arrows Rozhovory, diskuze arrowsInvestiční činnost vlády bude i nadále pozitivní
grafické podklady archiv Úřad vlády ČR
text Jan Táborský
číslo: 11/15
Investiční činnost vlády bude i nadále pozitivní

· Premiér Bohuslav Sobotka při svém projevu na říjnovém slavnostním setkání odborné stavební veřejnosti v prostorách Senátu PČR
Při svém krátkém projevu na říjnovém slavnostním setkání odborné stavební veřejnosti v prostorách Senátu PČR byl premiér Bohuslav Sobotka poměrně přímočarý a dokázal pojmenovat zásadní problémy i výzvy českého stavebního průmyslu. Zdaleka ne vždy dokázali premiéři České republiky (a někdy ani ministři „stavebních“ rezortů) vůbec vnímat, že odvětví stavebnictví vůbec existuje a že je potřeba se s ním na vládní úrovni zabývat.
odeslat odeslat    tisk tisk
Jaký vztah má vláda ČR ke stavebnictví a architektuře?
Vláda usiluje o vytvoření podmínek pro rozvoj stavebního průmyslu, což ukazuje i pozitivní ekonomický vývoj sektoru stavebnictví. Podařilo se nám navýšit investice, ve druhém čtvrtletí letošního roku stouply meziročně o 5,9 %. Jejich tahounem byly hlavně investice do dopravní infrastruktury a staveb. Vláda 14. ledna 2015 schválila Politiku architektury a stavební kultury České republiky. Jejím základním cílem je právě podpora rozvoje architektury a stavební kultury a tím i zlepšení kvality prostředí vytvářeného výstavbou.

Dokážete zhodnotit současnou ekonomickou situaci stavebního průmyslu ve vztahu k ekonomické situaci ostatních průmyslových odvětví ČR?
Poslední zprávy Českého statistického úřadu ohledně průmyslu a stavitelství přinesly několik podstatných pozitivních informací. V srpnu rostl průmysl meziročně o 6,3 %, dále jde o výrazný nárůst produkce inženýrského stavitelství meziročně o 18,3 %. Jedná se zejména o infrastrukturní stavby. Dále se nám podařilo zvýšit objem čerpaných prostředků z fondů EU, což tuto výstavbu umožnilo. Hodnota nových zakázek signalizuje, že růst ekonomiky bude pokračovat. Na nových zakázkách v tuzemsku je sice vidět nepatrný meziroční pokles o 0,7 %,
ale ten je bohatě kompenzován nárůstem nových zakázek ze zahraničí o 12,5 %. Velmi důležitou a zároveň pozitivní zprávou je, že došlo k meziročnímu zvýšení počtu zaměstnanců v průmyslových podnicích o 3,2 % a jejich průměrná mzda vzrostla o 2,5 % na 26 759 Kč.

Současná vláda zvýšila v některých oblastech stavebnictví investiční činnost. Jaký trend je možné v tomto kontextu očekávat do dalších dvou let?
Podle mého názoru bude tento trend pozitivní, neboť všechny prognózy potvrzují očekávání pokračování robustního ekonomického růstu a vláda bude pro tento vývoj vytvářet aktivně podmínky. Vývoj sektoru stavebnictví bude rovněž závislý na tom, jak se nám podaří rozložit čerpání evropských fondů v letech 2014–2020.

Myslíte, že Česká republika využívá optimálně evropské dotační programy v oblasti výstavby?
Bohužel v programovém období 2007–2013 se minulé vlády dopustily mnoha chyb, které vedly k řadě problémů s čerpáním těchto evropských fondů. Proto patří Česká republika v čerpání peněz z fondů EU k nejpomalejším ze všech evropských zemí. Hned na začátku fungování této vlády jsme tedy museli řešit některé dluhy, které čerpání fondů brzdily, např. přijetí zákona o státní službě, jenž byl podmínkou EU pro další čerpání financí, nebo zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, který bylo potřeba přizpůsobit jak evropské legislativě, tak potřebám domácích investorů.

