictvím, přispívat k vyjasnění stanovisek a sblížení spolupráce mezi jednotlivými orgány státní správy i mezi státní správou a podnikatelskou sférou. Prostřednictvím svého předsedy, ministra průmyslu a obchodu, bude poskytovat vládě podporu při přípravě a projednávání koncepčních, strategických i legislativních dokumentů. Věříme, že výsledky této činnosti budou hmatatelné.

Vláda přišla opět se zavedením časově omezené pomoci firmám v podobě kurzarbeitu, aby nemusely propouštět své zaměstnance. Pomůže to i stavebnictví?
Kurzarbeit, v Německu zavedený již v roce 2009, představoval silnou páku k nárůstu ekonomiky, ale tou hlavní byly investice. Naše tehdejší vláda však ani jedno z toho „neopsala“ a nechala stavebnictví klesnout až tam, kde je v současnosti, s důsledky nejen pro obor, ale i pro stát. To, co zavedla a nazvala kurzarbeitem v roce 2012, nemělo s německým dobře fungujícím modelem kromě jména nic společného. Šlo o vzdělávací program, navíc placený z unijních prostředků, aplikovaný jen u několika desítek firem, a to přesto, že stovky ostatních krachovaly. Zkrachoval i tento program. K tomu současnému lze říci, že přišel hodně pozdě, možná na konci či v závěru krize. Do budoucna by snad mohl být pojistkou, kdyby se přihnala jiná krize, třeba v souvislosti s východní politikou. Nemyslím si ale, že v současné době bude tak jednoduché kohokoli zachraňovat, protože už to nebude z evropských peněz, ale z našich vlastních. Schvalovat takový počin bude v každém jednotlivém případě vláda, což určitě nebude snadné, a nepovažuji jej proto za významný.

Dlouhodobě je ve špatném stavu učňovské školství. Co SPS v ČR navrhuje pro zlepšení situace?
Palčivým problémem celého průmyslu, nejen stavebnictví, je problematika odborného vzdělávání, zejména učňovského školství. Porevoluční odklon od technických směrů k humanitním vážně ohrožuje naši konkurenceschopnost. Zcela chybný systém přidělování dotací na žáka a neomezené zakládání privátních škol přivedly na trh tisíce nepoužitelných „manažerů“, kteří rovnou přešli do sociální sítě. V současné době je nezbytné klást důraz na technické vzdělání a vrátit se k osvědčené spolupráci firem a učňů či studentů technických oborů.
Stárnoucí základna kmenových zaměstnanců i techniků není dostatečně nahrazována. V tom vidíme jedno z největších rizik pro stavebnictví do budoucnosti. Může se stát, že k dispozici budou státní i privátní finance, vyhovující legislativa, perfektně fungující státní správa, ale nebude s kým na stavbách pracovat. SPS v ČR proto zpracoval koncepční materiál, který současnou situaci nejen podrobně analyzuje, ale v šestnácti bodech navrhuje konkrétní řešení. Týkají se otázek organizačních, finančních, právních, systému získávání mládeže i praktické a teoretické výuky. Dokument odsouhlasili partneři SIA – Rady výstavby a souhlasné stanovisko jsme získali i od OS Stavba ČR. V současné době probíhají konzultace s Ministerstvem školství.

Jak vidíte budoucí vývoj stavebnictví?
Těším se dlouhodobě na to, jak budu moci bez větších pochybností říci, že k onomu tak dlouho očekávanému a předčasně ohlašovanému odražení ode dna už konečně došlo. Máme za sebou pověstných sedm hubených let. Věřím, že výsledek letošního roku bude znamením, že nepadáme hlouběji a že i ostatní podmínky budou natolik příznivé, aby byl patrný pozvolný růst. Stav podmiňuje především veřejná zakázka, kterou může popohnat, ale i zbrzdit legislativa, ochota privátního sektoru investovat, chuť obyvatel stavět domy a byty, obratnost v čerpání evropských fondů, rozumná a koordinovaná činnost státní správy. Vše podmiňuje politická atmosféra v našem státě a také ekonomický vývoj, jaký docílí naše nová vláda. Podmínek není málo, ale jsem přesvědčen, že máme nakročeno správným směrem. Pro příští rok přeji všem pracovníkům ve stavebnictví, abychom ho prožili ve zdraví, osobní spokojenosti a v uzdravujícím se stavebnictví.




Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz, jejímž autorem je EXPO DATA spol. s r.o.,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported .

RSS | EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 03 Brno
© 2007