Dubnová novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) vzbudila mezi odborníky značné obavy z komplikací a časových prodlev v rámci stavebního řízení. Jak tento problém vidíte vy?
Proces posuzování vlivu na životní prostředí je často právem předmětem kritiky žadatelů o povolování staveb z důvodu jeho složitosti a délky. Současná vláda se snaží od začátku svého fungování intenzivně pracovat a maximálně urychlit výstavbu dálnic a silnic, které byly v důsledku rozhodnutí minulých vlád dlouhodobě pozastaveny. V současné době je nejpodstatnější, abychom už v letošním roce začali čerpat prostředky z evropských fondů v rámci nového programového období. Součástí tohoto úsilí je snaha o zefektivnění systému povolování záměrů staveb. Vláda iniciovala předložení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Podstatou novely stavebního zákona je zajistit zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Navrhuje se zavedení tzv. koordinovaného řízení, s vydáním jednoho koordinovaného povolení, a to v kratších lhůtách než umožňuje stávající právní úprava ve svém souhrnu územního a stavebního řízení. Do koordinovaného řízení bude integrován i proces posuzování vlivů na životní prostředí.

Ve druhé fázi bude navržena zcela nová úprava integrující vybraná řízení. Pro všechny stavební záměry bude probíhat jediné komplexní povolovací řízení, v jehož průběhu bude vydáno závazné stanovisko EIA.

Dokážete posoudit budoucnost projektů PPP v oblasti výstavby v České republice?
Mohu říci, že v některých případech projekty PPP umožní realizovat investiční plány, na které by např. obec neměla dostatek jiných financí ze svých nebo veřejných zdrojů, na druhé straně mají projekty PPP i své náklady, kdy vykazují vyšší složitost přípravy, vyšší transakční náklady a až na výjimky i vyšší celkové náklady. Další nevýhodou je časová náročnost, klasickou zakázku je možné připravit mnohem rychleji než projekt PPP. Nevýhodou je také nižší flexibilita. Jakékoliv změny v průběhu životního cyklu projektu by měly být dopředu hodně dobře domluveny, musí být přesně určeno, kde a jak je případně možné něco měnit. Myslím si, že role PPP bude i v budoucnu spíše doplňková a že rozhodující roli ve výstavbě velkých infrastrukturních projektů budou mít veřejné zdroje včetně evropských. O tom svědčí i současné oživení stavebnictví, kdy zejména výrazný nárůst produkce inženýrského stavitelství je jeho tahounem.

Jaké má koaliční vláda strategické cíle v oblasti dopravní infrastruktury?
Naše priority jsou jasně dané Programovým prohlášením vlády ČR, které klade důraz především na dobudování silnic R52, R6, R35, R43, R49, dálnic D3, D8, D11 či Silniční okruh kolem Prahy a návazné komunikace, které lépe propojí ČR s našimi geografickými a ekonomickými sousedy. O této kontinuální snaze vlády svědčí například již třetí zahájený úsek výstavby dálnice D3, postupující modernizace D1 či pokračující výstavba železničních koridorů. Cílem je modernizovat dopravní infrastrukturu v mezinárodním kontextu (prioritně síť TEN-T) s ohledem na konkurenceschopnost ČR a s ohledem na potřeby průmyslu, rozvoje cestovního ruchu a ostatních sektorů hospodářství. ČR se nesmí stát periferií uprostřed Evropy.

Již delší dobu je hlavním trendem především v rezidenční výstavbě snižování energetické náročnosti budov. Zároveň je to součást silného politického tématu celkového snižování dopadů lidské činnosti na okolní prostředí. Jak vnímáte toto celosvětové politické téma?
Jak je uvedeno v koaliční smlouvě, budeme se podílet na mezinárodních opatřeních směřujících k omezení klimatických změn. Na to reaguje rovněž schválená Aktualizace státní energetické koncepce a Národní akční plán jaderné energetiky, neboť tyto dokumenty vnímají jadernou energetiku jako významného hráče, spolu s obnovitelnými zdroji, v budoucím energetickém mixu s postupně klesajícím podílem fosilních paliv. Snižování energetické náročnosti budov je směr, kterým je určitě správné jít. Nejen v tuzemsku, ale i ve světě se již mnoho věcí změnilo k lepšímu. Lidé si uvědomují, že snižování energetické náročnosti je nejen ekonomická záležitost, ale že zároveň zvýší kvalitu jejich života. Rozhodně je ale nutné myslet na to, že opatření snižující energetickou náročnost musejí být rozumná i s ohledem na delší časový horizont, aby po několika letech nebylo nutné investici opakovat, například do obnovy zateplení budovy. Je třeba zvažovat i finanční návratnost těchto investic.

Nakolik jde o politická prohlášení a nakolik o skutečné plnění závazných cílů?
Dokladem aktivity naší vlády je, kromě výše zmíněných strategických dokumentů v oblasti energetiky, například realizace programu Nová zelená úsporám, která má dopad nejen na samotné snižování energetické náročnosti budov v České republice, ale zároveň to má i pozitivní vliv na zaměstnanost, dává šanci pro uplatnění množství malých a středních stavebních firem, které jsou významným zaměstnavatelem.

Jste spokojen s výší rozpočtu programu Nová zelená úsporám v letošním roce? Je možné, že bude mít program v dohledné budoucnosti řádově vyšší rozpočet?
Rozpočet programu Nová zelená úsporám se odvíjí od ceny emisních povolenek, kdy právě výnosy z těchto povolenek jsou zdrojem financování programu. Aktuálně cena povolenek na trhu roste a je na osmiletém maximu. Výnosy se podle prognóz Ministerstva životního prostředí budou v příštích letech zvyšovat, možná až na 5 až 6 miliard korun ročně. Celkem se očekává, že se v rámci tohoto programu rozdělí do roku 2021 až 27 miliard korun. V letošním roce díky vyšším výnosům ministerstvo alokovalo do programu částku 1,1 miliardy korun, kterou v průběhu letních měsíců navýšilo o dalších 400 milionů korun. Již 21. října 2015 byla vypsána další výzva, tentokrát kontinuální. Tu bylo možné vypsat právě i na základě aktuálních výnosů a očekávaných výnosů z emisních povolenek. V současné době je v programu na opatření u rodinných domů dalších 520 milionů korun a v průběhu příštího roku jsou výnosy očekávané v celkové hodnotě dalších
2,85 miliardy korun.

Jaké jsou základní cíle vlády ČR v oblasti bytové politiky?
Cíle nastavené v rámci bytové politiky zasahují do více oblastí, kde vláda dělá konkrétní opatření. Koncepce bytové politiky schválená vládou představuje pro jednotlivé rezorty závazný strategický dokument, v němž jsou stanoveny základní směry vývoje i konkrétní cíle v oblasti bydlení. Cílem této koncepce je mimo jiné podpora jak vlastnického, tak nájemního bydlení a jeho údržby. Dne 12. října 2015 jsme na jednání vlády schválili Koncepci sociálního bydlení ČR 2015–2025. Jak uvádí tato koncepce, bytová politika musí být prováděna ve vzájemné součinnosti různých úrovní, státu a územních samosprávných celků, tedy obcí, měst i celých regionů, jinak nemůže být tato snaha efektivní. U cílových skupin bytové politiky, tedy například u starších či znevýhodněných lidí, nám jde o zajištění udržitelnosti stávajícího bydlení a rovněž o dostupnost odpovídajícího bydlení. Finanční podpora do této oblasti směřuje prostřednictvím dotačních titulů z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj, či z rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení.

Můžete ještě konkretizovat cíle vlády ČR v rámci Koncepce sociálního bydlení?
Chceme efektivněji řešit podporu bydlení, aby prostředky vynakládané na tuto oblast ze státního rozpočtu mohly být v součinnosti s místní samosprávou lépe a adresněji využity. Cílem navrhovaných změn v systému sociálního bydlení je zajistit osobám splňujícím stanovená kritéria důstojné podmínky pro bydlení a rovněž snížit pravděpodobnost pádu do chudoby. Na základě schválené koncepce má vzniknout zmiňovaný zákon. Návrh počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné – s krizovým bydlením, sociálními byty a dostupnými byty. Jejich fond by měla vytvořit obec.




Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz, jejímž autorem je EXPO DATA spol. s r.o.,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported .

RSS | EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 03 Brno
© 2007